Astronomické výročí: Giovanni Battista Amici - konstruktér optických přístrojů

Giovanni Battista Amici se narodil v Modeně, která v té době byla italským městským státem. Ve svém rodném městě vystudoval matematiku. Poté započal se studiem na univerzitě v Boloni, kde byl jeho učitelem Paolo Ruffini (1765 – 1822), významný matematik a filozof. V roce 1806 se Amici oženil, o rok později ukončil inženýrská studia a vrátil se do Modeny. Tam se stal v roce 1810 profesorem geometrie a algebry na místním Lyceu. O pět let později přešel na Filosofickou fakultu Univerzity v Modeně a v Reggio Emilia, kde opět vyučoval matematické obory. Působil tam mezi lety 1815 – 1825.

V tomto období se zabýval biologií, v níž se věnoval především rostlinám. V botanice se jako zkratka jeho objevu používá paradoxně celé jeho jméno: Amici. Byl prvním, kdo v roce 1818 u rostlin pozoroval pylové trubice, studoval rovněž cirkulaci jejich mízy a velkou pozornost věnoval také plodnosti. Giovanni Amici měl rovněž rozsáhlou publikační činnost ve všech oborech svého zájmu.

Od roku 1825, kdy se stal profesorem zbaveným povinnosti výuky, se věnoval konstrukci dalekohledů a mikroskopů.  Jeho výrobky měly pověst nejvyšší kvality a na svou dobu dosahovaly neobvyklé přesnosti. Amici se proslavil výrazným vylepšením zrcadlových dalekohledů a zdokonalením konstrukce mikroskopů. Velký význam přikládal snížení světelné aberace, tedy vady zobrazení způsobené optickou soustavou.

V roce 1825 byl povolán toskánským velkovévodou Leopoldem II. (1797 – 1870) na místo ředitele Královské observatoře La Specola provozované při muzeu ve Florencii. V muzeu přírodní historie také pořádal přednášky.

V astronomii se soustředil na přímá pozorování dvojhvězd či Jupiterových měsíců. Rovněž pozoroval Slunce, přičemž se soustředil na měření jeho polárních a rovníkových souřadnic. K tomu využíval mikrometru své vlastní konstrukce.

Amicimu se podařilo, v roce 1830, sestavit první polarizační mikroskop na světě. Použil při konstrukci polarizační hranoly objevené skotským fyzikem a geologem Williamem Nicolem (1768 – 1851) v předešlém roce. Tento mikroskop získal uplatnění zejména v petrografii, která zkoumá složení minerálů a hornin pomocí jejich tenkých řezů. Využití hranolů se Amici věnoval průběžně po celý svůj život.

V roce 1831 byl Amici jmenován hlavním inspektorem pro výuku v Modenském vévodství.

Členem Akademie věd v Turíně se stal roku 1840, v témže roce také objevil možnost propojení čočky mikroskopu s pozorovaným objektem pomocí kapky oleje. Tento objev vedl ke snížení světelné aberace.

Byl vynálezcem dipleidoskopu, tedy přístroje sloužícího k určení přesného poledne. Dipleidoskop tvořil miniaturní dalekohled a hranol, jenž rozdvojil sluneční obraz. Ve chvíli, kdy se toto dvojí Slunce spojilo v jedno, nastalo pravé poledne.

Giovanni Amici ukončil své působení na observatoři v roce 1859, pro svůj vysoký věk 73 let.  Při té příležitosti byl jmenován čestným profesorem astronomie. Na odpočinku se věnoval mikroskopickým pozorováním v Muzeu fyziky a přírodní historie a rovněž pracoval pro florentskou ceroplastickou dílnu. V té se vytvářely voskové modely přírodních objektů.

Na sklonku života se Amici zabýval opět experimenty s hranoly. Vynalezl tzv. Amiciho hranol využívaný v ručních spektroskopech, tedy přístrojích sloužících k rozdělení světla na jeho spektrální složky.

Před rokem 1860 pospojováním hranolů vytvořil dvojitý Amiciho hranol. Ten měl výhodu, že výsledný paprsek byl rovnoběžný s paprskem dopadajícího světla. Amiciho objev v roce 1862 zpracoval a zpropagoval jeho přítel, astronom Giovanni Battista Donati (1826 – 1873).

Jak uvádí Donatti v hodnocení Amicciho dvojitého hranolu:  

„Prof. Amici, aby tato pozorování usnadnil (aby bylo snazší zaměřit na hvězdy), zkonstruoval nyní hranol, který nabízí velkou disperzi bez odchýlení osy vidění. Tento hranol je vyroben ze tří hranolů, z nichž dva jsou z klenbového skla, mezi nimiž je třetí hranol z borosilikátu olovnatého. Pokud se tímto hranolem díváte přímo na trhlinu nebo světelnou čáru, světlo se rozloží a spektrum má stejné čáry, jaké lze vidět skrz jednoduchý hranol z křemenného skla.“ 

Toto zařízení na pozorování hvězdných spekter se posléze začalo šířit mezi evropskými astronomy.

Amici byl autorem i Amiciho střešního hranolu, optického prvku svým tvarem připomínajícího střechu domu. Tento hranol odchyloval světlo o 90° a stranově převracel výsledný obraz.

Givanni Amici skonal ve Florencii v roce 1863, na jeho počest je pojmenován kráter na Měsíci a planetka (3809) Amici.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Giovanni Battista Amici - Wikipedia
[2] Astronomy | Definition, History, Discoveries, & Facts | Britannica
[3] Giovanni Battista Amici - Wikipedia, volná encyklopedie
[4] AMICI, Giovanni Battista - Enciclopedia - Treccani
[5] Giovanni Battista Amici | Encyclopedia.com