Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS), díl 4, Kreutzové 20. století

Expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS), díl 4, Kreutzové 20. století

Kometa C/1970 K1 (White-Ortiz-Bolelli) z La Sila v Chile
Autor: H. M. Maitzen, A. Moffat, and H. E. Schuster (La Silla, Chile)

Po bezhlavém zázraku v roce 1887 nastala poměrně dlouhá přestávka, kdy nebylo po kometách Kreutzovy skupiny ani vidu ani slechu. Až po dlouhé době sérii let bez těchto komet přerušil nečekaný objev Du Toita z Boyden Observatory v Jihoafrické republice. Tím byla započata série čtyř komet vizuálně pozorovatelných, které lízly Slunce ve 20. století. Jedna z nich se stala mimořádně jasným objektem a svým chováním připomněla možná dávný rozpad kometárního obra, z nějž všechny komety této rodiny pocházejí.

Du Toit kometu C/1945 X1 objevil vizuálně; následně byla nalezena na fotografických deskách z téže observatoře a celkově ji sledovali pět dní, než kometa zmizela u Slunce. Kometu tak nestihl nalézt nikdo další a po zmizení u Slunce o ní už nikdo neslyšel. Dle Du Toita měla jasnost 7 mag; měla to být objevová jasnost, ale i maximum jasnosti. Není jisté, jak důsledně byl tento údaj získán, ale zdá se, že kometa od objevu nijak zvlášť nezjasňovala. Právě v rozklíčování této záhady může hrát velkou roli aktuální kometa C/2024 S1, ale o tom se dozvíte až na mé přednášce na semináři SMPH v Pardubicích tento víkend.

14. září 1963 objevil Pereyra z Argentiny poměrně jasnou kometu s viditelným ohonem, která se již vzdalovala od Slunce – C/1963 R1. George Alcock později přinesl svědectví, že již 12. září zahlédl nad obzorem pruh světla, který mohl být ohonem této komety. Byla pozorována krátce pouhým okem, s dlouhým ale slabším ohonem.

O dva roky později byl objeven nejjasnější zástupce Kreutzů v tomto století a také nejjasnější kometa 20. století vůbec – ikonická C/1965 S1 (Ikeya-Seki). Poprvé byla detekována 18. září v západní části souhvězdí Hydry. Pohybovala se rychle směrem na východ. Na začátku října měla jasnost 6. magnitudy. Do 15. října zesílila na 2. magnitudu, s jemným ohonem přes 10 stupňů dlouhým. Po několik dní kolem průchodu perihelem (21. října v 04:18 UTC) byla viditelná během dne velmi blízko Slunce jako objekt jasnější než Venuše. Podle japonských pozorovatelů její jasnost překročila -15 magnitud během hodin nejbližších průchodu perihelem!

Kometa C/1965 S1 (Ikeya-Seki) vedle Slunce zastíněného tmavým kotoučkem koronografu. Autor: F. Moriyama and T. Hirayama
Kometa C/1965 S1 (Ikeya-Seki) vedle Slunce zastíněného tmavým kotoučkem koronografu.
Autor: F. Moriyama and T. Hirayama

Od posledního týdne v říjnu byl na jihovýchodní obloze při úsvitu vidět mimořádný, zářivý a hustý ohon. Hlava komety, tehdy umístěná v souhvězdí Havrana, měla jasnost 2. magnitudy. Kometa se pohybovala směrem na jihozápad, procházela souhvězdími Pohár a Hydra, její mírně zakřivený ohon se rychle prodlužoval na délku 25 stupňů do začátku listopadu. Hlava měla tehdy jasnost kolem 4. magnitudy. Maximální délky ohonu dosáhla koncem listopadu, až 35 stupňů (fotograficky), přičemž hlava zeslábla na přibližně 7. magnitudu. Jádro komety se při průletu rozdělilo na minimálně dva fragmenty.

V tomto století nastal návrat ještě jedné poměrně jasné komety – C/1970 K1 (White-Ortiz-Bolelli). Ta byla pozorovatelná výhradně z jižní polokoule. Viditelná jen velmi krátce po západu Slunce během večerního soumraku. Při objevu (18. května) měla jasnost první magnitudy. Během následujícího týdne dosáhl ohon délky 12–15 stupňů. Kometa zeslábla neobyčejně rychle. Do 31. května byla ztracena pro pozorování pouhým okem a brzy poté i pro velké přístroje, protože se přesunula do konjunkce se Sluncem.

Tímto končí výčet komet pozorovaných lidmi. U sond to bylo trochu jiné, ale to se dozvíme až v příštím dílu: Slunce v proudu komet!

Předešlé díly:

Díl 3. – Pátrání po kometárním monstru
Díl 2. – Návrat do 19. století
Díl 1. – Úvod

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Gary Kronk's Cometography



O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kreutzova skupina komet


7. vesmírný týden 2026

7. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »