38. vesmírný týden 2024
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 9. do 22. 9. 2024. Měsíc je vidět celou noc a bude v úplňku. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno končí viditelnost planety Merkur. Aktivita Slunce je vysoká, došlo k velmi silným erupcím a není vyloučena jasnější polární záře. Čeká nás zajímavý zákryt hvězdy planetkou na dráze Jupiteru. Proběhla mise Polaris Dawn, soukromá mise na polární dráhu kolem Země, a navíc s výstupem do volného kosmu a nejvýše v historii. K ISS dorazila kosmická loď Sojuz MS-26 s tříčlennou dlouhodobou posádkou. Před 65 lety byla vypuštěna vědecká družice Vanguard 3.
Obloha
Měsíc bude v úplňku ve středu 18. 9. v 4:35 SELČ a je tedy pozorovatelný celou noc. Zdánlivě kolem Saturnu se pohybuje v pondělí a úterý večer. Pokud bude 20. 9. večer hezky, může vás zaujmout, že zpoza neosvětlené strany Měsíce vyleze hvězdička 19 Ari (5,7 mag). Hvězda ze souhvězdí Berana vystoupí krátce před 21:30 SELČ. V noci ze soboty na neděli 21./22. 9. už bude Měsíc poblíž Plejád. Ještě předtím zakryje zetu Arietis (4,7 mag), která vstupuje za Měsíc 21. 9. po 22:15 a vystupuje kolem 23:10.
Planety
Merkur (–1 mag) se vrací úhlově ke Slunci a jeho viditelnost nízko na ranní obloze končí. Venuše (–3,8 mag) je při západu Slunce jen velmi nízko nad západním obzorem. Saturn (0,6 mag) ve Vodnáři je vidět celou noc, Jupiter (–2,4 mag) a Mars (0,6 mag) uvidíme již kolem půlnoci, ideálně vysoko jsou až ráno, když souhvězdí Býka a Blíženců vystupuje velmi vysoko nad obzor.
Aktivita Slunce je velmi vysoká. U středu kotouče je velmi aktivní oblast AR3825, kde jsme v uplynulém týdnu viděli už dvě erupce třídy X, ta druhá o intenzitě X4,5 byla doprovázena rychlým výronem hmoty z koróny, jehož část může zasáhnout i zemskou magnetosféru a způsobit i silnější polární záři. Sledujte dění třeba v aplikaci Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Autor: Ján Gajdoš
Kometa 13P/Olbers je už slabší a nízko na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je úhlově blízko Slunci, ale daří se ji zachytit v soumraku na jižní obloze. Díky tomu víme, že už dosahuje 5 až 5,5 mag. Podle tohoto vývoje lze odhadovat, že se vynoří v polovině října na večerní obloze jako objekt 3. až 4. velikosti, ale třeba bude jasnější.
Ve druhé polovině roku 2024 budeme mít možnost pozorovat šest zákrytů hvězd planetkou (17365) Thymbraeus. Jejich sledování má vysokou prioritu. Důvodem je, že planetka patří mezi tzv. Trojány nacházející se v Jupiterově Lagrangeově bodě L5 a jde o velice zajímavý objekt. Podle dosavadních zjištění by se mělo jednat o těleso s hustotou nižší, než je hustota vody. Ze získaných světelných křivek vychází i jeho mimořádně bizarní protáhlý tvar. Dokonce se zdá, že by se mohl právě blížit bodu oddělení složek, tedy rozpadu na dva kusy. Z hlediska počasí a času události je zajímavější zákryt 20. 9. kolem 23:07 SELČ, kdy planetka zakryje hvězdu 13,3 mag na dobu 2,9 sekundy.
Kosmonautika a sondy
Mise Polaris Dawn proběhla úspěšně. Start proběhl ve středu 10. 9. pomocí rakety Falcon 9. Čistě soukromá posádka se vydala na zvláštní oběžnou dráhu kolem pólů a v nejvyšším bodě dráhy se nacházela až 1400,7 km nad povrchem Země. Tím byla překonána i dosud rekordní výška mise Gemini XI (1966, 1373 km) a lidé tak vysoko nebyli od příletu od Měsíce v případě Apolla 17. Došlo i na dehermetizaci kabiny a výstup do volného kosmu. Dva členové posádky se vytáhli zpoza průlezu a drželi se zábradlí v kosmickém prostoru. Cílem bylo testovat skafandry a jejich pohyblivost. Poprvé v historii byla vystavena vakuu čtyřčlenná posádka najednou a Sarah Gillis (trenérka astronautů ve SpaceX) byla ve věku 30 let nejen nejmaldší ženou tak daleko od Země a ve vakuu, ale i jednou ze dvou, kteří při tomto letu vystoupili do kosmického prostoru. Druhým byl vedoucí a mecenáš mise Jared Isaacman. Zbylé členy posádky tvořili Scott Poleet a Anna Menon. Přistání proběhlo do Mexického zálivu v neděli 15. 9. dopoledne našeho času.
Autor: SpaceX
11. 9. odstartovala z Bajkonuru v Kazachstánu raketa Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-26. Loď se po třech hodinách letu připojila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku stanice na dalších půl roku tvoří Alexej Ovčinin (3. kosmický let) a Ivan Vagner (2. kosmický let, oba Roskosmos) a s nimi Donald Pettit (NASA), který je ve věku 69 let nejstarším astronautem ve stálé posádce ISS. Byl členem půlroční Expedice 6 (2002/2003) a dvoutýdenní STS-126 raketoplánu Endeavour v roce 2007. Potřetí byl na ISS v rámci půlroční mise v Sojuzu TMA-03M (2011/2012).
Výročí
16. září 1494 (530 let) se narodil italský matematik a astronom Francesco Maurolico. Jeho jméno, v latinské podobě Maurolycus, nese jeden významný kráter na Měsíci. Zastával geocentrickou představu uspořádání vesmíru a navrhl metodiku měření Země podle délky poledníku.
Autor: Kredit: NASA / JPL / Space Science Institute
18. září 1959 (65 let) odstartovala americká sonda Vanguard 3. Byla to jen malá koule z hořčíkové slitiny určená ke studiu zemského magnetického pole, mikrometeoroidů a slunečního rentgenového záření a jeho vlivu na atmosféru.
19. září 1794 (230 let) se narodil rakouský optik Simon Plössl, jehož jméno je spojeno s konstrukcí oblíbených levných okulárů. Vylepšil také achromatický objektiv mikroskopu.
22. září 2014 (10 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sonda MAVEN. Ta nyní zkoumá vrchní vrstvy atmosféry Marsu.
Autor: NASA/GSFC
Výhled na příští týden
- zákryt jasné hvězdy planetkou (88554) 2001 QW199
- Výročí: Mangalján na oběžnou dráhu Marsu
- Výročí: Ole Christensen Rømer
- Výročí: zajímavé pády meteoritů do domů
- Výročí: Daniel Kirkwood
- Výročí: Magion 2
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
