29. vesmírný týden 2026

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 14. 7. v 11:44 SELČ. V pátek 17. července se srpek Měsíce na večerní obloze přiblíží k Venuši. Toto pěkné uskupení se odehraje jen pár stupňů nad západním obzorem.

Planety
Merkur (kolem 5 mag) není pozorovatelný, protože v noci na 13. 7. je v dolní konjunkci se Sluncem.
Venuše (–4,1 mag) je večer nízko nad západním obzorem, ale stále jde o velmi výrazný objekt.
Mars (1,3 mag) je ráno za svítání nízko v souhvězdí Býka pod Plejádami. Podobný jas a barvu má i oko Býka, nedaleká hvězda Aldebaran.
Jupiter (–1,8 mag) není vidět. Blíží se do konjunkce se Sluncem, která nastane 29. 7. Brzy se objeví v koronografu SOHO LASCO C3 jako výrazný objekt s krátkými vodorovnými čárkami.
Saturn (0,7 mag) je ráno asi 30 stupňů nad jihovýchodem.
Uran (5,8 mag) je slabý, ale už dohledatelný dalekohledem nízko za svítání. Mapka polohy z czsky.cz.
Neptun (7,9 mag) je ráno vpravo od Saturnu, takže jej můžeme hledat dalekohledem jako slabou hvězdičku pomocí mapy (viz czsky.cz).

Aktivita Slunce je opět na nízké úrovni. Většina výrazných aktivních oblastí je nyní na odvrácené straně Slunce a na té přivrácené postupně zapadne i poslední větší skvrna. Uvidíme, zda se to změní už tento týden, nebo až za 14 dní. Aktivitu Slunce můžeme sledovat na anglicky psaných stránkách Spaceweather.com a Solarham. Česky na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Noční svítící oblaka se letos moc neobjevují, ještě však končí období, kdy se jejich výskyt dá očekávat. Vyhlížet je tedy můžeme po 22. hodině večer, nebo za svítání nad ránem.

Pro pozorovatele komet tu máme obtížnější, ale již poměrně jasnou kometu 10P/Tempel 2, která má kondenzovanou malou oblast kolem jádra a velmi rozlehlou slabou komu tvořenou plyny, která na snímku vypadá jako zelená koule kolem malého bělavého flíčku. Ohon kometě v podstatě schází, ale zato je na hloubkových záběrech ke spatření proud částic v dráze komety jako přímka protínající kometu. Kometu najdeme v souhvězdí Kozoroha, tedy nízko nad obzorem a optimální okno k pozorování je po půlnoci, když se dostatečně setmí a kometa vystoupá výše než 15 stupňů nad jihovýchodní obzor. Mapa k vyhledání komety.

Na severní obloze, poblíž hvězd Velkého vozu, najdeme ve slabší galaxii NGC 3310 další z mnoha supernov. Tato, označená SN 2026sqf je objevená nedávno, takže ještě dosáhne maximálního jasu a pak bude pomalu slábnout. Následující dva týdny jsou tedy vhodné k jejímu spatření. Supernovy s jasností 10 až 12 mag nejsou ničím výjimečným, ale přeci jen ne úplně běžné, tak se pokuste místo na obloze najít. Mapku nabízí czsky.cz. Co očekávat naznačuje snímek Zbyňka Šmída, kde vidíme nahoře jasnou hvězdu 5,5 mag a pod ní je galaxie a supernova. V dalekohledu tedy uvidíme supernovu jako hvězdičku asi 13 mag a vedle ní náznak samotné galaxie.

Kosmonautika a sondy

Čína už má také orbitální nosič, jehož první stupeň je schopen přistát. Předvedla to raketa CZ-10B a dokonce se to podařilo hned při prvním startu. První stupeň spaluje kapalný kyslík a kerosin, druhý stupeň kapalný kyslík a metan. Raketa dosedla unikátně do kovového rámu, kde ji sevřel systém natažených lan.

Společnost SpaceX finišuje přípravy na další testovací let Super Heavy Starship. Už jsme viděli úspěšný minutový zážeh Starship S40 a nyní se SpaceX podařil plný zážeh všech 33 Raptorů V3 stupně Super Heavy B20, ovšem rovnou v délce 24 sekund. Uvádí se, že první pokus o start suborbitálního testu připadá na noc na čtvrtek 16. 7. našeho času.

Výročí

16. července 1746 (280 let) se narodil italský astronom Giuseppe Piazzi. Založil hvězdárnu v Palermu, kde vznikl precizní katalog hvězd. 1. ledna 1801 objevil první planetku Ceres v pásu mezi Marsem a Jupiterem.

16. července 2011 (15 let) byla sonda Dawn navedena na oběžnou dráhu planetky Vesta. Sonda startovala 27. 9. 2007 a díky iontovému pohonu měla před sebou dlouhý výzkum nejen Vesty, ale i většího tělesa Ceres, které dnes řadíme i mezi trpasličí planety. Od Vesty odletěla v září 2012, Ceres zkoumala mezi roky 2015 a 2018.

18. července 1906 (120 let) se narodil čestný člen České astronomické společnosti prof. Emil Škrabal. Jde o jednoho z členů společnosti, který se dožil více než sta let a ještě v tomto věku nadšeně vyprávěl o svém životě nejen astronomickém (má ČAS více členů, kteří se dožili 100 let? Určitě jich nebude mnoho. Všichni ještě vzpomínáme na Luboše Perka, ale jsou i další?). Pozoruhodná je určitě už jenom jeho vzpomínka na čisté a světlem neposkvrněné noční nebe. Každá doba prostě má své. Pan profesor Škrabal se zajímal především o planetky a komety a vydrželo mu to i přes těžkou operaci v jeho 99 letech. Nakonec se dožil úctyhodných 102 let.

18. července 1921 (105 let) se narodil astronaut John Glenn. Byl třetím člověkem ve vesmíru, třetí z USA a první Američan, který obletěl Zemi. Později se proslavil jako senátor a také tím, že roku 1998 letěl na palubě raketoplánu Discovery (STS-95). Tehdy mu bylo 77 let. Je tak nejstarším člověkem, který letěl do kosmu. 20. července 2021 se však chystá suborbitální let New Shepard s kandidátkou na astronauta Wally Funk(ovou), které je 82 let, ale působí velmi svěže. Ta byla ve skupině Mercury 13, žen vybraných roku 1961 za kandidátky na astronauta, z nichž ale žádná do kosmu neletěla. Jeff Bezos, majitel Blue Origin, která let pořádá a zakladatel Amazonu, jí totiž nabídl sedačku na historicky první let této lodi s lidskou posádkou. Letět by měl i sám Bezos, jeho bratr Mark a platící zákazník, který si sedačku zaplatil v aukci za velmi vysokou sumu 28 milionů dolarů.

18. července 1966 (60 let) odstartovala loď Gemini 10 s astronauty Johnem Youngem a Michaelem Collinsem. Cílem bylo otestování přibližovacích a spojovacích manévrů a také výstupy do volného kosmu. Nejprve se Gemini spojila s cílovým tělesem Agena 10 a pomocí jejího motoru poté zvýšila dráhu. Tím se stala loď Gemini nejvýše obíhající kosmickou lodí té doby. Poté se přiblížila k v té době již nefunkčnímu tělesu Agena 8. Gemini 10 se podařilo ručně spojit s Agenou 8 a Michael Collins zde provedl výstupy do volného kosmického prostoru.
John Young byl později pilotem velitelské sekce Apolla 10, které testovalo vše před přistáním Apolla 11 a následně přistál na Měsíci na palubě Apolla 16.
Michael Collins zůstal už pouze pilotem velitelské sekce Apolla 11. Na povrch Měsíce nevystoupil.

19. července 1846 (180 let) se narodil americký astronom Edward Charles Pickering. Jeho starší bratr William Henry je spojen s Lovellovou observatoří ve Flagstaffu, snahou nalézt Pluta na základě mylných doměnek o jeho gravitačním vlivu na dráhy Uranu a Neptunu a podobných nesprávných domněnek o životě na Měsíci. Edward Charles je spjat s obervatoří Harvardu, kde byl ředitelem od 1877 do 1919. V tomto období zde vznikl katalog spekter hvězd, na kterém měl E. Ch. Pickering podíl, neboť navrhl umístit hranol přímo před skleněnou desku a tím pořídit spektra více hvězd najednou. Pickering se zajímal o snímky Henry Drapera, a tím se zasloužil i o zavedení fotografie jako spolehlivého záznamu pozorování astronomických objektů. Společně s Williaminou Flemingovou a Annie Cannonovou zavedl systém spekter hvězd známý do současnosti a položil základy pozdějšího katalogu hvězd Henryho Drapera (hvězdy s označením HD). Pickering se zkrátka zasloužil o celosvětovou proslulost Harvardské observatoře, ale také zde zaměstnal více než 80 žen, vesměs jako živé počítačky. Některé z nich se však proslavily i v astronomii, přestože jejich jména nějsou vesměs příliš známá. Dvě už jsme zmínili, ale ještě stojí za zmínku Antonia Mauryová, jejíž systém spektrální klasifikace hvězd byl nakonec přijat i Mezinárodní astronomickou unií, Florence Cushmanová, která spolupracovala na Draperově katalogu hvězd a konečně Henrietta Leavittová, která si všimla vztahu mezi svítivosti a periodou změny jasu proměných hvězd známých jako Cefeidy, a tím položila základy měření vzdáleností ve vesmíru. Její práci využil Edwin Hubble, když využil Cefeidy k měření vzdálenosti galaxií spolu s měřením červeného posuvu ve spektrech galaxií, který zase před ním změřil Vesto Slipher.

Výhled na příští týden 

Měsíc večer pod hvězdou Antares

Výročí: Viking 1 přistání na Marsu

Výročí: Mercury-Redstone 4, Liberty Bell 7, Gus Grissom, 2. americký let

Výročí: STS-135, Atlantis, poslední přistání raketoplánu

Výročí: Apollo 15

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).