Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2021-2030  >  Částečné zatmění Slunce 25. října 2022

Částečné zatmění Slunce 25. října 2022

Rozcestník

 

základní informace

Obrázek průněhu a míst viditelnosti částečného zatmění Slunce 25. 10. 2022. Úplné zatmění nenastane, protože stín Měsíce nedopadne na zemský povrch. Polostín zasáhne poprvé Island (červený puntík) a pak část Evropy a Asie. Nejvýraznější fáze bude patrné poblíž Uralu (modrý puntík). Polostín pak opustí Zemi v Arabském moři (fialový puntík).
Obrázek průněhu a míst viditelnosti částečného zatmění Slunce 25. 10. 2022. Úplné zatmění nenastane, protože stín Měsíce nedopadne na zemský povrch. Polostín zasáhne poprvé Island (červený puntík) a pak část Evropy a Asie. Nejvýraznější fáze bude patrné poblíž Uralu (modrý puntík). Polostín pak opustí Zemi v Arabském moři (fialový puntík).
Měsíc se 25. října ve 12:49 SELČ ocitá v novu. Jeho stín nedopadne až na zemský povrch a nastává tedy jen částečné zatmění Slunce. To bude viditelné v části Evropy a Asie. U nás toto zatmění uvidíme v okolí poledne s maximální fází přibližně 0,43 (Měsíc se zakousne do Slunce skoro do poloviny, ale procento zakrytého povrchu Slunce bude výrazně menší). Zatmění se u nás odehraje asi 25 stupňů vysoko nad jihovýchodem až jihem. Začíná vstupem Měsíce před sluneční disk v 11:12 SELČ a končí v 13:23 SELČ. Maximum nastává ve 12:17 SELČ. 

Předchozí částečné zatmění Slunce jsme mohli pozorovat 10. června 2021 za poměrně dobrého počasí, jak ukazuje galerie fotografií našich čtenářů. Nejvýraznější částečné zatmění posledního desetiletí jsme zaznamenali 20. března 2015.

Jak pozorovat zatmění bezpečně? Při pozorování Slunce je třeba si chránit oči speciálními brýlemi či filtry (obyčejné sluneční brýle nestačí). Pozorování přes dalekohled je ještě nebezpečnější – opět je třeba mít speciální dalekohled pro pozorování Slunce. Takovými přístroji jsou vybaveny hvězdárny a v době zatmění bude většina z nich pořádat pozorování úkazu pro veřejnost. 

Příští částečné zatmění Měsíce nastane 28. října 2023 a částečné zatmění Slunce pozorovatelné z našeho území nastane 29. března 2025.

Těšit se můžeme také na celou sérii zatmění Slunce ve druhé polovině tohoto desetiletí viditelných například ve Španělsku.

 

Zatmění ve světě

Animace ukazuje, kudy projde polostín Měsíce, a kde bude tedy vidět částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022
Animace ukazuje, kudy projde polostín Měsíce, a kde bude tedy vidět částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022
Na animaci vidíme, že polostín zasáhne jen severní polokouli a ve střední Evropě jej uvidíme jako nepříliš výrazné částečné zatmění. Slunce se u nás zanoří do slunečního kotouče asi ze 43 % jeho průměru, ale zakryje jen 30 % slunečního povrchu. Méně výrazné bude na jihozápad od nás, například ve španělské Valencii se už Měsíc slunečního kotouče jen dotkne asi na půl hodiny. Více než polovinu Slunce zakryje Měsíc pro obyvatele finských Helsinek, kde zatmění bude trvat dvě a čtvrt hodiny. Nejvýraznější fáze zatmění nastane za Uralem, například Omsk nebo Čeljabinsk uvidí jen 20 % povrchu Slunce. 

 

Průběh částečného zatmění v České republice

Kresba maximální fáze částečného zatmění 25. 10. 2022 v ČR
Kresba maximální fáze částečného zatmění 25. 10. 2022 v ČR
Podívejme se na to, jak by zatmění viděl pozorovatel v ČR na 50. stupni severní šířky a 15. stupni východní délky (u města Kouřim na Kolínsku). Slunce se dotkne slunečního kotouče v 11:13 SELČ. Maximální fáze zatmění nastane ve 12:17 a zatmění skončí ve 13:23. Bude tedy trvat 2 hodiny a 10 minut. Měsíc se zanoří do 42 % průměru slunečního disku (max. fáze zatmění) a bude zakryto 30 % viditelného povrchu Slunce.

Karlovy Vary – začátek 11:11, střed 12:14, konec 13:19, délka 2 h 7 min, max. fáze 40 %

České Budějovice – zač. 11:14, střed 12:17, konec 13:22, délka 2 h 9 min, max. fáze 40 %

Liberec – začátek 11:12, střed 12:17, konec 13:23, délka 2 h 11 min, max. 43 %

Praha – začátek 11:12:35, střed 12:16:41, konec 13:22:04, délka 2 h 10 min, max. 42 %

Ostrava – začátek 11:14:34, střed 12:21:43, konec 13:29:44, délka 2 h 15 min, max. 46 %

Brno – začátek 11:14:30, střed 12:20:09, konec 13:26:52, délka 2 h 12 min, max. 43 %

 

Akce pro veřejnost v ČR

Pozorování se tradičně věnuje řada hvězdáren a planetárií. S blížícím se zatměním zde najdete podrobnosti. V minulosti to byly např. historická část hvězdárny v Ondřejově, Hvězdárna Žďánice, Hvězdárna Žebrák, Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích, Planetárium Ostrava, Jihlavská astronomická společnost, Hvězdárna Turnov a planetárium iQLANDIA.

Astronomický ústav AV ČR, hvězdárna v Ondřejově

Pozorování částečného zatmění Slunce 25. října 2022 v Západní kopuli a v prostoru historické hvězdárny od 11 do 13:30 hodin. Pro školy a veřejnost. Vstup zdarma. 

Částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022 v Ondřejově
Částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022 v Ondřejově

Hvězdárna Benátky nad Jizerou

Od 11. hodin bude také otevřena Hvězdárna v Benátkách nad Jizerou, kde mohou návštěvníci pozorovat zatmění Slunce dalekohledy vybavenými speciálními filtry, jak ve viditelném světle, tak pomocí speciálního dalekohledu v H-alfě, kde budou viditelné i případné protuberance na okraji slunečního disku.
Kontakt na průvodce hvězdárny naleznete na www.hvezdarna-benatky.cz.
Vstupné dobrovolné.

Hvězdárna a planetárium Brno

Bude-li v úterý 25. října pěkné počasí, přijďte se podívat k nám na Kraví horu na komentované pozorování celého úkazu. K dispozici bude většina našich dalekohledů – samozřejmě se Sluncem znalým průvodcem. Hvězdárna a planetárium Brno bude otevřena od 10:30 do 14:00.

Pokud si potřebujete koupit speciální brýle na bezpečné pozorování Slunce, navštivte náš astroobchůdek a to kdykoli před pořady pro veřejnost v digitálním planetáriu. Program najdete na www.hvezdarna.cz/program

Pokud to k nám nestihnete a chcete se dívat na úkaz z domova na monitoru počítače nebo chytrého telefonu, připojte se na naše on-line vysílání. Za pěkného počasí v úterý 25. října od 10:30 do 14:00 na www.hvezdarna.cz nebo facebook.hvezdarna.cz.

Hvězdárna Františka Josefa Gerstnera v Chomutově

V případě vhodného počasí Astronomická společnost Chomutov zve všechny příznivce astronomie na společné pozorování částečného zatmění Slunce. Veřejné pozorování realizujeme v úterý 25. října od 11:00 do 13:30 hodin na hvězdárně Františka Josefa Gerstnera v Chomutově (Lipská ul. naproti kostelu Sv. Barbory, louka u bývalého kina Oko). Těšíme se na setkání s Vámi. Vstup zdarma.

Hvězdárna Jičín

K dispozici budou dalekohledy vybavené speciálními filtry, aby vám Slunce nepoškodilo zrak. V 11:12 v Jičíně začne vstupovat Měsíc před Sluneční kotouč a tím postupně zakryje 31,7 % celého Slunce. Maximum tohoto vizuálního zákrytu nastane v 12:17. Poté se sluneční disk začne vizuálně zvětšovat až do podoby jaká je běžná, tedy Měsíc ze slunečního kotouče úplně zmizí ve 13:23.
Vstupné na tuto akci činí 50 Kč a každý získá společně se vstupenkou brýle s Baader filtrem pro bezpečné pozorování Slunce.

Hvězdárna Teplice

Teplická hvězdárna na Písečném vrchu bude mimořádně otevřena pro veřejnost v úterý 25. 10. 2022 v době od 11:00 do 13:30, kdy budeme moci pozorovat částečné zatmění Slunce.

Průběh úkazu v Teplicích: začátek - 11:12 | maximum - 12:16 (42%) | konec - 13:21.

Hvězdárna Turnov a planetárium iQLANDIA

Bezpečné pozorování našimi dalekohledy nabídneme v Turnově na hvězdárně a v Liberci na parkovišti před iQLandií, takže vstup je volný (vstupné dobrovolné). Přineseme také živý stream se zajímavými vstupy.

137574.jpg

Hvězdárna Žebrák

Částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022 na Hvězdárně Žebrák
Částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022 na Hvězdárně Žebrák

Internetové videopřenosy

S blížící se akcí upřesníme také případné videopřenosy přes internet.

Z České republiky bude probíhat vysílání ze Science centra iQLANDIA v Liberci a hvězdárny v Turnově. Připraveny budou vstupy o zatměních, o tom jak je pozorovat bezpečně a pokud počasí alespoň trochu dovolí, nabídne i živé záběry Slunce. Přenos poběží v rámci cyklu živých přenosů Astronomické události.

On-line vysílání nabídne také Hvězdárna a planetárium Brno (za pěkného počasí od 10:30 do 14:00) na www.hvezdarna.cz nebo facebook.hvezdarna.cz.

Videopřenos nabízí také web Virtualtelescope.eu.

 



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022, Částečné zatmění Slunce, Částečné zatmění Slunce 2022


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »