Český astronom objevil novou „vánoční“ kometu, dostala jméno C/2024 Y1 (Mašek)

Martin Mašek si na noc před Štědrým dnem naplánoval fotografování pásu večerní oblohy nad západním obzorem. Občas si takto ve volném pozorovacím čase dalekohledů FRAM zkouší hledání objektů, které nemohou hledat velké přehlídky oblohy. Snímky prohlédl s programem Tycho Tracker, ale jako obvykle nic zajímavého nenašel.

Také o den později, když si o Štědrém večeru rozbalil dárky, sedl k počítači, připojil se k dalekohledu v Argentině a jako prakticky každý den, naplánoval na noc z 24. na 25. 12. další sérii snímků v pásu o kus výše než předchozí noc. Kolem půlnoci mu nebe nadělilo nečekaný vánoční dárek, když spatřil neznámý objekt – později označený mezi tělesy – kandidáty na neznámou kometu – jako těleso MAS0019.

Jedná se o první kometu, kterou objevil Čech vzdáleným přístupem, online – dalekohledem v Argentině, přičemž on sám se nacházel v Liberci. Operátor robotického dalekohledu FRAM z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (FZÚ AV ČR) se systematicky věnuje prohlížení pásu oblohy nepříliš vysoko nad západním obzorem v oblasti, kde nehledají velké přehlídky oblohy, které systematicky pročesávají oblohu s cílem najít nová tělesa nebo jiné proměnlivé objekty na obloze. 

„Jasnost objevené komety je nyní asi 3000× slabší než nejslabší pouhým okem viditelné hvězdy. Nejbližším bodem své dráhy kolem Slunce kometa prošla koncem listopadu a teď se blíží do bodu nejblíže k Zemi. U nás se nad obzorem vynoří až na přelomu února a března, kdy proletí ze souhvězdí Eridana do Orionu, ale již značně zeslábne a na její vyfotografovaní bude potřeba velkých dalekohledů,“ vysvětluje Martin Mašek.

Artefakt, nebo reálný objekt?

Při prohlížení oblohy se dělá tzv. syntetické trackování, kdy se pomocí speciálního programu Tycho-Tracker hledají pohybující se planetky či komety a zkouší se skládání sérií snímků na sebe v různých směrech a rychlostech. Tento postup umožňuje najít i méně jasné objekty než při klasickém, konvenčním hledání.

„Nebyl jsem si stoprocentně jist, zda jde o artefakt, nebo o reálné těleso, a tak jsem ho zkusil dohledat další noc. Poté, co se mi to podařilo, jsem opatrně napsal Danielu Greenovi z CBAT (Central Bureau for Astronomical Telegrams) ohledně možného objevu nové komety s tím, že pořídím ještě další, potvrzující pozorování. Bohužel, třetí noc bylo v Argentině špatné počasí, proto jsem využil další z robotických dalekohledů FRAM, konkrétně 135mm teleobjektiv umístěný na chilské observatoři Cherenkov Telescope Array poblíž hory Cerro Paranal, kde bylo jasno, a i v takto malém objektivu bylo těleso bezpečně viditelné. To už jsem si byl jist natolik, že jsem poslal své pozorování do Minor Planet Center,“ říká Martin Mašek.

Informace o možné nové kometě se následně objevila v Possible comet confirmation page na webu Minor Planet Center. V průběhu následujících dnů řada pozorovatelů z Austrálie a Chile poslala vlastní pozorování, která existenci tělesa potvrzují, nyní se již upřesňuje jeho dráha. V noci na 30. prosince se na kometu zaměřil Dánský 1,54m velký dalekohled v Chile, k němuž mají přístup i čeští astronomové (Hana Kučáková, AÚ MFF UK, a Kamil Hornoch, ASÚ AV ČR), kteří pořídili snímky, na nichž je kometa i její dráha mezi hvězdami velmi dobře patrná.

Oficiální oznámení objevu komety by mělo následovat v řádu dnů. Oficiální pojmenování vesmírných těles spravuje Mezinárodní astronomická unie a komety podle těchto pravidel dostávají jména po svých objevitelích.

Celkem FZU provozuje pět robotických dalekohledů FRAM (Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor), které primárně slouží pro atmosférickou kalibraci na celosvětových astročásticových observatořích. Dva FRAMy fungují v Argentině na Observatoři Pierra Augera, která se zaměřuje na detekci nejenergetičtějšího kosmického záření. Tři FRAMy jsou v provozu v Cherenkov Telescope Array Observatory, přičemž dva dalekohledy jsou v Chile a jeden na Kanárských ostrovech. FRAMy monitorují okamžitý stav zemské atmosféry, zejména měří atmosférické extinkce (zeslabení světla vzdálených hvězd), ve volném čase pak realizují doplňkový astronomický program (např. monitorování proměnných hvězd, komet nebo nebezpečných blízkozemních planetek).

Třetí letošní kometární zářez Martina Maška

Objev nové komety je naprosto mimořádná událost, ale v případě Martina Maška ne až tak náhodný. V roce 2024 se mu už povedla jiná unikátní záležitost, když jako první pozoroval další dvě komety Jupiterovy rodiny v jejich dalším návratu ke Slunci. Tyto znovunálezy poté vedly k upřesnění jejich drah a definitivnímu označení.

Nález takové komety je věc nejistá, protože dráha je známa pouze přibližně a kometa se klidně může nacházet trochu jinde na obloze. A ne při každém dalším návratu ke Slunci mohou být vhodné podmínky k jejímu pozorování. 

O těchto kometách si můžete více přečíst v předchozím článku na našem serveru. Znovuobjevené komety dostaly jména 487P/Siding Spring a 493P/LONEOS.

Kometa C/2024 Y1 (Mašek)

31. 12. odpoledne vyšel cirkulář Minor Planet Centra 2024-Y250 a v něm je oznámeno, že nově oběvená kometa nese jméno C/2024 Y1 (Mašek). Písmeno C náleží dlouhoperiodickým kometám, takže oběžná doba této komety se dá odhadovat na tisíce let (naznačuje to značná excentricita eliptické dráhy, kde e=0,994). Kometa byla nejblíže ke Slunci 26. 11. 2024 ve vzdálenosti 0,82 astronomické jednotky, tedy o něco blíže než Země. Kometa se bude nyní mírně blížit Zemi až na 1,13 astronomické jednotky v polovině ledna. Stále bude tedy velmi daleko a slabá. Na naši oblohu se odstane až na přelomu února a března, kdy by mohla být detekovatelná fotograficky většími dalekohledy v souhvězdí Eridanu.

Dalekohledy FRAM

Zkratka znamená Fotometrický Robotický Atmosferický Monitor jsou robotické dalekohledy Fyzikálního ústavu AV ČR. Ty slouží ke sledování stavu zemské atmosféry nad observatořemi a se měří závislost extinkce (rozptyl světla v atmosféře) na vlnové délce. Dále se analyzuje stav atmosféry podél trajektorie pozoruhodných či anomálních spršek kosmického záření. Ve zbylém pozorovacím čase dalekohledy sledují různé astronomické cíle, většinou zajímavé zákrytové dvojhvězdy a vícehvězdy, blízkozemní planetky či komety.

Dva FRAMy jsou umístěné na astročásticové Observatoři Pierra Augera. Jedním z nich je 30cm ODK (Optimised Dall-Kirkham) vybavený CCD kamerou MII G4-16000. Na stejné montáži je spolu s dalekohledem umístěna i CCD G4-16000 na 300mm širokoúhlém teleobjektivu.

Tři FRAMy fungují v rámci projektu Cherenkov Telescope Array (CTA), jeden na ostrově La Palma a dva Chile. Jeden z nich je tvořen 25cm SCT se CCD kamerou MII G2-1000 BI, se kterým byla znovunalezena kometa 493P/LONEOS.

Kontakt:

Martin Mašek, Fyzikální ústav AV ČR: masekma@fzu.cz

 

Info box:

Pět posledních českých objevů komet:

• 2000 – 196P/Tichý (Kleť, Miloš Tichý)
• 1991 – 124P/Mrkos (Kleť, Antonín Mrkos)
• 1984 – 143P/Kowal-Mrkos (Kleť, Antonín Mrkos)
• 1983 – 134P/Kowal-Vávrová (Kleť, Zdeňka Vávrová)
• 1975 – 76P/West-Kohoutek-Ikemura (Hamburg-Bergedorf, Luboš Kohoutek)

V roce 2024 bylo doposud objeveno a potvrzeno 60 nových komet (dle comethunter.de). Většina z nich byla objevena velkými robotickými přehlídkami, které se zaměřují na hledání nebezpečných blízkozemních planetek (např. přehlídky ATLAS, Catalina, PANSTARRS).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Detailní oficiální telegram CBET