Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. leden 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. leden 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Mimas: Malý měsíc s velkým kráterem

Uznání: NASA, JPL-Caltech, Space Science Institute, Cassini

Ať už Mimas zasáhlo cokoli, téměř ho to zničilo. Zůstal po tom jeden z největších impaktních kráterů na jednom z nejmenších kulatých měsíců Saturnu. Analýza naznačuje, že o něco větší impakt by už Mimas zcela zničil. Obrovský kráter, pojmenovaný Herschel podle objevitele Mimasu z roku 1789 sira Williama Herschela, měří asi 130 kilometrů a je vidět zde. Nízká hmotnost Mimasu způsobuje povrchovou gravitaci právě tak silnou, aby vytvořil kulové těleso, ale dostatečně slabou, aby umožňovala takové relativně velké povrchové útvary. Mimas je tvořen převážně vodním ledem s příměsí hornin, takže je přesně popsán jako velká špinavá sněhová koule. Snímek byl pořízen během historicky nejtěsnějším průletu sondy Cassini kolem Mimasu v roce 2010, když se nacházel na oběžné dráze kolem Saturnu.

Interaktivně: Projděte se po Mimasu.

Seznam odkazů v popisu

  1. APOD: 1996-09-06 The Largest Impact Crater
  2. NASA: Saturn
  3. NOAA.gov: Mimas: Saturn's Moon
  4. NASA: Mimas Trek
  5. Wikipedia: Herschel_Space_Observatory
  6. Wikipedia: William_Herschel
  7. NASA: PIA12570: Flying by the "Death Star" Moon
  8. Wikipedia: Mimas_(měsíc)
  9. Exploratorium.edu: YOUR WEIGHT ON OTHER WORLDS
  10. Wikipedia: Death_star
  11. Reddit.com: Foto: Fluffy Norwegian Forest Cat :-)
  12. NASA: Mimas
  13. NASA: PIA12570: Flying by the "Death Star" Moon
  14. NASA: Cassini Spacecraft
  15. APOD: 2020-04-19 Přibližování Cassini k Saturnu

Štítky: Mimas, Saturn, Měsíc


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »