33. vesmírný týden 2026

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 12. 8. v 19:37 SELČ. Ve střední Evropě uvidíme výrazné částečné zatmění Slunce a v části Islandu a Španělska i zatmění úplné. Více informací v článku k zatmění.
Planety
Merkur (kolem –1 mag) je velmi nízko na ranní obloze a postupně zmizí v záři Slunce. 15. 8. bude v konjunkci s Jupiterem.
Venuše (–4,3 mag) je večer opravdu extrémně nízko a jen její vysoký jas ještě stále nebrání jejímu spatření. V dalekohledu bychom si všimli, že jeví fázi jako Měsíc v první čtvrti. Vzhledem k velké úhlové vzdálenosti od Slunce a vysoké jasnosti se vyplatí ji hledat už na denní obloze.
Mars (1,3 mag) je ráno už poměrně vysoko nad východem a pomalu překračuje hranice Býka a Blíženců.
Jupiter (–1,8 mag) je ráno extrémně nízko a po setkání s Merkurem by v dalších týdnech mohl být již pozorovatelný.
Saturn (0,6 mag) je ráno poměrně vysoko nad jihem. Povšimnout si můžeme poměrně rozevřeného prstence a výrazného stínu planety na prstenci, nebo jasné hvězdičky nedaleko, což je jeho měsíc Titan.
Uran (5,7 mag) je slabý, ale viditelný snadno i malým dalekohledem v Býku mezi Aldebaranem, Hyádami a Plejádami. Mapka polohy z czsky.cz.
Neptun (7,9 mag) je ráno také poměrně vysoko v Rybách jako nedaleký Saturn. Můžeme jej vidět dalekohledem jako slabou hvězdičku pomocí mapy (viz czsky.cz).

Aktivita Slunce je nízká. Poslední malá skvrnka zmizela z dohledu a všichni s napětím čekáme, zda se nějaké objeví. Ve středu je zatmění a bylo by hezké tam něco vidět. Naději dává pohled na západní část odvrácené strany, kde Solar Orbiter jednu větší skvrnu viděl. Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Perseidy jsou v maximu. Nejvíce jich padá až po půlnoci, kdy je radiant výše nad obzorem. Maximum připadá na noc po zatmění 12./13. srpna, takže bude tmavá bezměsíčná noc. Perseidy létají poměrně rychle a směřují zdánlivě od souhvězdí Persea poblíž Kasiopeji. Pokud uvidíte meteor letící jinou rychlostí, typicky pomaleji, nebo z jiného směru, nejde o Perseidu. Létají i meteory jiných rojů, nebo se prostě můžeme srazit s náhodnými částicemi.

Pokud meteory zkoušíte fotit, je nejlepší mít co nejširší úhel záběru (krátké ohnisko objektivu, např. 24 mm ekvivalentu kinofilmového políčka – fullframe) a co největší světelnost (malá clona, např. 2,8 místo 4 a vysoké ISO např. 3200). Pokud se tím směrem budete při focení dívat a nějaký meteor spadne, je šance, že bude i na snímku. Začátek stopy bývá typicky zelenkavý a pak se mění v bílou, stopa není rovnoměrně se zjasňující ani klesající ke konci a nebývá useknutá, jako stopy družic. Nezapomínejte, pokud se při focení tím směrem nedíváte, že šance na zachycení Perseidy je tak jeden meteor na 20 až sto stop družic, a tedy že všechny stopy na snímku budou spíš družice. Jejich stopy bývají vidět i na víc snímcích po sobě, ale nemusí to tak být vždy.

Na ranní obloze opět zjasnila kometa 220P/McNaught. S jasností kulminující až kolem 7 mag byla snadno viditelná i malým triedrem. Jde o už druhé zjasnění, když předtím zjasnila k 9 mag. Mezitím stále, spíše fotograficky, sledujeme ještě kometu 10P/Tempel 2, která patří také mezi ty jasnější na obloze. Mapky pro vyhledání komet nabízí web czsky.cz.

Kosmonautika a sondy

První ze tří výstupů do kosmu během srpna máme za sebou na ISS. Jessica Meir a Anil Menon při něm udělali přípravu na instalaci nového páru fotovoltaických panelů iROSA.

5. srpna se do kosmu vydaly dvě družice BlueBird pro přenos mobilního signálu. Zatím není jasné, zda budou na obloze jasně viditelné či nikoli.

Na Měsíc dopadl horní stupeň Falconu 9, který sem pomohl donést sondy Blue Ghost a Hakuto-R. Reálně nebylo moc vidět, zaznamenán byl jen slabý obláček vyvrženého materiálu.

Výročí

10. srpna 1966 (60 let) odstartoval k Měsíci Lunar Orbiter 1. Tyto americké sondy mimo jiné snímkovaly měsíční povrch a plánovaná místa přistání mise Apollo.

13. srpna 1596 (430 let) oznámil David Fabricius proměnnost hvězdy Mira v souhvězdí Velryby. Byl to objev druhé proměnné hvězdy a zároveň první z pulsujících. Mira Ceti má velmi dlouhou periodu (asi 332 dnů) a rozdíl jasností (cca od 2 až 10 mag).

15. srpna 1906 (120 let) se narodil František Link, čestný člen České astronomické společnosti. Přispíval do časopisu Astronomy & Astrophysics, zasadil se o stavbu sluneční laboratoře v Ondřejově. Zabýval se zatměními Měsíce a věnoval se prvním měřením atmosférického ozónu. V Ondřejově pak také studoval vztah meteorů a vysoké atmosféry. Pomocí sítě kamer, která byla postupně za tímto účelem budována, se pak týmu kolem Zdeňka Ceplechy podařilo zachytit první meteorit s rodokmenem (Příbram, 1959).

Výhled na příští týden 

Komety 10P a 220P na ranní obloze

Výročí: Pioneer 7

Výročí: John Flamsteed

Výročí: Milton L. Humason

Výročí: Fred Hoyle

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).