Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS), díl 6, Závěr: Budoucnost Kreutzových komet

Expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS), díl 6, Závěr: Budoucnost Kreutzových komet

Jakkoliv pouze rychlý žánrový obrázek z mobilu, ukazuje zajímavou atmosféru pozorování pod Pico de Teide 5. 11. 2024. Za horou vpravo zapadá Štír. Vlevo září jasná Venuše a vedel ní přesvítil své okolí Měsíc ve fázi dorůstajícího srpku. Ten se nacházel ve Střelci. Vlevo od Měsíce je hezký oblouček podobně jasných hvězd, souhvězdí Jižní koruna.
Autor: Jakub Černý

Nastal poslední den expedice za kometou, která už není. Nicméně z vytipované lokality k jejímu pozorování mohu sledovat jinou, byť slábnoucí, kometu C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Zatímco kometa C/2024 S1 (ATLAS) měla být vidět ráno nad východním obzorem, kometa Tsuchinshan-ATLAS je viditelná večer nad obzorem západním. Tam se ovšem nyní objevuje Měsíc, a tak poslední den, kdy byl relativně neškodný a nevadil pozorování komety, byl včera. Mám tedy za sebou příhodné rozloučení s touto kometou, která byla viditelná v binokuláru 8x40 nad Pico del Teide. Jasnost komety byla stále poměrně vysoká, 6,5 mag, na viditelnost pouhým okem to ovšem ani na tomto místě už nestačí. V binokuláru byl ale vidět pěkný ohon, dlouhý 2,5°. Magický byl pohled na úzký srpek Měsíce a Venuši spolu s magickým pozadím majestátního Pico del Teide.

Nyní ale zpět ke Kreutzovým kometám. Jaká je jejich budoucnost? To je těžké říci, jelikož přítomnost velkých fragmentů v proudu je celkem náhodná. Nelze s jistotou říci, zda jsou nějaké spolehlivě zaznamenané komety této skupiny z dob před rokem 1843, a to je klíčové pro popis a evoluci této skupiny. Dle studií Zdeňka Sekaniny je dost možné, že větší tělesa se shlukují do skupin. Původní kometa se rozdělila slapovými silami u Slunce a kolem každého většího fragmentu je shluk menších a roj drobných fragmentů. Je zde určitá šance, že v následujících desítkách let potkáme jasnou kometu Kreutzovy skupiny, podobně jako v minulosti, ze shluku, jehož prvním větším členem byla kometa C/2011 W3 (Lovejoy). U této komety bohatě stačilo přibližně půlkilometrové těleso, což je poměrně malá kometa, k vygenerování jasného objektu viditelného pouhým okem.

Tento graf ukazuje vztah mezi délkou vzestupného uzlu (vodorovná osa) a inklinací (svislá osa) pro Kreutzovy sungrazery detekované sondou SOHO v období od ledna 1996 do června 2010. Černé body představují jednotlivé sungrazery této skupiny. Autor: Zdenek Sekanina/Paul W. Chodas
Tento graf ukazuje vztah mezi délkou vzestupného uzlu (vodorovná osa) a inklinací (svislá osa) pro Kreutzovy sungrazery detekované sondou SOHO v období od ledna 1996 do června 2010. Černé body představují jednotlivé sungrazery této skupiny.
Autor: Zdenek Sekanina/Paul W. Chodas

Klíčové prvky výše uvedeného grafu:

Zvýrazněné komety:
Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) je označena čtverečkem.
C/1970 K1 je vyznačena pomocí symbolu šipkovitého kříže (piková karetní značka - list).
C/1965 S1 (Ikeya-Seki) je reprezentována plným kruhem a leží v oblasti poblíž vysoké koncentrace sungrazerů.
C/1843 D1 je označena prázdným kruhem a také leží ve středu hustého shluku sungrazerů.

Shluky komet:
Hlavní shluk sungrazerů, označený otevřeným kruhem, obsahuje většinu pozorovaných SOHO komet.
Kometa C/2011 W3 se zdá být orbitálně příbuzná se shlukem, který zahrnuje téměř 30 komet SOHO s délkami vzestupných uzlů mezi 310° a 335° a inklinacemi mezi 130° a 137°.

Při čtení historických záznamů o kometách této skupiny si lze všimnout, že poměrně často byla některá z komet pozorovatelná pouze z jižní polokoule. To je bohužel nevýhoda orientace proudu Kreutzových komet ve sluneční soustavě. Jejich objevy jsou možné převážně na jižní polokouli a jejich pozorování je odtud vždy lepší. Někdy jsou viditelné jen z jižní polokoule, jindy částečně i ze severní. O viditelnosti rozhoduje datum průchodu přísluním. Připravil jsem simulaci pro datum průchodu 15. dne v měsíci, po kterém sleduji pozorovatelnost na konci občanského soumraku z našich zeměpisných šířek, a dále sleduji, jaká je výška nad obzorem 7 a 14 dní po průchodu přísluním:

Leden - Není viditelná z našich zeměpisných šířek. Hypoteticky pozorovatelný ohon.

Únor - Kometa je pozorovatelná nízko nad obzorem 7 dní po perihelu. Dva týdny po perihelu ve výšce 9° nad obzorem na večerní obloze.

Březen - Dobrá pozorovatelnost ze severní polokoule; už dva dny po perihelu vychází na večerní obloze. Po týdnu 7° vysoko, po dvou týdnech 13°.

Duben - Viditelnost na večerní obloze už den po perihelu, po týdnu 5° vysoko, po dvou týdnech jen 6°; pozorovací podmínky se moc nezlepšují.

Květen - Není viditelná z našich zeměpisných šířek. Hypoteticky pozorovatelný ohon.

Červen - Není viditelná z našich zeměpisných šířek.

Červenec - Není viditelná z našich zeměpisných šířek.

Srpen - Není viditelná z našich zeměpisných šířek. Hypoteticky pozorovatelný ohon.

Září - Na ranní obloze viditelná 4 dny po perihelu. Po týdnu 3° vysoko, po dvou týdnech jen 8°.

Říjen - Tři dny po perihelu viditelná na ranní obloze, po týdnu 6° vysoko, po dvou týdnech 11°.

Listopad - Čtyři dny po perihelu viditelná na ranní obloze. Po týdnu 2° vysoko, po dvou týdnech jen 3°.

Prosinec - Není viditelná z našich zeměpisných šířek.

Podtrženo, sečteno: pro Kreutzovy komety je na severní polokouli příhodné pozorovací období na jaře od února do dubna, kdy je hypotetická kometa slušně vidět na večerní obloze, a potom podzimní okno září až listopad, kdy je zase viditelná na obloze ranní. V tomto pro nás příznivém období se vyskytla i C/2024 S1 (ATLAS), ale z ní bohužel nic nezůstalo. I v těchto obdobích však platí, že přesun na jih výrazně zlepší pozorovatelnost komet. Někdy postačí lokace, jako jsou Kanárské ostrovy nebo sever Afriky.

Tímto se s vámi loučím a doufám, že se uvidíme na semináři SMPH tento víkend v Pardubicích!

Předešlé díly:

Díl 5. – Slunce v proudu komet!
Díl 4. – Kreutzové 20. století
Díl 3. – Pátrání po kometárním monstru
Díl 2. – Návrat do 19. století
Díl 1. – Úvod




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kreutzova skupina komet


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »