36. vesmírný týden 2024
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 9. do 8. 9. 2024. Měsíc je kolem novu, který nastane v úterý 3. 9. Večer se stále nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, který bude v opozici a nejblíže Zemi. Nejlepší období viditelnosti dalších planet je stále ráno, kdy se k Marsu a Jupiteru přidává i Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a radost nám dělají i erupce a velmi slabé polární záře. Zajímavá soukromá mise Polaris Dawn v Crew Dragonu s plánovaným výstupem do volného kosmu byla odložena, aby v případě přerušení bylo dobré počasí v místě nouzového přistání kosmické lodi. Po dlouhé sérii úspěchů se nepovedlo dovézt do přístavu celý první stupeň Falconu 9, protože legendární B1062 se převrátil na plošině po přistání. Před 110 lety se narodil americký vědec James Van Allen, jehož jméno nesou radiační pásy kolem Země.
Obloha
Měsíc bude v novu v úterý 3. 9. ve 3:55 SELČ. Spíše než večer, kdy je jeho srpek velmi nízko i o víkendu, bude zajímavé zkusit při dobrém počasí jeho přiblížení k Venuši na denní obloze ve čtvrtek 5. září (při západu Slunce kolem 19:40 SELČ už bude totiž Měsíc jen 5° a Venuše 6° nad obzorem, a navíc je budou dělit už čtyři stupně, zatímco přes den to bude i méně jak dva).
Planety
Merkur (0,2 až –0,7 mag) se nachází nízko na ranní obloze a zjasňuje, takže by měl být za dobrých podmínek viditelný i pouhým okem. Venuše (–3,8 mag) je při západu Slunce jen velmi nízko nad západním obzorem. Saturn (0,6 mag) ve Vodnáři je vidět celou noc, protože 8. září nastává opozice se Sluncem a bude i nejblíže Zemi. Nedaleko Saturnu směrem k východu v Rybách je také slabý Neptun (7,8 mag). Ačkoli Uran (5,7 mag), Jupiter (–2,3 mag) a Mars (0,7 mag) uvidíme již kolem půlnoci, ideálně vysoko jsou až ráno, když souhvězdí Býka a Blíženců vystupuje velmi vysoko nad obzor.
Aktivita Slunce je stále velmi vysoká. Na povrchu jsou i okem viditelné skvrny, a navíc dochází k erupcím doprovázeným výrony plazmatu z koróny. Tato hmota pak při příletu k Zemi způsobuje různě silné geomagnetické bouře. Polární záře byly zatím z kategorie fotograficky viditelných, ale může nastat i trochu jasnější. Sledujte dění třeba v aplikaci Spaceweatherlive. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kometa 13P/Olbers je už trochu slabší a stále jen nízko na večerní obloze, ale pořád je to jediný cíl z této kategorie, na který můžeme mířit i menší dalekohledy. Kometa směřuje do souhvězdí Pastýře pod jasného Arktura. Mapku polohy komety vám vygeneruje bezvadná webová aplikace CzSkY.cz.
Kosmonautika a sondy
Přestože termín původního startu mise Polaris Dawn v minulém týdnu (27. 8.) dávno uplynul, různé odklady jej posunuly na tento týden, nebo ještě dál, protože klíčové je, že v případě přerušení mise krátce po startu musí být v přistávací oblasti dobré počasí. Na rozdíl od jiných misí se totiž letí na polární oběžnou dráhu a záchrana není možná i v jiné fázi letu, jako u letů k Mezinárodní vesmírné stanici. Dalším důvodem odkladu bylo nešťastné dosednutí prvního stupně rakety Falcon 9 po misi se Starlinky, kterou obsloužil dalo by se říci legendární první stupeň B1062, který letěl již po třiadvacáté. Vtip je v tom, že rakety se obvykle nezachraňují, a tak by mohlo být jedno, zda se raketu podařilo zachránit, nebo ne, ale agentura pro civilní letectví USA (FAA) kupodivu přesto dočasně rakety Falcon 9 uzemnila, dokud se to nevyšetřilo. No kam ten svět spěje, že? Ale závada byla rychle odhalena a rakety Falcon 9 již opět mohou létat. Aktuální termín startu mise Polaris Dawn je středa 4. 9. Pokud jste ještě neviděli, doporučujeme videoupoutávku mise a Živě a česky komentovaný přenos na Youtube Kosmonautix.cz.
Výročí
2. září 1859 (165 let) nastaly zřejmě nejjasnější zaznamenané polární záře. Byly viditelné ráno 2. září v celých USA a také v Mexiku, na Kubě nebo severních partiích jižní Ameriky. V podstatě tedy až k rovníku. Mohla za ně extrémní erupce, tzv. Carringtonovská, protože ji o den dříve pozoroval britský astronom Richard Carrington. Od toho data lidé chápou souvislost slunečních erupcí a polárních září.
4. září 1929 (95 let) se narodila americká astronomka Elizabeth Roemer. Zabývala se malými tělesy Sluneční soustavy. Na kontě má znovuobjevy ztracených komet, objevy planetek i spoluobjev Jupiterova měsíčku Themisto.
7. září 1914 (110 let) se narodil americký vědec James Van Allen. Za jeho objevy hovoří především název radiačních pásů kolem Země, které nesou jeho jméno.
8. září 1854 (170 let) let se narodil německý astronom Heinrich Carl Friedrich Kreutz. Po skončení studií na Univerzitě v Bonnu (1880) začal pracovat na Hvězdárně v Kielu. Proslavil se studiem komet, které mířily do těsné blízkosti slunečního povrchu, tzv. sungrazers. Jeho výzkum vedl k objevu, že jsou zbytkem větší komety před mnoha sty lety. Tato skupina komet, dnes nazývaná jako Kreutzova, obsahuje tisíce členů, ale patří sem i velmi jasné komety minulosti, např. Velká kometa 1843 nebo Velká kometa 1882.
Výhled na příští týden
- Merkur na ranní obloze
- Výročí: William C. Bond
- Výročí: Robert B. Leighton
- Výročí: Luna 2
- Výročí: Jupiterův měsíc Leda
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v září ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).