Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  38. vesmírný týden 2014

38. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 17. září 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 17. září 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 15. 9. do 21. 9.

Měsíc je kolem poslední čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce byla mimořádně vysoká. Kometa Jacques prolétá od Albirea k Ramínku. Začaly ranní přelety ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. září ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 16. září. Je tedy viditelný v druhé polovině noci a ráno.

Planety:
Mars (0,7 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou za soumraku nízko nad jihozápadním obzorem.
Jupiter (−2 mag) je ráno za svítání již 25° nad obzorem a za pokročilého svítání vylézá nad východní obzor také Venuše (−4 mag).

Aktivita Slunce byla uprostřed minulého týdne na svém maximu, když došlo k dvěma silným erupcím. Ta druhá, třídy X 1,6, byla doprovázena krásným výronem plasmy směrem k Zemi (CME) a podílela se tak nejvíce na zvýšené aktivitě geomagnetických bouří v noci z pátku na sobotu. Velká skvrna, která měla vše na svědomí, se mezitím přesunula k východnímu okraji slunečního disku a v neděli zde došlo ke slabší erupci M 1. Kdyby byla o řád silnější, bylo by to pro nás na Zemi opět velmi zajímavé. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Mapka pro kometu C/2014 E2 (Jacques) v 38. týdnu 2014. Data: Guide 9 Autor: Martin Gembec
Mapka pro kometu C/2014 E2 (Jacques) v 38. týdnu 2014. Data: Guide 9
Autor: Martin Gembec
Kometa C/2014 E2 (Jacques) již malinko zeslábla. Stále je však snadno dostupným objektem pro malé dalekohledy. Tento týden navíc pokračuje ve svém zdánlivém pohybu mezi hvězdami od známé dvojhvězdy Albireo v hlavě Labutě po Ramínko, což je pěkný asterismus v Lištičce. Cestou potká také nejjasnější hvězdu tohoto souhvězdí. Polohy komety na mapce odpovídají času 0:00 SELČ každého dne.

Přelety ISS nyní probíhají za ranního svítání. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • 11. září se na Zemi vrátila tříčlenná posádka z ISS. Loď Sojuz TMA-12M přistála v Kazachstánu v noci na čtvrtek. Stanice tak má dočasně jen tříčlennou posádku. Start další posádky je plánován na 25. září.
     
  • 19. září má k ISS startovat raketa Falcon 9 v1.1 s nákladní lodí Dragon k ISS. Uvidíme i pokus o řízené přistání prvního stupně rakety?
     
  • Curiosity na Marsu dorazila do míst, odkud už může projet k úpatí kopce Aeolis Mons, který je nejžádanějším vědeckým cílem celé mise.
     
  • Rosetta, pokud vše půjde podle plánu, začne snižovat svoji oběžnou dráhu. Nyní letí ve výšce cca 30 km nad jádrem komety. Plán je udělat v polovině oběhu zatáčku a snížit dráhu na necelých 20 km a posléze případně i na 10 km nad jádrem komety. Pokračuje základní vědecký výzkum, snímkování a příprava na listopadové přistání modulu Philae.
     

Výročí:

  • 17. září 1789 (225 let) objevil William Herschel Saturnův měsíc Mimas. Větším amatérským dalekohledem jej můžeme spatřit i my, stačí jen mít dobré podmínky, neboť měsíc se nachází poblíž jasného prstence. Mimas má na povrchu jeden velký kráter, který vznikl dávnou srážkou, která jej téměř mohla rozbít. Kráter se jmenuje příznačně Herschel.
     
  • 18. září 1959 (55 let) odstartovala americká sonda Vanguard 3. Byla to jen malá koule z hořčíkové slitiny určená ke studiu zemského magnetického pole, mikrometeoroidů a slunečního rentgenového záření a jeho vlivu na atmosféru.
     

Výhled na příští týden:

  • Měsíc a večerní planety
  • kometa Jacques
  • MAVEN u Marsu
  • Sojuz TMA-14M k ISS
  • Výročí: meteority prorazily střechy

Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mimas, Vanguard 3, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »