Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS), díl 1

Expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS), díl 1

Velká kometa 1882 a Měsíc 9. 10. 1882 nad Buenos Aires. Jasná hvězda vlevo nahoře je Regulus ve Lvu.
Autor: Camille Flammarion

Tak dneska nám začíná expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS) na Tenerife, což je docela smutné, protože tato kometa už přestala existovat. To ale nevadí – místo fascinujících obrázků komety vás čeká alespoň okénko do minulosti, ve kterém vysvětlíme, proč byla tato kometa tak zajímavá a proč stálo za to naplánovat expedici právě za ní. A závěrem můžete příští víkend dorazit na seminář SMPH do Pardubic, kde o této kometě proběhne velká přednáška.

Když byla kometa C/2024 S1 před měsícem objevena, byl to tak trochu rekord. Komety Kreutzovy skupiny jsou totiž tělesa, která prošla velmi žhavou oblastí kolem Slunce, a jejich povrch je velmi "vyschlý." Aby se aktivovaly jako komety, potřebují se dostat blíže ke Slunci, a tato kometa byla při objevu daleko.

Při objevu byly tři možnosti vývoje. Nejpravděpodobnější bylo, že se jedná o větší úlomek Kreutzovy komety, který přežije průlet, ale rozpadne se po něm a vytvoří „bezhlavou“ kometu, jasně viditelnou pouhým okem. Druhý, méně pravděpodobný scénář byl, že se jedná o skutečně velký úlomek, který se teprve aktivuje a vytvoří opravdu spektakulární kometu. Třetí scénář předpokládal, že jde o malou kometu, která zjasnila v důsledku rozpadu a zanikne jako nevýrazný obláček prachu u Slunce. Nakonec se naplnil třetí scénář, a tak poslední skutečně jasnou kometou Kreutzovy skupiny od roku 1965, kdy zazářila slavná kometa Ikeya-Seki, zůstává C/2011 W3 Lovejoy z prosince 2011. Čekání na opravdu velkou kometu Kreutzovy skupiny, viditelnou i na denní obloze, tedy pokračuje.

Zítra si řekneme něco o jasných kometách Kreutzovy skupiny v 19. století. Jako ochutnávku přikládáme obrázek Velké komety z roku 1882 od C. Flammariona z Buenos Aires.




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: C/2024 S1 (ATLAS)


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »