Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  50. vesmírný týden 2016

50. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 14. prosince 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 12. 12. do 18. 12. 2016. Měsíc bude v úplňku poblíž přízemí, půjde tedy o superúplněk. Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě, Mars je výše a téměř nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce bylo o víkendu beze skvrn a tedy velmi klidné. Zemřel první Američan na oběžné dráze, John Glenn. K ISS míří japonská zásobovací loď HTV. Úspěšné byly i další starty raket. SpaceX nám nakonec předvánoční dárek v podobě obnovení letů nenadělí. Připravují se starty rakety Pegasus z podvěsu letounu a rakety Atlas V s vysokokapacitní telekomunikační družicí.

Obloha

Měsíc bude v úplňku 14. prosince 2016 v 1:06 SEČ. Protože 13. 12. v 0:30 bude v přízemí, jedná se v podstatě o další superúplněk. Protože fáze úplňku bude přesně v noci a nikoli odpoledne, jako v listopadu, bude Měsíc dokonce jasnější, než listopadový superúplněk.

Planety:
Venuše (–4,2 mag) je nyní krásnou Večernicí. Večer už září poměrně vysoko nad jihozápadem i za pokročilého soumraku. Mars (0,7 mag) je ještě výše přibližně nad jihem.
Poblíž Slunce, v korónografu SOHO ještě dlí Saturn. Vypadá tam jako jasnější hvězda vpravo od Slunce. Vlevo se na snímcích postupně vynoří známé objekty ze Střelce, jako třeba mlhovina Laguna.
Ráno je na jihovýchodě a za svítání na jihu Jupiter (–1,9 mag). Přibližuje se nejjasnější hvězdě Spica ze souhvězdí Panny. Z úkazů měsíčků upozorněme na 14. prosinec, kdy ráno přechází stín Ganymedu (začátek 4:05, konec 6:47 SEČ). Dále 16. 12. přechází Io a jeho stín (stín od 5:43, měsíc od 6:50). 17. 12. v 6:11 končí zákryt Io a kolem východu Slunce začíná přechod stínu měsíce Europa (od 7:39). Velká červená skvrna přechází přes střed kotoučku nejlépe v úterý 13. 12. v 7:55, v pátek 16. 12. v 6:30 a v neděli 18. 12. v 7:05 SEČ.

Aktivita Slunce je na velmi nízké úrovni. Pochopitelně tím myslíme i fakt, že na viditelném povrchu není jediná skvrna. Na Slunce se můžeme dívat i online na internetu na snímcích družice SDO.

Meteorický roj Geminid má 14. 12. tradiční maximum. Většinu meteorů z oblohy spolehlivě vymaže Měsíc kolem úplňku a zbývající možná zakryje oblačnost, přesto jej připomínáme, neboť jde o roj nejspolehlivější pokud jde o vysoké frekvence, až 120 meteorů za hodinu za bezměsíčné noci. Informace k roji najdete na www.imo.net.

Kosmonautika

  • 8. prosince se svět rozloučil s legendou americké pilotované kosmonautiky. John Glenn byl prvním Američanem na oběžné dráze kolem Země, když v únoru 1962 letěl na palubě lodi Mercury. K poznatkům lékařské vědy přispěl i jako nejstarší člověk ve vesmíru, když ve věku 77 let letěl na palubě raketoplánu Discovery v říjnu 1998, přičemž i v tomto věku byl plně platným členem posádky. Portál Kosmonautix.cz bude věnovat Glennovi celý týden vzpomínkovými články.
  • Zásoby na ISS nejsou už tak ohroženy, protože japonská nákladní loď HTV už je na cestě po úspěšném startu rakety H-IIB v pátek 9. prosince.
  • Z uskutečněných startů připomeňme evropskou raketu Vega s družicí Gokturk-1A, indickou PSLV XL s Resourcesat 2A, americkou Delta IV M+ s družicí WGS-8 a čínskou CZ-3B s geostacionární meteodružicí Fengyun-4A.
  • Tento týden jsou v plánu ještě dva starty raket, a to Pegasus-XL startující z podvěsu na letounu a rakety Atlas V s velkou výkonnou geostacionární telekomunikační družicí EchoStar 19/Jupiter 2.
  • Společnost SpaceX nám radost nakonec neudělá. Kvůli úpravám na druhém stupni se očekávaný návrat Falconu do služby přesouvá na lednový termín.

Výročí

  • 12. prosince 1961 (55 let) odstartoval satelit OSCAR-1. V historii kosmonautiky zaujímá významnou pozici, ačkoli jeho mise trvala pouze 22 dnů. Jednalo se totiž o první „přívažek“, jinak řečeno druhý satelit, vypuštěný zároveň s jinou družicí, který se posléze dostal na samostatnou dráhu. Jak zkratka projektu napovídá (Orbiting Satellite Carrying Amateur Radio), mohli jej kontaktovat radioamatéři z celého světa.
  • 14. prosince 1546 (470 let) se narodil významný dánský astronom Tycho Brahe. Od jeho úmrtí v Praze zároveň letos uběhlo 420 let.
  • 15. prosince 1966 (50 let) objevil francouzský astronom Audouin Charles Dollfus na vysokohorské observatoři Pic du Midi měsíček Saturnu Janus.
  • 16. prosince 1826 (190 let) se narodil italský astronom Giovanni Battista Donati, jehož jméno si asi většina lidí spojuje se slavnou kresbou komety nad Paříží. Kometa Donati byla objevena 2. června 1858. Později zjasnila tak, že se stala jednou z nejkrásnějších komet 19. století. 10. října 1858 dosáhla bodu nejblíže Zemi a hlavu této komety (bez ohonu) se prý podařilo poprvé také vyfotografovat.

Výhled na příští týden

  • zjasňující komety
  • Výročí: Carl Sagan, úmrtí
  • Výročí: Luna 13

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Tycho Brahe, Giovanni Donati, Vesmírný týden, Donati, Janus, Audouin Dollfus, John Glenn, OSCAR-1


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »