Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Další znovunalezené komety s českou stopou

Další znovunalezené komety s českou stopou

Kometa 487P/Siding Spring 3. 11. 2024
Autor: M. Jäger a E. Prosperi

Rok 2024 byl po delší odmlce úspěšný pro českého astronoma Martina Maška z Liberce, který opět dokázal jako první znovunalézt dvě komety Jupiterovy rodiny komet, což poté vedlo k upřesnění jejich drah a definitivnímu označení. Nález takové komety je věc nejistá, protože dráha je známa pouze přibližně a kometa se klidně může nacházet trochu jinde na obloze. A ne při každém dalším návratu ke Slunci mohou být vhodné podmínky k jejímu pozorování. Právě to je dobrá příležitost i pro amatérské astronomy, kteří někdy dokáží předběhnout i velké prohlídky oblohy.

O znovunálezy komet se pravidelně pokouší Martin Mašek, který využívá volný pozorovací čas na robotických dalekohledech FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR. Úspěchy nejsou příliš časté. Například v roce 2023 šlo o znovunález po devíti letech. Ale rok 2024 byl v tomto ohledu mimořádný. Podařilo se to rovnou ve dvou případech. Nově díky tomu dostaly definitivní označení komety 487P/Siding Spring a 493P/LONEOS.

Kometa 487P/Siding Spring byla objevena 17. října 2012 v rámci Siding Spring Survey v Austrálii a dostala tehdy označení P/2012 US27 (Siding Spring). Jde o kometu Jupiterovy rodiny s oběžnou dobou 11,74 roku. Martin Mašek se tedy mohl zaměřit na oblast na obloze, kde se kometa měla při dalším návratu ke Slunci nacházet a ve dnech 5. a 6. července 2024 se mu podařilo předpokládané těleso nalézt jako těleso asi 19 mag pomocí jednoho z dalekohledů FRAM na observatoři Pierra Augera v Argentině. Svá měření poslal do Minor Planet Center (Mezinárodní centrály pro malá tělesa Sluneční soustavy) a CBAT (Centrály pro astronomické telegramy Mezinárodní astronomické unie). Ta 26. 7. 2024 vydala cirkulář s oznámením znovuobjevu komety. Uvedena je zde jako P/2012 US27 = P/2024 N5 (Siding Spring). 

Dráha komety 487P/Siding Spring ve Sluneční soustavě Autor: NASA/JPL/Horizons
Dráha komety 487P/Siding Spring ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL/Horizons

Martinův znovunález komety ještě před vydáním cirkuláře potvrdili známí pozorovatelé komet Alan Hale (12. 7. pomocí vzdáleně ovládaného dalekohledu na Cerro Tololo v Chile) a John Drummond (16. 7. z Possum Observatory v Austrálii). Kometa byla slabá, ale na podzim roku 2024 vytvořila i krátký ohon.

Kometa 493P/LONEOS na znovuobjevovém snímku z dalekohledu FRAM na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech 30. 8. 2024 Autor: FRAM, Martin Mašek
Kometa 493P/LONEOS na znovuobjevovém snímku z dalekohledu FRAM na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech 30. 8. 2024
Autor: FRAM, Martin Mašek
Kometa 493P/LONEOS byla objevena 30. 9. 2005 přehlídkou oblohy LONEOS (Lowell Observatory Near-Earth Object Search ve Flagstaffu v Arizoně v USA) a dostala označení P/2005 SB216. Jde o krátkoperiodickou kometu Jupiterovy rodiny a příští návrat byl spočítán za 19,2 roku na začátku roku 2026. 

Vzhledem k tomu, že již letos začala kometa projevovat mírnou aktivitu, podařilo se ji Martinovi znovuobjevit v létě na snímcích z observatoře FRAM na ostrově La Palma na Kanárských ostrovech. V cirkuláři MPC z 5. 9. 2024 stojí, že znovuobjevové snímky pořídil Martin Mašek ve čtyřech po sobě jdoucích nocech 30. 8. až 2. 9. 2024. Kometu nezávisle pozoroval 2. 9. také M. Kelly pomocí observatoře ZTF (Zwicky Transient Facility) na Mount Palomaru v Kalifornii v USA. 

Dráha komety 493P/LONEOS ve Sluneční soustavě Autor: NASA/JPL/Horizons
Dráha komety 493P/LONEOS ve Sluneční soustavě
Autor: NASA/JPL/Horizons

Kometa později dostala definitivní označení 493P/LONEOS a Martin Mašek tak shodou okolností zaznamenal hned dva znovuobjevy komet v jednom roce, což je opravdu mimořádný počin. Celkově má pečlivý pozorovatel na svém kontě celkem 6 znovunálezů periodických komet (260P, 296P, 300P, 468P, 487P a 493P).

Dalekohled FRAM na Observatoří Pierra Augera v Argentině. Autor: Jan Ebr, FZU
Dalekohled FRAM na Observatoří Pierra Augera v Argentině.
Autor: Jan Ebr, FZU
Dalekohledy FRAM (Fotometrický Robotický Atmosferický Monitor) jsou robotické dalekohledy Fyzikálního ústavu AV ČR. Ty slouží ke sledování stavu zemské atmosféry nad observatořemi a se měří závislost extinkce (rozptyl světla v atmosféře) na vlnové délce. Dále se analyzuje stav atmosféry podél trajektorie pozoruhodných či anomálních spršek kosmického záření. Ve zbylém pozorovacím čase dalekohledy sledují různé astronomické cíle, většinou zajímavé zákrytové dvojhvězdy a vícehvězdy, blízkozemní planetky či komety.

Dva FRAMy jsou umístěné na astročásticové Observatoři Pierra Augera. Jedním z nich je 30cm ODK (Optimised Dall-Kirkham) vybavený CCD kamerou MII G4-16000. Na stejné montáži je spolu s dalekohledem umístěna i CCD G4-16000 na 300mm širokoúhlém teleobjektivu.
Tři FRAMy fungují v rámci projektu Cherenkov Telescope Array (CTA), jeden na ostrově La Palma a dva Chile. Jeden z nich je tvořen 25cm SCT se CCD kamerou MII G2-1000 BI, se kterým byla znovunalezena kometa 493P/LONEOS.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Znovunalezená kometa s českou stopou
[2] Třístá periodická kometa
[3] Kometa 487P/Siding Spring na webu Seiichi Yoshidy
[4] Kometa 493P/LONEOS na webu Seiichi Yoshidy
[5] Cirkulář MPC oznamující definitivní označení komet 487P a 493P



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: 493P, 487P, Dalekohled FRAM, Znovunalezená kometa


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »