Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS), díl 1

Expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS), díl 1

Velká kometa 1882 a Měsíc 9. 10. 1882 nad Buenos Aires. Jasná hvězda vlevo nahoře je Regulus ve Lvu.
Autor: Camille Flammarion

Tak dneska nám začíná expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS) na Tenerife, což je docela smutné, protože tato kometa už přestala existovat. To ale nevadí – místo fascinujících obrázků komety vás čeká alespoň okénko do minulosti, ve kterém vysvětlíme, proč byla tato kometa tak zajímavá a proč stálo za to naplánovat expedici právě za ní. A závěrem můžete příští víkend dorazit na seminář SMPH do Pardubic, kde o této kometě proběhne velká přednáška.

Když byla kometa C/2024 S1 před měsícem objevena, byl to tak trochu rekord. Komety Kreutzovy skupiny jsou totiž tělesa, která prošla velmi žhavou oblastí kolem Slunce, a jejich povrch je velmi "vyschlý." Aby se aktivovaly jako komety, potřebují se dostat blíže ke Slunci, a tato kometa byla při objevu daleko.

Při objevu byly tři možnosti vývoje. Nejpravděpodobnější bylo, že se jedná o větší úlomek Kreutzovy komety, který přežije průlet, ale rozpadne se po něm a vytvoří „bezhlavou“ kometu, jasně viditelnou pouhým okem. Druhý, méně pravděpodobný scénář byl, že se jedná o skutečně velký úlomek, který se teprve aktivuje a vytvoří opravdu spektakulární kometu. Třetí scénář předpokládal, že jde o malou kometu, která zjasnila v důsledku rozpadu a zanikne jako nevýrazný obláček prachu u Slunce. Nakonec se naplnil třetí scénář, a tak poslední skutečně jasnou kometou Kreutzovy skupiny od roku 1965, kdy zazářila slavná kometa Ikeya-Seki, zůstává C/2011 W3 Lovejoy z prosince 2011. Čekání na opravdu velkou kometu Kreutzovy skupiny, viditelnou i na denní obloze, tedy pokračuje.

Zítra si řekneme něco o jasných kometách Kreutzovy skupiny v 19. století. Jako ochutnávku přikládáme obrázek Velké komety z roku 1882 od C. Flammariona z Buenos Aires.




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: C/2024 S1 (ATLAS)


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »