Úvodní strana  >  Na obloze  >  Družice

Družice

Kdy a kde na obloze nějakou spatřit?

Mezinárodní kosmická stanice ISS na sklonku dne. Autor: NASA.
Mezinárodní kosmická stanice ISS na sklonku dne.
Autor: NASA.
Na této stránce najdete časy přeletů Mezinárodní kosmické stanice a dalších družic pro velká města České republiky. Předpovědi jsou vždy od následujících 24 hodin až do nejbližších 10 dní. Pokud se po zadání lokality v tabulce neobjeví žádný přelet, znamená to, že v nejbližším období není daná družice z Vašeho stanoviště pozorovatelná. Při kliknutí na datum ve vygenerované tabulce se Vám objeví mapka oblohy s vyznačenou dráhou pohybu družice na obloze pro daný přelet nad Vaším pozorovacím stanovištěm a další zajímavé informace.

Pro přesnější výsledky doporučujeme najít nejbližší město od vašeho pozorovacího stanoviště; časy se v rámci naší republiky liší a například v případě záblesků družic Iridium mohou být údaje značně rozdílné. Odkazy pro jednotlivá města vedou vždy na www.heavens-above.com. Stránka nabízí i českou verzi - pakliže se automaticky nenačte, zvolte češtinu v pravém horním rohu.

Aktuální pozice Mezinárodní kosmické
stanice. Kliknutím na klávesu F5 si
pohled aktualizujete.

Nefunguje na heavens-above.com čeština?

  • Date - datum
  • Mag - jasnost v magnitudě, čím nižší číslo, tím větší jasnost daného objektu.
  • Starts - začátek přeletu
  • Max. altitude - čas maximální výšky objektu nad obzorem
  • Ends - konec přeletu
  • Time - čas
  • Alt. - výška nad obzorem ve stupních
  • Az. - azimut, v tomto případě světová strana
  • E - východ, W - západ, S - jih, N - sever
  • GTM+1/GTM+2 - středoevropský standardní a letní čas (SEČ/SELČ)

Přejít na...

 

Přelety Mezinárodní kosmické stanice (ISS)

Mezinárodní kosmická stanice (ISS) přelétá i několikrát za noc a je se svou jasností okolo -3 magnitudy zpravidla nejjasnější družicí na obloze (krátkodobě ji jase překoná záblesk družice Iridium). Jeden oběh ISS trvá přibližně 90 minut, což znamená, že za příhodných podmínek lze stanici pozorovat i několikrát za noc. Časteji ISS spatříme v průběhu letních měsíců, kdy Slunce nezapadá příliš hluboko pod obzor a ISS se nevytrácí na obloze při svém přeletu v zemském stínu. Období viditelnosti ISS trvá přibližně dva týdny (první přelety jsou nízké, poté se blíží k nadhlavníkovým a později jsou opět jen nízko nad obzorem). Z informací v odkazu kliknutím na vám nejbližší město níže si můžete naplánovat pozorování nejbližšího přeletu ISS.

Brno

České Budějovice

Frýdek-Místek

Hradec Králové

Jihlava

Karlovy Vary

Liberec

Mladá Boleslav

Most

Olomouc

Opava

Ostrava

Pardubice

Plzeň

Praha

Prostějov

Tábor

Teplice

Uherský Brod

Ústí nad Labem

Valašské Meziříčí

Vlašim

Vsetín

Zlín

Údaje jsou vždy v platném čase (SEČ nebo SELČ).

 

Záblesky družic IRIDIUM

Nezvyklé a velmi fotogenické bývají záblesky družic Iridium. Každá z těchto telekomunikačních družic (66 aktivních a 6 záložních) je vybavena hlavní anténou o velikosti 188 × 86 × 4 cm, která při vhodném natočení vůči Slunci odráží sluneční paprsky k Zemi a v úzkém pásu na jejím povrchu může pozorovatel sledovat někdy opravdu markatní zjasnění (s jasností až -9 magnitud). Při tomto zjasnění se zdá, jakoby na nebi pomalu letěla plynule zvýrazňující se hvězda, která po desítkách sekund nepřehlédnutelně zjasní a po asi 5ti sekundovém záblesku začně pomalu slábnout. Na předpovědi pro záblesky družic Iridium je ideální si zvolit přesně tu lokalitu, ze které budete pozorovat. Jasnost záblesku se může výrazně lišit pouhých několik kilometrů od původně volené lokality.

Brno

České Budějovice

Frýdek-Místek

Hradec Králové

Jihlava

Karlovy Vary

Liberec

Mladá Boleslav

Most

Olomouc

Opava

Ostrava

Pardubice

Plzeň

Praha

Prostějov

Tábor

Teplice

Uherský Brod

Ústí nad Labem

Valašské Meziříčí

Vlašim

Vsetín

Zlín

Údaje jsou vždy v platném čase (SEČ nebo SELČ).

 

Přelety všech družic s jasností do 4,5 magnitudy

Kromě ISS a Iridií lze v průběhu noci sledovat přelety celé řady dalších družic. Značně větší množství druživ uvidíte v letních měsících, kdy Slunce nezapadá příliš hluboko pod obzor a družice se neztrácí ve stínu Země. Z informací v odkazu kliknutím na vám nejbližší město níže si můžete naplánovat pozorování očima pozorovatelných družic.

Brno

České Budějovice

Frýdek-Místek

Hradec Králové

Jihlava

Karlovy Vary

Liberec

Mladá Boleslav

Most

Olomouc

Opava

Ostrava

Pardubice

Plzeň

Praha

Prostějov

Tábor

Teplice

Uherský Brod

Ústí nad Labem

Valašské Meziříčí

Vlašim

Vsetín

Zlín

Údaje jsou vždy v platném čase (SEČ nebo SELČ).

 

Doporučujeme



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Družice , Geostacionární družice, ISS, Družice Iridium, Iridium satellite, Záblesk Iridia, Mezinárodní kosmická stanice


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »