32. vesmírný týden 2026
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 6. 8. ve 4:21 SELČ.
Planety
Merkur (kolem –0,5 mag) je velmi nízko na ranní obloze za pokročilého svítání.
Venuše (–4,3 mag) je večer opravdu extrémně nízko a jen její vysoký jas ještě stle nebrání jejímu spatření. V dalekohledu bychom si všimli, že jeví fázi jako Měsíc v první čtvrti. Vzhledem k velké úhlové vzdálenosti od Slunce a vysoké jasnosti se vyplatí ji hledat už na denní obloze.
Mars (1,3 mag) je ráno ještě nevysoko v koncích rohů Býka.
Jupiter (–1,8 mag) není pozorovatelný, je úhlově blízko Slunci a bude vidět v koronografech SOHO LASCO C3 případně GOES CCOR-1.
Saturn (0,6 mag) je ráno už poměrně vysoko nad jihovýchodem až jihem. Povšimnout si můžeme poměrně rozevřeného prstence a výrazného stínu planety na prstenci, nebo jasné hvězdičky nedaleko, což je jeho měsíc Titan. Nejlepší naše amatérské snímky dokonce odhalily větší bouři v atmosféře jižní polokoule.
Uran (5,7 mag) je slabý, ale viditelný snadno i malým dalekohledem v Býku mezi Aldebaranem, Hyádami a Plejádami. Mapka polohy z czsky.cz.
Neptun (7,9 mag) je ráno také poměrně vysoko v Rybách jako nedaleký Saturn. Můžeme jej vidět dalekohledem jako slabou hvězdičku pomocí mapy (viz czsky.cz).
Autor: David Rýva
Aktivita Slunce je nízká ale překvapila velmi dlouhotrvající erupce 30. července, kdy došlo k vyvržení pěkného oblaku hmoty (CME), který se vydal spíše směrem mimo Zemi a s napětím se čekalo, zda částečně zasáhne i Zemi a způsobí polární záře. Aktuálně je na povrchu stále několik oblastí se skvrnami, ale pokud se aktivita v nich nezvýší, můžeme čekat spíše další pokles aktivity, protože na odvrácené polokouli žádné velké skvrny nejsou. Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.
Na začátku srpna je aktivních několik meteorických rojů. Pomalé alfa Capricornidy dokáží občas rozsvítit krajinu jasným bolidem. Kappa Cygnidy bývají rychlé a slabší. Rozmezí všech jasností představé Perseidy, jejichž aktivita roste a v druhé polovině nocí koncem týdne už budou vidět převážně meteory tohoto roje, jehož maximum je 12./13. srpna.
Kosmonautika a sondy
Starship, která dosedla na hladinu Indického oceánu po 13. testovacím letu, stále pluje a může být cenným studijním materiálem, především její tepelný štít. Proto se ji SpaceX pokusí dotáhnout k pevnině.
Raketa Falcon 9 vykonala svým startem 1. srpna z Vandenbergu v Kalifornii již svou 90. misi tento rok. 5. srpna má startovat s dalšími velkými telekomunikačními družicemi BlueBird (uvidíme je na obloze?).
Japonská raketa H3 má 6. srpna startovat s družicí Michibiki-7, další součástí japonského navigačního systému.
Astronauti NASA Jessica Meir(ová) a Anil Menon mají vykonat další z výstupů do volného kosmu z paluby ISS.
Výročí
Mezi 4 a 6. srpnem 1181 (845 let) byla spatřena nová hvězda v souhvězdí Kasijopea. Jednalo se o supernovu SN 1181. Jde o jednu z osmi zaznamenaných supernov v naší Mléčné dráze, viditelných lidmi pouhým okem. Devátá supernova, 1987A, vybuchla v sousedním Velkém Magellanově oblaku, a byla viditelná z jižní polokoule, v maximu jako hvězda 3. velikosti. Supernova 1181 byla na nočním nebi detekována po dobu 185 dní. Možným zbytkem supernovy je pulsar 3C 58 (J0205+6449), ale není to přesně známo, narozdíl od známé Krabí mlhoviny – zbytku supernovy z roku 1054.
4. srpna 1901 (125 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti Emil Buchar. Rodný dům Emila Buchara (1901-1979), významného českého astronoma, připomíná pamětní deska na Horní Nové Vsi 68. Objevil první českou planetku (pojmenoval ji po své matce Tynka). Pozorování první umělé družice Sputnik 1 v roce 1957 využil ke zpřesnění zploštění planety Země.
6. srpna 1961 (65 let) odstartoval v lodi Vostok 2 kosmonaut German Titov jako druhý člověk do vesmíru. Ve vesmíru strávil více než jeden den a vykonal 17 obletů Země. Cíle letu se podařilo splnit na výbornou – důsledky delšího pobytu v nízké gravitaci na lidské tělo. Titov stihl jíst i spát a nakrátko také převzal řízení lodi. Přistál podobně jako Gagarin mimo loď na padáku.
7. srpna 1976 (50 let) byla na oběžnou dráhu Marsu navedena sonda Viking 2. Přistávací část sondy dosedla 3. září v oblasti Utopia, kde fungovala až do roku 1980.
8. srpna 1926 (100 let) se narodil RNDr. Vladimír Vanýsek, čestný člen České astronomické společnosti, kterého si jistě mnozí vybaví díky knize Základy astronomie a a astrofyziky.
8. listopadu 2001 (25 let) proběhl start mise Genesis-1. Předpokládá se, že vnější obálka Slunce se příliš nezměnila od doby vzniku sluneční soustavy. Sonda měla proto sbírat částice slunečního větru, které poté dopravila zpět na Zemi. Přání vědců, zkoumat materiál, ze kterého vznikla naše planetární soustava, poněkud zhatilo nepovedené přistání pouzdra 8. 9. 2004, kterému se neotevřel padák. Nějaké vzorky se ale podařilo zachránit.
9. srpna 1976 (50 let) odstartovala Luna 24 k Měsíci, aby z něho přivezla vzorky měsíčních hornin zpět na Zem. Přistála úspěšně v oblasti Mare Crisium a přistávací pouzdro se 170 g vzorků dorazilo úspěšně zpět na Zemi. Byla to poslední úspěšná přistávací mise do roku 2013 (Chang'e 3).
Výhled na příští týden
Zatmění Slunce 12. srpna, v části západní Evropy jako úplné
Maximum meteorického roje Perseid
Výročí: Lunar Orbiter 1
Výročí: objev změn jasu Miry Ceti
Výročí: František Link
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
