Úvodní strana  >  Na obloze  >  Komety

Komety

Kometa C/2006 P1 McNaught v Chile. Autor: Miloslav Druckmüller
Kometa C/2006 P1 McNaught v Chile.
Autor: Miloslav Druckmüller
Ledoprachová jádra komet coby zamrzlé pozůstatky z dob vzniku Sluneční soustavy nepředvídatelně vnikají do srdce našeho planetárního systému - ke Slunci - a občas kouzlí fantastické nebeské představení. Povětšinou neviditelné krásky se nejprve projevují mlhavou hlavou, komou, která se za vhodných podmínek pomalu protáhne do ohonu. Opravdu výrazný ohon, respektive dvojice - prachový a iontový - bývá větší vzácností. Komet viditelných dalekohledem je na nebi viditelných v průběhu roku několik desítek. Komety s jasností na hranici viditelnosti očima jsou vzácnější - zhruba dvě až tři takové komety za rok se ukážou. Opravdu jasná kometa, jako například McNaught z roku 2007, je vstutku mimořádnou podívanou. Statisticky ji můžeme očekávat jen několikrát za století. Na tuto vzácnou příležitost je třeba počkat. Nicméně jaké komety můžeme vyhlížet právě teď a kde je najdeme? A jak komety pozorovat?

Aktuálně viditelné komety a mapky

V tabulce níže je generován výpis právě viditelných komet do 14. magnitudy. Údaje o výšce nad obzorem jsou vztaženy na souřadnice střední Evropy, tj. 50° severní šířky a 15° východní délky. Pokud kliknete na název komety, dostanete se na stránku Heavens-above.com, na níž je k dané kometě zobrazena mapka a rovněž poloha komety ve Sluneční soustavě.

KometaJasnostDatum*Vzdálenost**VýškaAzimutSouhvězdí
10P Tempel 29,02026-zář-16144°-64,5°295° (ZSZ)Jižní ryba
169P NEAT11,22026-zář-1132°47,3°161° (JJV)Lev
220P McNaught12,32026-zář-16121°13,9°265° (Z)Býk
161P Hartley-IRAS13,02026-zář-16147°-21,8°271° (Z)Velryba
C/2024 J3 ATLAS13,12026-zář-1598°7,1°24° (SSV)Lyra
C/2024 T5 ATLAS14,22026-zář-1590°15,5°226° (JZ)Zajíc
88P Howell14,32026-zář-16123°17,2°273° (Z)Beran
78P Gehrels14,42026-zář-1170°52,4°222° (JZ)Blíženci
260P McNaught14,52026-zář-1693°52,6°274° (Z)Vozka
C/2024 R4 PANSTARRS14,62026-zář-15112°8,8°5° (S)Labuť
C/2014 UN271 Bernardinelli-Bernstein14,62026-zář-1084°-31,6°187° (J)Létající ryba
C/2023 R1 PANSTARRS15,12026-zář-1560°-20,1°92° (V)Váhy
C/2020 R4 ATLAS16,02026-zář-1147°53,7°182° (J)Rak
C/2021 G2 Atlas16,02026-zář-1581°-10,7°53° (SV)Herkules

* Datum posledního ohlášeného pozorování komety
** Úhlová vzdálenost komety od Slunce

V následujících odkazech se skrývají internetové stránky se seznamem aktuálně viditelných komet včetně vyhledávacích mapek.

Doporučujeme



O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kometa 


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova V488sge

Nova 488sge v naší galaxii dalekohledem Seestar30

Další informace »