Statistika objevů jasnějších komet
 
                            
                            Autor: FZU, Martin Mašek
Máte představu, jaká je pravděpodobnost, že zachytíte novou kometu pomocí svého fotoaparátu s teleobjektivem? Nejlépe někdy za soumraku a třeba budete i první, kdo ji takto objeví? Zkusme se na to podívat statistikou komet, které byly při objevu jasnější než 15 mag za posledních 10 let (nepočítaje komety z koronografů sond SOHO a STEREO).
Za posledních deset let bylo zaznamenáno 27 komet, které byly při svém objevu jasnější než 15 mag. To odpovídá průměrně zhruba dvěma až třem kometám ročně, objeveným při relativně vysoké jasnosti. Hranice 15 mag byla zvolena proto, že komety této jasnosti jsou již objevitelné i běžným teleobjektivem s DSLR nebo CMOS kamerou.
V letošním roce šlo o komety tři – C/2025 F2 (SWAN), C/2025 R2 (SWAN) a C/2025 T1 (ATLAS). Ty poslední vedly k myšlence podívat se, jak si tato statistika vede aktuálně, abychom se mohli podívat, s jakou četností a kde na obloze (v jaké úhlové vzdálenosti od Slunce – elongaci) se dají takové komety případně nalézt.
Do tabulky jsou přidány jednak elongace při objevu, dále poznámka, jestli šlo o ranní (M – morning) nebo večerní (E – evening) oblohu. A pak zde máme i úhlovou rychlost, jakou se kometa v době objevu pohybovala po obloze. Na tom se dá vidět, jestli by bylo možné během pár desítek minut zjistit pohyb tělesa, resp. zda by taková kometa byla detekovatelná automaticky programem Tycho-tracker při použití teleobjektivu s nižším úhlovým rozlišením, např. přes běžné 135mm, nebo 200mm objektivy.

Autor: Martin Mašek
Je tam patrná převaha nových komet na ranní obloze – vychází to tak, že dvě třetiny byly nalezeny ráno, zbylá jedna třetina pak na večerní obloze. Průměrná úhlová rychlost vychází na 2,8"/min. Takto rychlý pohyb by měl být během zhruba 30minutového intervalu mezi snímky dostatečný i k detekci pohybu přes 135mm teleobjektiv.
Samozřejmě najdeme tam i výjimky. Např. C/2018 Y1 (Iwamoto) měla úhlovou rychlost
při objevu velmi malou, jen 0,1"/minutu. Což je docela obtížné na detekci pohybu tělesa za krátký časový úsek, např. během 30 minut na svítající obloze. Ale pan Iwamoto (ale i pan Nishimura) hledají nové komety tím způsobem, že nesledují pohyb tělesa na sérii snímků, ale prohlížejí pořízené snímky a všímají si, zda tam nějaký mlhavý obláček náhodou nepřebývá oproti archivním snímkům. Každopádně taková ruční vizuální inspekce pořízených snímků je časově mnohem náročnější než snímky svěřit softwaru, který se snaží automaticky detekovat pohyb těles Sluneční soustavy vůči hvězdám. Až na tuto jednu výjimku u komety C/2018 Y1 se všechny komety pohybovaly úhlovou rychlostí nad 1"/min.
Zajímavé je, že jasnější komety (do 12. hvězdné velikosti) převažují nad těmi slabšími..
Podle všeho se tedy stále vyplatí alespoň občas pátrat – a to jak ráno nad východním, tak i večer nad západním obzorem. Stačí snímat (nebo vizuálně prohlížet) část oblohy zhruba 5–30° nad obzorem okolo začátku nebo konce astronomické noci a doufat, že se tam náhodou objeví něco nového.

Autor: Martin Gembec
Poznámka redakce
Autor článku je objevitelem komety C/2024 Y1 (Mašek), kterou nalezl výše popsanou metodou snímání vybraných polí oblohy pomocí robotických dalekohledů FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR. Na snímcích pořízených o Vánocích 2024 si pomocí programu Tycho-tracker všiml nového, dosud neznámého objektu. Ten byl následně potvrzen jako první česká kometa po téměř čtvrt století – předchozí objev české komety pochází z roku 2000, kdy Miloš Tichý z Kleti objevil periodickou kometu 196P/Tichý.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Web Společnosti pro meziplanetární hmotu ČAS
[2] Catalogue of comet discoveries
[3] Comet discoverers & Comet discoveries
 

 
  
  
 

