Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS), díl 3 Pátrání po kometárním monstru

Expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS), díl 3 Pátrání po kometárním monstru

Kirschova kometa v roce 1680 nad Norimberkem, také se jedná o lízače Slunce, který ale s Kreutzovými kometami nesouvisí
Autor: Wikimedia Commons

Dnes se v našem seriálu vrátíme ještě více do minulosti. Kreutzovo zjištění, že tři velké komety z jeho století sdílejí podobnou dráhu, znamenalo, že jsou pouze fragmenty jedné komety. Vzhledem k tomu, že dva ze tří fragmentů byly vidět na denní obloze a jedna byla nejjasnější kometou za několik staletí, můžeme si odvodit, že jestliže jsou pouze fragmenty nějaké původní komety, tato původní kometa musela být skutečným kometárním monstrem.

Komety Kreutzovy skupiny se nazývají také „lízači Slunce“, jelikož jejich dráha je zavede jen těsně nad povrch Slunce. Prolétají jen několik set kilometrů nad povrchem Slunce a jádra těchto komet jsou vystavena teplotám okolo 3000 K, kdy se vypařuje nejen voda a zmrzlé plyny, ale i minerály a železo. Navíc zde působí silné slapové síly Slunce. Jádro komety se tak roztrhá na několik částí a během jednoho průletu ztratí obrovské množství původní hmoty. Velká zářijová kometa, která sama o sobě byla nejjasnější za několik staletí, tak byla pouze zlomkem nějaké jiné komety, která musela přiletět dříve. Zaznamenalo lidstvo takovou kometu v historii?

Periody komet Kreutzovy skupiny jsou poměrně malé v měřítkách lidské civilizace, v řádech stovek let. Ještě na počátku, před Kreutzovou prací, se například uvažovalo, zda by nemohla být velká kometa z roku 1843 návratem slavné Kirchovy komety z roku 1680, ale později se ukázalo, že Kirchova kometa je sice lízačem Slunce, ale s Kreutzovým systémem nesouvisí.

Prvním pravděpodobným předchůdcem byla patrně Velká kometa z roku 1106, která byla zaznamenána nezávisle z Walesu, Anglie, Japonska, Koreje, Číny, střední Evropy a Egypta. Z této doby se nedochovaly žádné kresby komety, pouze popisy. Více astronomický popis můžeme najít u východních civilizací; dle Japonců se táhl ohon přes celou oblohu do délky 100°, z Číny je uváděna kratší délka 60° a průměr 3°, s tím, že hlava připomíná rozpadlou hvězdu. Číňané tak patrně pozorovali vznik fragmentů, které se později staly velkými kometami 19. a 20. století.

Jenže to vypadá, že ani tato kometa neřeší pozorovaný stav věcí a je potřeba ještě další fragment, který měl projít kolem Slunce v roce 1100. V tomto případě ale historické kroniky mlčí. Komety Kreutzovy skupiny jsou ale obvykle lépe viditelné z jižní polokoule a tam historické záznamy neexistují. Obě tyto komety by pak měly pocházet z jedné velké superkomety.

Tady už ale historické záznamy existují. V roce 371 před naším letopočtem existuje záznam o Aristotelově kometě. Bohužel historické záznamy nejsou nijak zvlášť astronomicky přesné, a tak můžeme jen zhruba odhadnout, jak tato kometa vypadala. Aristoteles mluví o jasné cestě přes třetinu oblohy, sahající do výšky pásu v Orionu, a o kometě jasnější než nejjasnější hvězda oblohy. Diodorus Siculus mluví o hořící pochodni, paprsku ohně, který vrhal stíny jako měsíc v úplňku. Ephorus popisuje, že se kometa rozpadla na dvě části. Více o této kometě nevíme, jen to, že pokud sečteme veškerou hmotu Kreutzových komet, včetně té, kterou ztratily při průletech kolem Slunce, měla by mít původní kometa jádro o průměru alespoň 120 km, což je větší kometa než jakákoli jiná pozorovaná v moderní historii.

V příštím dílu si řekneme něco o Kreutzových kometách minulého století.

Předešlé díly:

Díl 2. – Návrat do 19. století
https://www.astro.cz/clanky/ukazy/expedice-za-kometou-c-2024-s1-atlas-dil-2.html 

Díl 1. – Úvod
https://www.astro.cz/clanky/ukazy/expedice-za-kometou-c-2024-s1-atlas-dil-1.html




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kreutzova skupina komet


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »