Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS), díl 5, Slunce v proudu komet!

Expedice za kometou C/2024 S1 (ATLAS), díl 5, Slunce v proudu komet!

22. prosince 2011 snímal kometu C/2011 W3 (Lovejoy) astronaut na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Jednalo se o nádherný přírodní úkaz v té době patrný z jižní polokoule nebo právě z paluby ISS. Použité vybavení Nikon D3S a objektiv 85 mm při cloně 1,4, expozice 1 sekunda.
Autor: NASA/Dan Burbank

Rozmach kosmonautiky a výzkum Slunce pomocí koronografů z vesmíru přinesl poměrně zajímavý objev. Nejprve družice Solwind zaznamenala v letech 1979 až 1985 ve sluneční koróně zánik devíti menších komet. Další sonda, Solar Maximum Mission, pokračovala v objevech a přidala dalších deset minikomet v letech 1987 až 1989. Skutečné žně začaly v roce 1996, kdy začala fungovat sonda SOHO. Za 28 let jejího provozu už bylo zaznamenáno více než 5000 minikomet!

Tyto minikomety se velice těsně přibližovaly ke Slunci a žádná z nich průlet nepřežila. Nejjasnější objekty měly jasnost kolem 0 mag, takové jsou však velmi vzácné. Tyto komety mají průměry jader v řádu metrů, maximálně několika desítek metrů. V blízkosti Slunce dojde k překotné sublimaci hornin a jádro velmi rychle ztratí strukturální integritu. Ukázalo se, že na dráze Kreutzových komet je velmi rušno a ke Slunci doslova míří proud komet.

Žádná z těchto komet však nebyla pozorovatelná ze Země. To se povedlo pouze u komet objevených ještě dříve, než vstoupily do zorného pole koronografu sondy SOHO. Příkladem je kometa C/2012 E2 (SWAN), objevená přístrojem SWAN, kterou se podařilo fotograficky zachytit ze Země T. Lovejoyovi. Další byla právě C/2024 S1 (ATLAS), která odstartovala náš seriál.

Poslední z trojice komet viditelných i ze Země je C/2011 W3 (Lovejoy), která byla v kontextu minulých objevů velmi nestandardním členem. Při objevu byla až o 8 magnitud slabší než C/1965 S1 (Ikeya-Seki), ale velmi nestandardně a rychle zjasňovala. Stala se nejjasnější Kreutzovou kometou od roku 1970 a po průletu kolem Slunce sice zanikla, ale právě to „po průletu“ bylo naprosto klíčové. Kreutzovy komety se totiž dostávají do oblastí, kde se vypařuje i minerální prach, takže pokud chtějí mít prachový ohon, musí si ho vytvořit znovu až po opuštění žhavé zóny. Jádro Lovejoye zaniklo ve vhodnou chvíli, a když se proměnilo v oblak prachu, sluneční záření jej usměrnilo do úzkého a dlouhého ohonu. Výsledkem bylo opakování „bezhlavé komety“ z roku 1887. V prvních dnech byl pozorován ohon bez hlavy dlouhý 10°, pak se postupně protáhl až na délku 30°, aby poté postupně slábl a zmizel. Tato kometa byla bohužel objektem čistě pro jižní polokouli.

O tom, co nás možná čeká, se dočteme v zítřejším díle: Budoucnost Kreutzových komet.

Předešlé díly:

Díl 4. – Kreutzové 20. století
Díl 3. – Pátrání po kometárním monstru
Díl 2. – Návrat do 19. století
Díl 1. – Úvod




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kreutzova skupina komet


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »