Kometa 2I/Borisov se stala druhým rozpoznaným mezihvězdným návštěvníkem, a to po prvním 1I/'Oumuamua detekovaným v roce 2017. Hyperbolická dráha a rychlost při pádu ke Slunci u obou objektů 'Oumuamua i Borisov potvrzuje původ mimo naši Sluneční soustavu. Ovšem zatímco podrobná...
Tento snímek pořídila 29. července 2011 úzkoúhlá kamera kosmické sondy Cassini a shora nad rovinou prstenců na něm zachytila 5 měsíců Saturnu. Zleva doprava jsou vidět malé měsíčky Janus a Pandora o velikostech 179 a 81 kilometrů, zářivý Enceladus o průměru 504 kilometrů a Mimas s...
Kosmická sonda Cassini pořídila 1. listopadu 2009 tento snímek jednoho z nejvíc vzrušujících světů Sluneční soustavy, Enceladu ve slunečním protisvětle. V dramatickém osvětlení jsou vidět gejzíry, které vyvěrají z jižního pólu měsíce Saturnu o průměru 500 kilometrů. Sonda Cassini objevila...
Jak vypadají krátery na malém Saturnově měsíčku Pandora zblízka? NASA před dvěma týdny navedla kosmickou sondu Cassini na oběžné dráze kolem Saturnu do blízkosti tohoto měsíčku a tak pomohla odpovědět na tuto otázku. Snímek Pandory s dosud nejvyšším rozlišením byl pořízen ze vzdálenosti...
Jak opravdu vypadá Saturnův měsíček Pandora? Otázku pomohla počátkem září odpovědět kosmická sonda Cassini, která nyní obíhá kolem Saturnu, když kolem tohoto neobvyklého měsíce prolétla ve vzdálenosti asi 50 000 kilometrů. Tehdy byl také pořízen snímek Pandory s dosud nejvyšším rozlišením,...
Kometa 2I/Borisov se stala druhým rozpoznaným mezihvězdným návštěvníkem, a to po prvním 1I/'Oumuamua detekovaným v roce 2017. Hyperbolická dráha a rychlost při pádu ke Slunci u obou objektů 'Oumuamua i Borisov potvrzuje původ mimo naši Sluneční soustavu. Ovšem zatímco podrobná...
Tento snímek pořídila 29. července 2011 úzkoúhlá kamera kosmické sondy Cassini a shora nad rovinou prstenců na něm zachytila 5 měsíců Saturnu. Zleva doprava jsou vidět malé měsíčky Janus a Pandora o velikostech 179 a 81 kilometrů, zářivý Enceladus o průměru 504 kilometrů a Mimas s...
Kosmická sonda Cassini pořídila 1. listopadu 2009 tento snímek jednoho z nejvíc vzrušujících světů Sluneční soustavy, Enceladu ve slunečním protisvětle. V dramatickém osvětlení jsou vidět gejzíry, které vyvěrají z jižního pólu měsíce Saturnu o průměru 500 kilometrů. Sonda Cassini objevila...
Jak vypadají krátery na malém Saturnově měsíčku Pandora zblízka? NASA před dvěma týdny navedla kosmickou sondu Cassini na oběžné dráze kolem Saturnu do blízkosti tohoto měsíčku a tak pomohla odpovědět na tuto otázku. Snímek Pandory s dosud nejvyšším rozlišením byl pořízen ze vzdálenosti...
Jak opravdu vypadá Saturnův měsíček Pandora? Otázku pomohla počátkem září odpovědět kosmická sonda Cassini, která nyní obíhá kolem Saturnu, když kolem tohoto neobvyklého měsíce prolétla ve vzdálenosti asi 50 000 kilometrů. Tehdy byl také pořízen snímek Pandory s dosud nejvyšším rozlišením,...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
