Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Výrazné vzplanutí „české“ hvězdy

Výrazné vzplanutí „české“ hvězdy

Představa soustavy bílého trpaslíka a staré hvězdy
Autor: Mark Garlick/Science Photo Library

V souhvězdí Kassiopeia vzplála relativně jasná nova. Nova je díky svému jasu dostupná i v triedrech, její jasnost se nyní pohybuje okolo 7,8 mag. Zdá se, že zjasňování se již zastavilo a nejspíše dosáhla maxima své jasnosti. Jaký bude její další vývoj, je těžké odhadovat. V triedrové dostupnosti by měla zůstat minimálně v následujících dnech. Objekt dostal označení Nova Cas 2021 = V1405 Cas. Hvězda však byla známá již před svým vzplanutím díky pečlivému českému pozorovateli.

Objev hvězdy

Samotné vzplanutí novy objevil Japonec Yuji Nakamura dne 18. 3. 2021 na svých snímcích z elektronické kamery na teleobjektivu jako objekt o jasnosti 9,6 mag. Následná spektroskopická pozorování objektu potvdila, že se skutečně jedná o novu. Objev byl oznámen v elektronickém cirkuláři Mezinárodní astronomické unie č. 4945.

Zbyněk Henzl se svým dalekohledem v pozorovatelně Autor: Zbyněk Henzl
Zbyněk Henzl se svým dalekohledem v pozorovatelně
Autor: Zbyněk Henzl
Zajímavostí objektu je, že proměnnost této hvězdy byla známá již před současným velkým zjasněním. Jako geometrickou proměnnou hvězdu ji objevil český pozorovatel Zbyněk Henzl z Lounska, který ji zapsal do českého katalogu proměnných hvězd jako CzeV3217. Stalo se tak poprvé, kdy „česká“ proměnná hvězda byla objevena ještě před stádiem vzplanutí novy.

Co jsou proměnné hvězdy

Jde o hvězdy, které mění svoji jasnost, příčiny změn mohou být různé. Jedním z typů jsou geometrické proměnné, kde ke změnám jasnosti může docházet díky jejich rotaci či orbitálnímu pohybu ve vícehvězdném systému. Tyto změny jasnosti u hvězdy CzeV3217 zaznamenal Zbyněk Henzl ještě před samotným vzplanutím novy.

Nova je astronomický jev, při kterém hvězda prudce zvýší svoji jasnost (zhruba desettísíckrát). Dříve se myslelo, že se na obloze objevila nová hvězda (latinsky stella nova). Ve skutečnosti jde o starého bílého trpaslíka, který je ve dvojhvězdném systému s jinou hvězdou. Bílý trpaslík vysává hmotu (vodík) ze svého souputníka na svůj povrch. Pokud dojde k překročení tzv. zápalné teploty na povrchu bílého trpaslíka, tak dojde k zapálení termonukleární reakce, která má explozivní charakter. Explozi pozorujeme jako novu. Obě hvězdy explozi přežijí a proces přenosu hmoty s následným výbuchem se může po nějaké době opakovat.

Hledací mapka pro Nova Cas 2021, širší pohled Autor: Stellarium
Hledací mapka pro Nova Cas 2021, širší pohled
Autor: Stellarium

Kde novu nalézt a kdy pozorovat

Hledací mapka pro Nova Cas 2021, detail Autor: Stellarium
Hledací mapka pro Nova Cas 2021, detail
Autor: Stellarium
Nova Cas 2021 se nachází v blízkosti známé otevřené hvězdokupy M52 a mlhoviny Bublinka (NGC 7635). Je poměrně snadno nalezitelná, jako pomůcku k vyhledání můžeme použít prodloužení spojnice hvězd Shedar a Caph ze souhvězdí Kassiopeia směrem ke hvězdokupě M52 (viz přiložené vyhledávací mapky).

Nova je cirkumpolární, je tedy viditelná celou noc a nikdy nezapadá. Zvečera ji nyní najdeme zhruba 30° nad SSZ obzorem. Kolem půlnoci pak okolo 20° nad severem. Souřadnice novy (J2000) jsou: 23 24 47.741 +61 11 14.82.   

Nova Cas 2021 (V1405 Cas) 21. 3. 2021, expozice 5 s, ISO 6400, Canon 6Dmod, Sigma Art 35 mm, f2,2
Vložený detail dalekohledem WO FLT98, ohnisko 510 mm, 16×30 s, ISO 800, montáž EQ-6. Autor: Martin Gembec
Nova Cas 2021 (V1405 Cas) 21. 3. 2021, expozice 5 s, ISO 6400, Canon 6Dmod, Sigma Art 35 mm, f2,2 Vložený detail dalekohledem WO FLT98, ohnisko 510 mm, 16×30 s, ISO 800, montáž EQ-6.
Autor: Martin Gembec

Nova Cas 2021 u M52 - srovnání se snímekm z roku 2011 Autor: Martin Gembec
Nova Cas 2021 u M52 - srovnání se snímekm z roku 2011
Autor: Martin Gembec

České objevy proměnných hvězd

Nova Cas 2021 na snímku z robotického dalekohledu FRAM na La Palmě Autor: FZU, Martin Mašek
Nova Cas 2021 na snímku z robotického dalekohledu FRAM na La Palmě
Autor: FZU, Martin Mašek
Jak již bylo zmíněno, vzplanuvší hvězda je vedena v českém katalogu proměnných hvězd pod číslem 3217. Díky pečlivé práci českých pozorovatelů je v katalogu v současné době již 3435 objektů. První záznamy se v tomto katalogu, spravovaném Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti, objevily v roce 1993. V roce 2013 přibyla proměnná hvězda s pořadovým číslem 500. Fakt, že k objevu dalších 500 hvězd nebylo zapotřebí dalších 20 let, ale stačily pouhé 3 roky, svědčí o tom, že i amatérští astronomové používají ke své práci stále lepší dalekohledy, větší kamery a výkonnější software.

Sekce byla založena již v roce 1924. Její činnost spočívá především v koordinaci pozorování proměnných hvězd (a v posledních letech i exoplanet – planet obíhajících jiné hvězdy, než je Slunce), pořádání konferencí o výzkumu proměnných hvězd a pozorovacích praktik. Sekce vydává odborný mezinárodní elektronický žurnál Open European Journal on Variable stars (OEJV). Na webových stránkách sekce (var.astro.cz) naleznou zájemci návody a informace k pozorování proměnných hvězd a další služby, které k pozorování potřebují.  

Český robotický dalekohled

Na hvězdu se zaměřil i český robotický dalekohled FRAM CTA-N (Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor) na La Palmě, Kanárské ostrovy. Jde o 25cm zrcadlový dalekohled typu Schmidt-Cassegrain, který je vybaven elektronickou kamerou. Dalekohled je spravován Fyzikálním ústavem AV ČR v rámci projektu Cherenkov telescope array. Měření jasnosti Novy Cas 2021 bylo prováděno ve více fotometrických filtrech.

•    18. 3. 2021, 20:30 UT, jasnost (mag): B = 9,02, V = 8,72, R = 8,43
•    19. 3. 2021, 20:25 UT, jasnost (mag): B = 8.25, V = 7.82, R = 7.44.


Dalekohled FRAM na La Palmě v rámci projektu CTA Autor: FZU - Fyzikální ústav AV ČR
Dalekohled FRAM na La Palmě v rámci projektu CTA
Autor: FZU - Fyzikální ústav AV ČR
Vzplanutí Novy Cas 2021 bylo dokonce nalezeno dodatečně na archivních snímcích pořízených FRAMem. Předobjevové snímky byly pořízeny za účelem měření atmosférické extinkce, které FRAM provádí. Jasnost novy 17. 3. 2021, 00:29 UT,  R = 11,0 mag  a 17. 3. 22:27 B = 10,0 mag.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] CBET 4945
[2] http://var2.astro.cz/
[3] CzeV katalog



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Martin Mašek, FRAM, Zbyněk Henzl, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, CzeV katalog, CzeV3217, Nova Cas 2021


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »