Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Další znovunalezené komety s českou stopou

Další znovunalezené komety s českou stopou

Kometa 487P/Siding Spring 3. 11. 2024
Autor: M. Jäger a E. Prosperi

Rok 2024 byl po delší odmlce úspěšný pro českého astronoma Martina Maška z Liberce, který opět dokázal jako první znovunalézt dvě komety Jupiterovy rodiny komet, což poté vedlo k upřesnění jejich drah a definitivnímu označení. Nález takové komety je věc nejistá, protože dráha je známa pouze přibližně a kometa se klidně může nacházet trochu jinde na obloze. A ne při každém dalším návratu ke Slunci mohou být vhodné podmínky k jejímu pozorování. Právě to je dobrá příležitost i pro amatérské astronomy, kteří někdy dokáží předběhnout i velké prohlídky oblohy.

O znovunálezy komet se pravidelně pokouší Martin Mašek, který využívá volný pozorovací čas na robotických dalekohledech FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR. Úspěchy nejsou příliš časté. Například v roce 2023 šlo o znovunález po devíti letech. Ale rok 2024 byl v tomto ohledu mimořádný. Podařilo se to rovnou ve dvou případech. Nově díky tomu dostaly definitivní označení komety 487P/Siding Spring a 493P/LONEOS.

Kometa 487P/Siding Spring byla objevena 17. října 2012 v rámci Siding Spring Survey v Austrálii a dostala tehdy označení P/2012 US27 (Siding Spring). Jde o kometu Jupiterovy rodiny s oběžnou dobou 11,74 roku. Martin Mašek se tedy mohl zaměřit na oblast na obloze, kde se kometa měla při dalším návratu ke Slunci nacházet a ve dnech 5. a 6. července 2024 se mu podařilo předpokládané těleso nalézt jako těleso asi 19 mag pomocí jednoho z dalekohledů FRAM na observatoři Pierra Augera v Argentině. Svá měření poslal do Minor Planet Center (Mezinárodní centrály pro malá tělesa Sluneční soustavy) a CBAT (Centrály pro astronomické telegramy Mezinárodní astronomické unie). Ta 26. 7. 2024 vydala cirkulář s oznámením znovuobjevu komety. Uvedena je zde jako P/2012 US27 = P/2024 N5 (Siding Spring). 

Dráha komety 487P/Siding Spring ve Sluneční soustavě Autor: NASA/JPL/Horizons
Dráha komety 487P/Siding Spring ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL/Horizons

Martinův znovunález komety ještě před vydáním cirkuláře potvrdili známí pozorovatelé komet Alan Hale (12. 7. pomocí vzdáleně ovládaného dalekohledu na Cerro Tololo v Chile) a John Drummond (16. 7. z Possum Observatory v Austrálii). Kometa byla slabá, ale na podzim roku 2024 vytvořila i krátký ohon.

Kometa 493P/LONEOS na znovuobjevovém snímku z dalekohledu FRAM na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech 30. 8. 2024 Autor: FRAM, Martin Mašek
Kometa 493P/LONEOS na znovuobjevovém snímku z dalekohledu FRAM na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech 30. 8. 2024
Autor: FRAM, Martin Mašek
Kometa 493P/LONEOS byla objevena 30. 9. 2005 přehlídkou oblohy LONEOS (Lowell Observatory Near-Earth Object Search ve Flagstaffu v Arizoně v USA) a dostala označení P/2005 SB216. Jde o krátkoperiodickou kometu Jupiterovy rodiny a příští návrat byl spočítán za 19,2 roku na začátku roku 2026. 

Vzhledem k tomu, že již letos začala kometa projevovat mírnou aktivitu, podařilo se ji Martinovi znovuobjevit v létě na snímcích z observatoře FRAM na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech. V cirkuláři MPC z 5. 9. 2024 stojí, že znovuobjevové snímky pořídil Martin Mašek ve čtyřech po sobě jdoucích nocech 30. 8. až 2. 9. 2024. Kometu nezávisle pozoroval 2. 9. také M. Kelly pomocí observatoře ZTF (Zwicky Transient Facility) na Mount Palomaru v Kalifornii v USA. 

Dráha komety 493P/LONEOS ve Sluneční soustavě Autor: NASA/JPL/Horizons
Dráha komety 493P/LONEOS ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL/Horizons

Kometa později dostala definitivní označení 493P/LONEOS a Martin Mašek tak shodou okolností zaznamenal hned dva znovuobjevy komet v jednom roce, což je opravdu mimořádný počin. Celkově má pečlivý pozorovatel na svém kontě celkem 6 znovunálezů periodických komet (260P, 296P, 300P, 468P, 487P a 493P).

Dalekohled FRAM na Observatoří Pierra Augera v Argentině. Autor: Jan Ebr, FZU
Dalekohled FRAM na Observatoří Pierra Augera v Argentině.
Autor: Jan Ebr, FZU
Dalekohledy FRAM (Fotometrický Robotický Atmosferický Monitor) jsou robotické dalekohledy Fyzikálního ústavu AV ČR. Ty slouží ke sledování stavu zemské atmosféry nad observatořemi a se měří závislost extinkce (rozptyl světla v atmosféře) na vlnové délce. Dále se analyzuje stav atmosféry podél trajektorie pozoruhodných či anomálních spršek kosmického záření. Ve zbylém pozorovacím čase dalekohledy sledují různé astronomické cíle, většinou zajímavé zákrytové dvojhvězdy a vícehvězdy, blízkozemní planetky či komety.

Dva FRAMy jsou umístěné na astročásticové Observatoři Pierra Augera. Jedním z nich je 30cm ODK (Optimised Dall-Kirkham) vybavený CCD kamerou MII G4-16000. Na stejné montáži je spolu s dalekohledem umístěna i CCD G4-16000 na 300mm širokoúhlém teleobjektivu.
Tři FRAMy fungují v rámci projektu Cherenkov Telescope Array (CTA), jeden na ostrově La Palma a dva Chile. Jeden z nich je tvořen 25cm SCT se CCD kamerou MII G2-1000 BI, se kterým byla znovunalezena kometa 493P/LONEOS.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Znovunalezená kometa s českou stopou
[2] Třístá periodická kometa
[3] Kometa 487P/Siding Spring na webu Seiichi Yoshidy
[4] Kometa 493P/LONEOS na webu Seiichi Yoshidy
[5] Cirkulář MPC oznamující definitivní označení komet 487P a 493P



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: 493P, 487P, Dalekohled FRAM, Znovunalezená kometa


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »