Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Zkuste spatřit kometu C/2022 E3 (ZTF) pouhým okem!

Zkuste spatřit kometu C/2022 E3 (ZTF) pouhým okem!

Na snímku je vpravo vidět úzký iontový ohon komety. Prachový ohon komety ZTF se díky její pozici vůči Zemi a Slunci stáčí pryč od nás (je to ten vějíř nad, tedy vlastně za kometou) a díky tomu vidíme kometu v čím dál nezvyklejším pohledu.
Autor: Michael Jäger.

K Zemi přilétá kometa, která již překročila hranici viditelnosti pouhým okem. Dobře jí nyní můžeme pozorovat malými dalekohledy a běžnými triedry. A první pozorovatelé hlásí její viditelnost očima. Od poloviny ledna je kometa viditelná celou noc. Nejvyšší jasnosti by měla dosahovat na přelomu ledna a února.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 296 z 24. 1. 2023

Uvidíme kometu C/2022 E3 (ZTF) očima?

Kometa C/2022 E3 (ZTF), kterou média přezdívají jako "Neandrtálská kometa", protože její poslední návrat ke Slunci a k Zemi nastal zhruba před 47 500 roky, se blíží k Zemi a nadále zjasňuje. Období nejlepší viditelnosti je tedy stále před námi. Každopádně mírníme nadšení z "jasné komety letící oblohou". Nepůjde o velmi jasnou kometu jako byla třeba kometa C/2020 F3 (NEOWISE) v roce 2020, ale již několik zkušených pozorovatelů hlásí viditelnost komety pouhým okem pod tmavší oblohou dál od měst, v noci na dnešek např. z Kozákova. Každopádně ale v malém dalekohledu, třeba triedru, kometa bude pěkným objektem noční oblohy.

Na fotografiích, které ukazují víc než prosté oko, jsou dobře vidět dva ohony komety – dlouhý iontový a jasný prašný ohon. Výrazná je také zelená barva hlavy komety způsobená molekulami C2 v hlavě (komě) komety.

Kometa C/2022 E3 (ZTF) 24. 1. 2022 kolem 1:45 SEČ. Složeno 60 snímků pořízených během půl hodiny. Canon 6D, Samyang 135/f2,2, 61×30 sekund, ISO 3200, Vixen Polarie, Kozákov. Autor: Martin Gembec
Kometa C/2022 E3 (ZTF) 24. 1. 2022 kolem 1:45 SEČ. Složeno 60 snímků pořízených během půl hodiny. Canon 6D, Samyang 135/f2,2, 61×30 sekund, ISO 3200, Vixen Polarie, Kozákov.
Autor: Martin Gembec

Kometa koncem ledna předvádí také protichvost. Země totiž právě prolétá rovinou dráhy komety a my tak pozorujeme částice prachu shromážděné podél dráhy komety. Ty se nám nyní promítají jako špičatý ohon směřující ke Slunci proti dvěma klasickým ohonům, širokému krátkému prachovému a dlouhému tenkému iontovému.

Objev

Kometa s označením C/2022 E3 (ZTF) byla objevena 3. března 2022 robotickou přehlídkou Zwicky Transient Facility (proto označení komety ZTF), která pro snímkování hvězdného nebe využívá dalekohled Samuela Oschina na Mt. Palomaru v Kalifornii, USA o průměru 48 palců (122 cm). Jasnost tělesa v době objevu byla okolo 17,3 mag (jednalo se tedy o velmi slabý objekt). Krátce po objevu se podařilo v archívu přehlídek ZTF a Pan-STARRS nalézt předobjevové snímky komety z listopadu, října a července 2021. 

Dráha komety

Dráha komety C/2022 E3 (ZTF) vnitřní částí Sluneční soustavy. Červeně: dráha Marsu, modře: dráha Země, fialově: dráha Venuše, růžově: dráha Merkuru. Dráha komety je bílou barvou. Autor: Petr Sobotka/ NASA
Dráha komety C/2022 E3 (ZTF) vnitřní částí Sluneční soustavy. Červeně: dráha Marsu, modře: dráha Země, fialově: dráha Venuše, růžově: dráha Merkuru. Dráha komety je bílou barvou.
Autor: Petr Sobotka/ NASA
Tato kometa kolem Slunce neprolétá poprvé. Před současným vstupem do vnitřních částí Sluneční soustavy byla na silně protáhlé eliptické dráze s periodou zhruba 47 500 let a má minimálně jeden oběh kolem Slunce za sebou (proto ji média začala přezdívat Neandrtálská kometa, o astronomický termín se ale nejedná). Dráha je velmi skloněna vůči ekliptice (rovině oběhu Země okolo Slunce), úhel sklonu činí 109° (viz obrázek nahoře). C/2022 E3 proletěla přísluním (nejbližším bodem dráhy ke Slunci) 12. ledna 2023 ve vzdálenosti 1,112 AU (166,3 milionů km) od Slunce. Nejblíže k Zemi bude 1. února 2023, k naší planetě se přiblíží na 0,284 AU (42,5 milionů km). Na přelomu ledna a února se tak očekává její nejvyšší jasnost. Po průletu vnitřními částmi Sluneční soustavy se, vlivem gravitačního působení velkých planet, dráha komety změní na hyperbolu a navždy opustí Sluneční soustavu.

Pozorovatelnost komety

Kometa je nyní vidět běžnými triedry, malými dalekohledy a zároveň už ve velmi dobrých pozorovacích podmínkách – mimo města a pod velmi tmavou oblohou – první pozorovatelé hlásí její viditelnost očima. Její pohyb oblohou zvolna zrychluje vlivem jejího přibližování k Zemi. Kometa se už na obloze dostala do cirkumpolární oblasti, tedy nezapadá pod obzor a je pozorovatelná celou noc. 21. ledna přešla do souhvězdí Draka, 25. ledna vstoupí do Malé medvědice a 30. ledna projde jen 10° od Polárky. Uvidíme jí tedy v oblasti mezi veřejnosti velmi známým Velkým vozem a Malým vozem (viz mapka níže).

Dráha komety C/2022 E3 (ZTF) po obloze v období od 15. ledna do 5. února 2023
Dráha komety C/2022 E3 (ZTF) po obloze v období od 15. ledna do 5. února 2023
Rychlost jejího pohybu po obloze nyní začne viditelně narůstat, v týdnu okolo největšího přiblížení komety k Zemi to bude více než 6° za 24 hodin (12 průměrů měsíčního úplňku). Kometa bude nejblíže k Zemi 1. února, ve stejnou dobu by měla dosáhnout maximální jasnosti, která bude okolo 5 mag. Na obloze mimo město by ji tak zkušení pozorovatelé mohli bez problému spatřit pouhým okem jako drobnou mlhavou hvězdičku. Triedry či malé dalekohledy budou ale rozhodně dobrými pomocníky k jejímu pozorování. Zejména když si uvědomíme, že většina z nás žije ve světlem zasaženém nočním prostředí a pro pozorování slabých objektů tak obloha není dostatečně tmavá. Bohužel od 2. února začne silně rušit Měsíc, protože 5. února už nastane úplněk.

Bezměsíčná obloha čeká kometu zase od 8. února, kdy se bude pohybovat souhvězdím Vozky. 9. února vstoupí do souhvězdí Býka. V Býku, tedy vysoko na zimní obloze, uvidíme kometu 11. a 12. února poblíž jasné planety Mars. To už ale její jasnost bude klesat pod hranici viditelnosti pouhým okem, ale až do konce února bude dobře pozorovatelná v triedrech. V malých dalekohledech (od průměru 7 cm)  bude pozorovatelná až do konce března, kdy už ale bude velmi nízko nad obzorem v souhvězdí Eridanu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva ke stažení (DOC)
[2] Tisková zpráva ke stažení (PDF)



O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.

Štítky: Kometa C/2022 E3


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »