Kolik měsíců má Saturn? Ačkoli se jejich celkový počet pravděpodobně bude dále zvyšovat, v červnu 2026 měl tento prstenčitý plynný obr 293 potvrzených měsíců. To je výrazně více než u jakékoli jiné planety Sluneční soustavy, včetně největšího plynného obra Jupitera, který má pouhých 115...
Ať už Mimas zasáhlo cokoli, téměř ho to zničilo. Zůstal po tom jeden z největších impaktních kráterů na jednom z nejmenších kulatých měsíců Saturnu. Analýza naznačuje, že o něco větší impakt by už Mimas zcela zničil. Obrovský kráter, pojmenovaný Herschel podle objevitele Mimasu z roku...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 9. do 22. 9. 2024. Měsíc je vidět celou noc a bude v úplňku. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno končí viditelnost planety Merkur. Aktivita Slunce je vysoká, došlo k...
Malý měsíc Saturnu Mimas o průměru 400 kilometrů hostí kráter Herschel o průměru 130 kilometrů, jeden z největších impaktních kráterů v celé Sluneční soustavě. Tento překvapivý pohled na malý měsíc s velkým kráterem pořídila v roce 2010 kosmická sonda Cassini na oběžné dráze Saturnu, když prolétala...
Zpoza stínu je vidět k Saturnu přivrácená strana Mimasu téměř ve tmě s dramaticky Sluncem osvětleným srpkem. Mosaiku snímků pořídila 30. ledna 2017 kosmická sonda Cassini při svém posledním přiblížení k tomuto měsíci. Kamera sondy Cassini vzdálená pouhých 45 000 km od Mimasu mířila téměř směrem ke...
Cokoliv co Mimas zasáhlo ho téměř zničilo. Zůstal jeden z největších impaktních kráterů na jednom z nejmenších kulatých měsíců Saturnu. Analýzy ukazují, že jen o něco větší impakt by Mimas zničil úplně. Obrovský kráter Herschel pojmenovaný po objeviteli Mimasu v roce 1789 siru Williamu...
Kometa 2I/Borisov se stala druhým rozpoznaným mezihvězdným návštěvníkem, a to po prvním 1I/'Oumuamua detekovaným v roce 2017. Hyperbolická dráha a rychlost při pádu ke Slunci u obou objektů 'Oumuamua i Borisov potvrzuje původ mimo naši Sluneční soustavu. Ovšem zatímco podrobná...
Tento snímek pořídila 29. července 2011 úzkoúhlá kamera kosmické sondy Cassini a shora nad rovinou prstenců na něm zachytila 5 měsíců Saturnu. Zleva doprava jsou vidět malé měsíčky Janus a Pandora o velikostech 179 a 81 kilometrů, zářivý Enceladus o průměru 504 kilometrů a Mimas s...
Přehled událostí na obloze od 16. 9. do 22. 9. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Aktivita Slunce je velmi nízká. Překvapil přílet komety z oblastí mimo Sluneční soustavu. Start japonské nákladní lodi HTV-8 byl odložen. Čínská raketa Dlouhý...
K Saturnu přivrácená polokoule Mimasu je skoro v temnotě, vyjma slunečním světlem ozářeného srpku, který vykukuje ze stínu. Tuto mozaiku pořídila při svém posledním přiblížení k tomuto měsíci 30. ledna 2017 sonda Cassini. Kamera sondy Cassini ve vzdálenosti pouze 45 000 kilometrů od Mimasu mířila...
Druhá největší planeta Sluneční soustavy, pokud se týká velikosti i hmotnosti – Saturn – je velmi známá především díky svým prstencům. Ty jsou rozděleny širokou mezerou označovanou jako Cassiniho dělení (Cassini Division), jehož vznik nebyl až do nedávné doby jednoznačně vysvětlen. Nyní astronomové...
K Saturnu přivrácená polokoule Mimasu ve stínu je skoro v temná a je vidět spolu dramaticky Sluncem osvětleným srpkem. Tuto mozaiku pořídila pořídila kosmická sonda Cassini při svém posledním přiblížení 30. ledna 2017. Cassiniho kamera mířila téměř přímo ke Slunci pouhých 45 000 kilometrů od...
Mimas je ledový, krátery posetý měsíc Saturnu o průměru zhruba 400 kilometrů. Jeho největší kráter Herschel měří téměř 140 kilometrů. To je asi třetina průměru samotného Mimasu, takže kráter Herschel dává malému měsíčku poněkud zlověstný výraz, zvlášť pro scifi fanoušky bojové stanice Death...
Cokoliv, co narazilo do Mimasu, jej skoro zničilo. Zůstal jeden z největších impaktních kráterů na jednom z menších Saturnových měsíců. Kráter pojmenovaný Herschel po objeviteli Mimasu v roce 1789 siru Williamu Herschelovi měří asi 130 kilometrů a je zobrazen nahoře. Nízká...
Mapa oblohy 17. září 2014 ve 20:00 SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 15. 9. do 21. 9. Měsíc je kolem poslední čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce byla mimořádně...
Kolik měsíců má Saturn opravdu? Doposud jich bylo objeveno 62, nejmenší měří jen zlomek kilometru. Na ostrém portrétu Saturnovy rodiny z 9. března je vidět šest jeho největších družic. Titan má průměr 5150 kilometrů, je větší než pozemský Měsíc a o trochu větší než Merkur a je vlevo...
Proč je tento obří kráter na Mimasu tak podivně vybarvený? Mimas je jedním z menších kulatých měsíců Saturnu a má jeden z největších impaktních kráterů v celé Sluneční soustavě, kráter Herschel. Snímek kráteru Herschel nahoře s dosud nevídanými podrobnostmi pořídila před více než...
Cokoliv co Mimas zasáhlo, tak ho skoro rozbilo. To co zůstalo je jeden z největších impaktních kráterů na jednom z nejmenších Saturnových měsíčků. Kráter se jmenuje Herschel, a to podle objevitele Mimasu v roce 1789 siru Williamu Herschelovi, má asi 130 kilometrů a je vidět nahoře. Nízká...
Každých 14 až 15 let jsou Saturnovy prstence vidět sklopené vůči našemu pohledu. Jelikož se jasné krásné prstence zdají být užší, tak je stále obtížnější je uvidět a to dokonce i ve velkých dalekohledech. Ale zase to dává příležitost sledovat vícenásobné přechody Saturnových měsíců. Při...
Cokoliv co Mimas zasáhlo, tak ho skoro rozbilo. To co zůstalo je jeden z největších impaktních kráterů na jednom z nejmenších Saturnových měsíčků. Kráter pojmenovaný Herschel, podle objevitele Mimase v roce 1789 Siru Williamu Herschelovi, má asi 130 kilometrů a je vidět nahoře v ostrém...
Tento pohled z kosmické sondy Cassini na severní polokouli Saturna se vyznačuje klidnými modrými odstíny. Snímek byl upraven tak, aby přiblížil přirozenou modrou barvu viditelného slunečního světla rozptylovaného horní atmosférou plynového obra. Slavný Saturnův prstenec vrhá tmavé stíny, které...
Ledový měsíc Mimas září ve slunečním světle nad širokým stínem přes plynového obra Saturna. Na tomto pozoruhodném snímku z kosmické sondy Cassini je maličký Mimas vpravo nahoře. Hustý Saturnův prstenec B vrhá široký stín přes celou planetu a po ním je řada úchvatných, tenoučkých stínů ze...
Mimas je jeden z menších měsíců Saturnu ale má jeden z největších impaktních kráterů. Skutečně, pokud by byl impakt větší, celý měsíc by se už rozpadl. Velký kráter byl pojmenován Herschel po objeviteli Mimase z roku 1789 siru Williamu Herschelovi. Malá hmotnost Mimase vytváří povrchovou...
Kolik měsíců má Saturn? Ačkoli se jejich celkový počet pravděpodobně bude dále zvyšovat, v červnu 2026 měl tento prstenčitý plynný obr 293 potvrzených měsíců. To je výrazně více než u jakékoli jiné planety Sluneční soustavy, včetně největšího plynného obra Jupitera, který má pouhých 115...
Ať už Mimas zasáhlo cokoli, téměř ho to zničilo. Zůstal po tom jeden z největších impaktních kráterů na jednom z nejmenších kulatých měsíců Saturnu. Analýza naznačuje, že o něco větší impakt by už Mimas zcela zničil. Obrovský kráter, pojmenovaný Herschel podle objevitele Mimasu z roku...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 9. do 22. 9. 2024. Měsíc je vidět celou noc a bude v úplňku. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno končí viditelnost planety Merkur. Aktivita Slunce je vysoká, došlo k...
Malý měsíc Saturnu Mimas o průměru 400 kilometrů hostí kráter Herschel o průměru 130 kilometrů, jeden z největších impaktních kráterů v celé Sluneční soustavě. Tento překvapivý pohled na malý měsíc s velkým kráterem pořídila v roce 2010 kosmická sonda Cassini na oběžné dráze Saturnu, když prolétala...
Zpoza stínu je vidět k Saturnu přivrácená strana Mimasu téměř ve tmě s dramaticky Sluncem osvětleným srpkem. Mosaiku snímků pořídila 30. ledna 2017 kosmická sonda Cassini při svém posledním přiblížení k tomuto měsíci. Kamera sondy Cassini vzdálená pouhých 45 000 km od Mimasu mířila téměř směrem ke...
Cokoliv co Mimas zasáhlo ho téměř zničilo. Zůstal jeden z největších impaktních kráterů na jednom z nejmenších kulatých měsíců Saturnu. Analýzy ukazují, že jen o něco větší impakt by Mimas zničil úplně. Obrovský kráter Herschel pojmenovaný po objeviteli Mimasu v roce 1789 siru Williamu...
Kometa 2I/Borisov se stala druhým rozpoznaným mezihvězdným návštěvníkem, a to po prvním 1I/'Oumuamua detekovaným v roce 2017. Hyperbolická dráha a rychlost při pádu ke Slunci u obou objektů 'Oumuamua i Borisov potvrzuje původ mimo naši Sluneční soustavu. Ovšem zatímco podrobná...
Tento snímek pořídila 29. července 2011 úzkoúhlá kamera kosmické sondy Cassini a shora nad rovinou prstenců na něm zachytila 5 měsíců Saturnu. Zleva doprava jsou vidět malé měsíčky Janus a Pandora o velikostech 179 a 81 kilometrů, zářivý Enceladus o průměru 504 kilometrů a Mimas s...
Přehled událostí na obloze od 16. 9. do 22. 9. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn. Aktivita Slunce je velmi nízká. Překvapil přílet komety z oblastí mimo Sluneční soustavu. Start japonské nákladní lodi HTV-8 byl odložen. Čínská raketa Dlouhý...
K Saturnu přivrácená polokoule Mimasu je skoro v temnotě, vyjma slunečním světlem ozářeného srpku, který vykukuje ze stínu. Tuto mozaiku pořídila při svém posledním přiblížení k tomuto měsíci 30. ledna 2017 sonda Cassini. Kamera sondy Cassini ve vzdálenosti pouze 45 000 kilometrů od Mimasu mířila...
Druhá největší planeta Sluneční soustavy, pokud se týká velikosti i hmotnosti – Saturn – je velmi známá především díky svým prstencům. Ty jsou rozděleny širokou mezerou označovanou jako Cassiniho dělení (Cassini Division), jehož vznik nebyl až do nedávné doby jednoznačně vysvětlen. Nyní astronomové...
K Saturnu přivrácená polokoule Mimasu ve stínu je skoro v temná a je vidět spolu dramaticky Sluncem osvětleným srpkem. Tuto mozaiku pořídila pořídila kosmická sonda Cassini při svém posledním přiblížení 30. ledna 2017. Cassiniho kamera mířila téměř přímo ke Slunci pouhých 45 000 kilometrů od...
Mimas je ledový, krátery posetý měsíc Saturnu o průměru zhruba 400 kilometrů. Jeho největší kráter Herschel měří téměř 140 kilometrů. To je asi třetina průměru samotného Mimasu, takže kráter Herschel dává malému měsíčku poněkud zlověstný výraz, zvlášť pro scifi fanoušky bojové stanice Death...
Cokoliv, co narazilo do Mimasu, jej skoro zničilo. Zůstal jeden z největších impaktních kráterů na jednom z menších Saturnových měsíců. Kráter pojmenovaný Herschel po objeviteli Mimasu v roce 1789 siru Williamu Herschelovi měří asi 130 kilometrů a je zobrazen nahoře. Nízká...
Mapa oblohy 17. září 2014 ve 20:00 SELČ. Data: StellariumAutor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 15. 9. do 21. 9. Měsíc je kolem poslední čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce byla mimořádně...
Kolik měsíců má Saturn opravdu? Doposud jich bylo objeveno 62, nejmenší měří jen zlomek kilometru. Na ostrém portrétu Saturnovy rodiny z 9. března je vidět šest jeho největších družic. Titan má průměr 5150 kilometrů, je větší než pozemský Měsíc a o trochu větší než Merkur a je vlevo...
Proč je tento obří kráter na Mimasu tak podivně vybarvený? Mimas je jedním z menších kulatých měsíců Saturnu a má jeden z největších impaktních kráterů v celé Sluneční soustavě, kráter Herschel. Snímek kráteru Herschel nahoře s dosud nevídanými podrobnostmi pořídila před více než...
Cokoliv co Mimas zasáhlo, tak ho skoro rozbilo. To co zůstalo je jeden z největších impaktních kráterů na jednom z nejmenších Saturnových měsíčků. Kráter se jmenuje Herschel, a to podle objevitele Mimasu v roce 1789 siru Williamu Herschelovi, má asi 130 kilometrů a je vidět nahoře. Nízká...
Každých 14 až 15 let jsou Saturnovy prstence vidět sklopené vůči našemu pohledu. Jelikož se jasné krásné prstence zdají být užší, tak je stále obtížnější je uvidět a to dokonce i ve velkých dalekohledech. Ale zase to dává příležitost sledovat vícenásobné přechody Saturnových měsíců. Při...
Cokoliv co Mimas zasáhlo, tak ho skoro rozbilo. To co zůstalo je jeden z největších impaktních kráterů na jednom z nejmenších Saturnových měsíčků. Kráter pojmenovaný Herschel, podle objevitele Mimase v roce 1789 Siru Williamu Herschelovi, má asi 130 kilometrů a je vidět nahoře v ostrém...
Tento pohled z kosmické sondy Cassini na severní polokouli Saturna se vyznačuje klidnými modrými odstíny. Snímek byl upraven tak, aby přiblížil přirozenou modrou barvu viditelného slunečního světla rozptylovaného horní atmosférou plynového obra. Slavný Saturnův prstenec vrhá tmavé stíny, které...
Ledový měsíc Mimas září ve slunečním světle nad širokým stínem přes plynového obra Saturna. Na tomto pozoruhodném snímku z kosmické sondy Cassini je maličký Mimas vpravo nahoře. Hustý Saturnův prstenec B vrhá široký stín přes celou planetu a po ním je řada úchvatných, tenoučkých stínů ze...
Mimas je jeden z menších měsíců Saturnu ale má jeden z největších impaktních kráterů. Skutečně, pokud by byl impakt větší, celý měsíc by se už rozpadl. Velký kráter byl pojmenován Herschel po objeviteli Mimase z roku 1789 siru Williamu Herschelovi. Malá hmotnost Mimase vytváří povrchovou...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
