Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  18. říjen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 18. říjen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mezihvězdný návštěvník 2I Borisov

Uznání: NASA, ESA, and D. Jewitt (UCLA) et al.

Kometa 2I/Borisov se stala druhým rozpoznaným mezihvězdným návštěvníkem, a to po prvním 1I/'Oumuamua detekovaným v roce 2017. Hyperbolická dráha a rychlost při pádu ke Slunci u obou objektů 'Oumuamua i Borisov potvrzuje původ mimo naši Sluneční soustavu. Ovšem zatímco podrobná pozorování objektu 'Oumuamua ukázala, že se jedná o kamenné těleso rozdílné od jiných známých objektů ve Sluneční soustavě, tak Borisov je zcela určitě z daleka se toulající kometou. Snímek komety Borisov pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem 12. října 2019 ukazuje dobře známou kometární aktivitu a koncentraci prachu kolem jeho jádra. Jádro sice není na snímku rozlišeno, ale odhady naznačují jeho průměr mezi 2 a 16 kilometry. V době pořízení snímku byla kometa 2I/Borisov asi 418 miliónů kilometrů daleko. Kometa Borisov se stále nachází na příletové části dráhy a k největšímu přiblížení ke Slunci dojde 7. prosince ve vzdálenosti asi 300 miliónů kilometrů (2 astronomické jednotky).
Oprava: Na chybu v překladu jednotek vzdálenosti u perihelu upozornil Tomáš Němec.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Hubble Observes 1st Confirmed Interstellar Comet
  2. NASA: 'Oumuamua
  3. HubbleSite.org: HUBBLE OBSERVES FIRST CONFIRMED INTERSTELLAR COMET
  4. HubbleSite.org: COMET 2I/BORISOV

Štítky: Pandora, Janus, Saturn, Enceladus, Rhea, Mimas


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »