19. vesmírný týden 2025
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.
Obloha
Měsíc byl v první čtvrti v neděli 4. května v 15:52 SELČ a úplněk nastane až v pondělí 12. května.
Planety
Merkur je ráno při východu Slunce nepozorovatelný. Venuše (–4,8 mag) také nedosahuje velké výšky, ale je velmi výrazná. Nedaleko ní je také Saturn (1,2 mag), který je díky malé jasnosti obtížným cílem i s použitím dalekohledu, ale jeví se jakoby bez prstence. Neptun mezi Venuší a Saturnem je nepozorovatelný. Uran se blíží úhlově ke Slunci a je také nepozorovatelný. Jen nevysoko nad obzorem je večer už i Jupiter (–2 mag) a vysoko zůstává pouze Mars (1 mag), který navíc prochází přes hvězdokupu M44 Jesličky v souhvězdí Raka.
Aktivita Slunce je střední, ale ne co do velikosti skvrn. V aktivní oblasti AR4079 se vytvořila zatím největší skvrna roku 2025. Skvrna dosahuje asi polovičního rozsahu těch největších z historie a je pohodlně viditelná s patřičným tmavým filtrem i pouhým okem. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.
Autor: Martin Trojan
Vrcholí meteorický roj Éta Aquaridy. Země projde prachem z komety 1P/Halley. Vzhledem k tomu, že Aquarius neboli Vodnář je souhvězdí viditelné nejvýše nad obzorem ráno, je třeba počítat se zvýšenou aktivitou „padání hvězd“ pouze v ranních hodinách. Při maximu z 5. na 6. května lze očekávat 5 až 15 rychle letících meteorů za hodinu s dlouhou stopou na obloze. Ve druhé polovině noci můžeme také zahlédnout občasné bolidy – velice jasné meteory. Doporučuje se sledovat nebe zejména před vrcholem jejich aktivity, tedy před 6. květnem.
Kosmonautika a sondy
Radarová družice Biomass byla úspěšně vynesena v úterý 29. dubna pomocí menšího evropského nosiče Vega-C. Jejím úkolem je především průzkum výměny oxidu uhličitého mezi rostlinami a atmosférou. Poprvé bude pro tyto účely použit SAR radar v P-pásmu. Vlny tohoto radaru umí proniknout korunami stromů až k terénu a zaznamenat rostlinstvo i tvary terénu. Dokáží také studovat ledovce a bývalá řečiště v pouštích.
28. dubna byla pomocí rakety Atlas-V vynesena první operační várka družic satelitní konstelace Kuiper firmy Amazon. Tyto telekomunikační družice se budou nacházet ve třech slupkách kolem 600 km, o něco výše než Starlink.
Raketa Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 družic Starlink V2 mini. V týdnu počet vynesených družic kolísal v počtu 27 družic v pondělí, 23 v úterý, 28 v pátek a nakonec až 29 v neděli, což je i doposud nejvíce.
Výročí
10. května 1900 (125 let) se narodila americká astronomka britského původu Cecilia Payne-Gaposchkin. jak už to v té době bývalo, vystudovala sice Cambridge, ale nedostala titul, pro své pohlaví. Zabývala se nejprve botanikou, chemií a fyzikou, ale jak sama uvedla, život jí změnila přednáška Arthura Eddingtona o výpravě za zatměním 1919 potvrzující Einsteinovu obecnou teorii relativity. Její zájem o astronomii podpořil Harlow Shapley, který byl ředitelem americké Harvardské observatoře. Ten jí nabídl, že zde může absolvovat doktorandské studium. V roce 1925 dostala titul PhD za disertační práci o atmosférách hvězd. Uvedla, že velké rozdíly v absorpčních čarách hvězd nejsou dány rozdílným množstvím prvků, ale rozdílnou ionizací při různých teplotách. Uvedla, navzdory tehdejším představám o velkém zastoupení kovů ve hvězdách, že Slunce je tvořeno héliem a především vodíkem. Její teorie nebyla zprvu přijata a potvrdila se až o několika letech. Později se věnovala výzkumu struktury naší Galaxie a to pozorování velmi svítivých hvězd a obrovského množství (milionů) proměnných hvězd v Mléčné dráze i v blízkém Velkém Magellanově oblaku.
10. května 1930 (95 let) se narodil americký vynálezce George Elwood Smith. Jeho jméno si připomínáme především proto, že je spoluobjevitelem CCD čipu, díky kterému došlo k revoluci nejen ve snímání vesmíru. Zhruba od 80. let se tento polovodičový prvek začal používat v profesionálních a postupně i amatérských dalekohledech kde vytlačil fotografické desky nebo film.
Výhled na příští týden
- Měsíc u hvězdy Antares
- Výročí: Jean-Félix Adolphe Gambart
- Výročí: měsíce Pluta Nix a Hydra
- Výročí: Honoré Flaugergues
- Výročí: John Francis Skjellerup
- Výročí: Nancy Grace Roman(ová)
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
