Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 12. do 19. 12. 2021. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Kometa C/2021 A1 (Leonard) zmizela z ranní oblohy. Uvidíme ji obtížně večer? Hlavním tahákem týdne je meteorický roj Geminid, pokud jeho pozorování umožní počasí. Večer samozřejmě...
Kometa 2I/Borisov se stala druhým rozpoznaným mezihvězdným návštěvníkem, a to po prvním 1I/'Oumuamua detekovaným v roce 2017. Hyperbolická dráha a rychlost při pádu ke Slunci u obou objektů 'Oumuamua i Borisov potvrzuje původ mimo naši Sluneční soustavu. Ovšem zatímco podrobná...
Tento snímek pořídila 29. července 2011 úzkoúhlá kamera kosmické sondy Cassini a shora nad rovinou prstenců na něm zachytila 5 měsíců Saturnu. Zleva doprava jsou vidět malé měsíčky Janus a Pandora o velikostech 179 a 81 kilometrů, zářivý Enceladus o průměru 504 kilometrů a Mimas s...
Přehled událostí na obloze od 12. 12. do 18. 12. 2016. Měsíc bude v úplňku poblíž přízemí, půjde tedy o superúplněk. Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě, Mars je výše a téměř nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce bylo o víkendu beze skvrn a tedy velmi klidné. Zemřel první...
ČRo Leonardo: Nebeský cestopis 20. 10. 2012 20:00 Voda na planetce Vesta (P. Scheirich). Bůh Janus mezi částicemi (J. Štrajblová). Planety u hvězdy Fomalhaut (L. Šubr). Vesmírný oceán v Býku. Vývoj techniky v synoptické meteorologii II (R. Tomšů). Hvězdárna Olomouc (Š. Kovář). archiv pořadu ...
Mapa oblohy 14. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 12. 12. do 18. 12. 2011. Měsíc je po úplňku. Pozorujeme všechny planety - večer především Venuši a Jupiter, ráno Mars a Saturn. Za svítání vylézá i zjasňující Merkur. Nastává maximum aktivního meteorického roje Geminid....
Janus je jedním z nejpodivnějších měsíců Saturnu. Janus se jednak kolem Saturnu pohybuje po neobvyklé dráze a periodicky si vyměňuje místo se svým sesterským měsícem Epimetheusem, který typicky obíhá asi 50 kilometrů daleko. Ačkoliv je Janus o něco větší než Epimetheus, tak má...
Tyto dva měsíce si vyměňují místa. Dva malé měsíčky Saturnu, Epimetheus a Janus, si při obíhání své domovské planety vyměňují svá místa. Poloměry oběžných drah měsíců se kupodivu liší méně jak o poloměr měsíců samotných: asi o 50 kilometrů. Jeden z měsíců obíhá Saturn dosti daleko před...
Malý Saturnův měsíček Epimetheus (přepis výslovnosti v angličtině je ep-ee-MEE-thee-us) má největší rozměr 114 kilometrů. Jeho kráterovitý povrch a nepravidelný tvar zvýrazňují dramatické stíny na tomto kompozitním snímku zblízka z kosmické sondy Cassini. Nicméně Epimetheus, který obíhá...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 12. do 19. 12. 2021. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Kometa C/2021 A1 (Leonard) zmizela z ranní oblohy. Uvidíme ji obtížně večer? Hlavním tahákem týdne je meteorický roj Geminid, pokud jeho pozorování umožní počasí. Večer samozřejmě...
Kometa 2I/Borisov se stala druhým rozpoznaným mezihvězdným návštěvníkem, a to po prvním 1I/'Oumuamua detekovaným v roce 2017. Hyperbolická dráha a rychlost při pádu ke Slunci u obou objektů 'Oumuamua i Borisov potvrzuje původ mimo naši Sluneční soustavu. Ovšem zatímco podrobná...
Tento snímek pořídila 29. července 2011 úzkoúhlá kamera kosmické sondy Cassini a shora nad rovinou prstenců na něm zachytila 5 měsíců Saturnu. Zleva doprava jsou vidět malé měsíčky Janus a Pandora o velikostech 179 a 81 kilometrů, zářivý Enceladus o průměru 504 kilometrů a Mimas s...
Přehled událostí na obloze od 12. 12. do 18. 12. 2016. Měsíc bude v úplňku poblíž přízemí, půjde tedy o superúplněk. Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě, Mars je výše a téměř nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce bylo o víkendu beze skvrn a tedy velmi klidné. Zemřel první...
ČRo Leonardo: Nebeský cestopis 20. 10. 2012 20:00 Voda na planetce Vesta (P. Scheirich). Bůh Janus mezi částicemi (J. Štrajblová). Planety u hvězdy Fomalhaut (L. Šubr). Vesmírný oceán v Býku. Vývoj techniky v synoptické meteorologii II (R. Tomšů). Hvězdárna Olomouc (Š. Kovář). archiv pořadu ...
Mapa oblohy 14. 12. 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na obloze od 12. 12. do 18. 12. 2011. Měsíc je po úplňku. Pozorujeme všechny planety - večer především Venuši a Jupiter, ráno Mars a Saturn. Za svítání vylézá i zjasňující Merkur. Nastává maximum aktivního meteorického roje Geminid....
Janus je jedním z nejpodivnějších měsíců Saturnu. Janus se jednak kolem Saturnu pohybuje po neobvyklé dráze a periodicky si vyměňuje místo se svým sesterským měsícem Epimetheusem, který typicky obíhá asi 50 kilometrů daleko. Ačkoliv je Janus o něco větší než Epimetheus, tak má...
Tyto dva měsíce si vyměňují místa. Dva malé měsíčky Saturnu, Epimetheus a Janus, si při obíhání své domovské planety vyměňují svá místa. Poloměry oběžných drah měsíců se kupodivu liší méně jak o poloměr měsíců samotných: asi o 50 kilometrů. Jeden z měsíců obíhá Saturn dosti daleko před...
Malý Saturnův měsíček Epimetheus (přepis výslovnosti v angličtině je ep-ee-MEE-thee-us) má největší rozměr 114 kilometrů. Jeho kráterovitý povrch a nepravidelný tvar zvýrazňují dramatické stíny na tomto kompozitním snímku zblízka z kosmické sondy Cassini. Nicméně Epimetheus, který obíhá...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
