Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2021-2030  >  Úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026

Úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026

Animace pohybu stínu Měsíce 12. 8. 2026 Autor: A.T. Sinclair
Animace pohybu stínu Měsíce 12. 8. 2026
Autor: A.T. Sinclair
Jedná se o první ze série tří zatmění viditelných ze Španělska v letech 2026 až 2028. Také pro pozorovatele v České republice půjde o mimořádný úkaz, protože Slunce bude zakryto asi z 90 % a navíc maximální fáze zatmění připadá na dobu kolem západu Slunce. Dá se očekávat, že kdo nebude moci vycestovat do pásu totality, zažije zvláštní, velmi tmavý večer. Se zážitkem z úplného zatmění Slunce to však nelze srovnávat, takže pokud můžete, rozhodně se pokuste za úplným zatměním vycestovat. Nejdelší zatmění a zároveň nejvýše nad obzorem bychom mohli vidět na západním okraji Islandu, ale otázkou je počasí. Lépe to vypadá ze Španělska, kde téměř dvouminutové zatmění nastává asi 10° nad obzorem, ovšem směrem na východ Slunce při zatmění klesá k obzoru a na Baleárách bude Slunce v době zákrytu téměř u obzoru!

Rozcestník

 

základní informace

Informace k úplnému zatmění Slunce 12. 8. 2026 Autor: Fred Espenak
Informace k úplnému zatmění Slunce 12. 8. 2026
Autor: Fred Espenak
Měsíc se ocitne v novu 12. srpna 2026 v 19:37 SELČ. Jeho stín se bude po povrchu Země přesouvat od severu Ruska na dálném východě, poté přejde přes severní pól a Grónsko a dotkne se západní části Islandu. Nakonec projde severní částí Španělska, symbolicky škrtne Portugalsko a skončí na Baleárách ve Středozemním moři.

Odkaz na interaktivní Google mapu s vyznačeným pásem totality, kde kliknutím zjistíme, jak dlouhé zatmění a v kolik hodin na daném místě můžeme vidět.

V České republice bude toto zatmění viditelné jako výrazné částečné zatmění, největší od velkého evropského zatmění 1999, které jen těsně minulo naše území. Fáze zatmění bude asi 0,89 což znamená podíl průměru slunečního kotouče, do něhož se Měsíc zakousne. Z povrchu Slunce zůstane viditelných asi 86 %.

Zatmění se u nás odehraje před západem Slunce a maximální fáze nastane krátce před západem Slunce pro pozorovatele na západě a nebo dokonce v době západu Slunce a těsně po jeho západu pro pozorovatele na východě našeho území.  

Předchozí částečné zatmění Slunce viditelné z ČR je nevýrazné částečné zatmění 29. března 2025. Podobně výrazné zatmění Slunce nastalo 20. března 2015.

Jak pozorovat zatmění bezpečně? Při pozorování Slunce je třeba si chránit oči speciálními brýlemi či filtry (obyčejné sluneční brýle nestačí). Pozorování přes dalekohled je ještě nebezpečnější – opět je třeba mít speciální dalekohled pro pozorování Slunce. Takovými přístroji jsou vybaveny hvězdárny a v době zatmění bude většina z nich pořádat pozorování úkazu pro veřejnost.

Ve Španělsku půjde o první ze série tří zatmění Slunce. 2. 8. 2027 zde bude možné pozorovat další úplné zatmění Slunce (v Egyptě nejdelší v tomto století) a 26. ledna 2028 zde bude viditelné prstencové zatmění Slunce.

Nejbližší částečné zatmění Měsíce nastane 28. srpna 2026 a maximální fáze bude od nás viditelná v době západu Měsíce ráno za svítání.  

 

Zatmění ve světě

Pás totality na Zemi 12. 8. 2026 Autor: Timeanddate.com/M. Gembec
Pás totality na Zemi 12. 8. 2026
Autor: Timeanddate.com/M. Gembec
Na přiloženém obrázku vidíme průběh stínu Měsíce, pás totality. Nejprve se po ránu dotkne území Ruska na dálném severovýchodě. Poté projde oblastí severního pólu a v odpoledních hodinách prochází Grónskem. Částečně zasáhne území Islandu a po průchodu Atlantským oceánem se dostává na území severního Španělska. Nakonec zasáhne Baleárské ostrovy a končí ve Středozemním moři při západu Slunce.

Z hlediska pravděpodobnosti pokrytí oblohy oblačností vychází Španělsko s převahou nejlépe. Statistika z let 2000 až 2020 ukazuje, že kromě severního okraje Pyrenejského poloostrova je dlouhodobé pokrytí oblačností pouze z 35 %. Island je na tom velmi špatně s hodnotami kolem 75 %. Nevýhoda Španělska je ve vysoké průměrné teplotě ke 30 °C s maximy až ke čtyřicítce a samozřejmě fakt, že se sem sjede velké množství lidí.

Topografická mapa Španělska s vyznačeným pásem totality Autor: Jay Anderson/Eclipsophile.com
Topografická mapa Španělska s vyznačeným pásem totality
Autor: Jay Anderson/Eclipsophile.com

 

Průběh částečného zatmění v České republice

Maximální fáze zatmění v ČR 12. 8. 2026
Maximální fáze zatmění v ČR 12. 8. 2026
Podívejme se na to, jak by zatmění viděl pozorovatel v ČR na 50. stupni severní šířky a 15. stupni východní délky (u města Kouřim na Kolínsku). Měsíc se dotkne slunečního kotouče asi hodinu před západem Slunce v 19:19 SELČ. Maximální fáze zatmění nastane ve 20:11 a zatmění přestane být pozorovatelné se západem Slunce ve 2024 SELČ. V maximu se Měsíc zanoří do 88,4 % průměru slunečního disku a bude zakryto 86,1 % viditelného povrchu Slunce.

Karlovy Vary – zač. 19:19, max. 20:12, západ Slunce 20:34, max. fáze 88,8 % průměru Slunce.

České Budějovice – zač. 19:21, max. 20:13, západ Slunce 20:24, max. fáze 89,2 % průměru Slunce.

Liberec – zač. 19:18, max. 20:10, západ Slunce 20:26, max. fáze 88,0 % průměru Slunce.

Praha – zač. 19:19, max. 20:11, západ Slunce 20:27, max. fáze 88,5 % průměru Slunce.

Ostrava – zač. 19:19, max. 20:10, západ Slunce 20:10, max. fáze 87,9 % průměru Slunce.

Brno – zač. 19:20, max. 20:12, západ Slunce 20:16, max. fáze 88,6 % průměru Slunce.

 

Akce pro veřejnost v ČR

Pozorování se tradičně věnuje řada hvězdáren a planetárií. Níže nabídneme jejich stručný přehled a odkazy.

 

Internetové videopřenosy

S blížící se akcí upřesníme také případné videopřenosy přes internet.

 



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »