Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2021-2030  >  Prstencové zatmění Slunce 10. června 2021

Prstencové zatmění Slunce 10. června 2021

Rozcestník

 

základní informace

Prstencové zatmění Slunce Autor: NASA
Prstencové zatmění Slunce
Autor: NASA
Měsíc se 10. června ve 12:52 SELČ ocitá v novu a nastává zatmění Slunce, které bude v pásu táhnoucím se od Kanady přes Grónsko až na severovýchodní Sibiř pozorovatelné jako prstencové. U nás toto zatmění uvidíme jako částečné s maximální fází přibližně 0,17. Zatmění se u nás odehraje vysoko nad jihovýchodem a jihem. Začíná vstupem Měsíce před sluneční disk v 11:44 SELČ a končí v 13:36 SELČ. Maximum nastává ve 12:39 SELČ. 

Pro obyvatele ČR nastává jako částečné po dlouhých šesti letech od předchozího částečného zatmění Slunce 20. 3. 2015.

Jak pozorovat zatmění bezpečně? Při pozorování Slunce je třeba si chránit oči speciálními brýlemi či filtry (obyčejné sluneční brýle nestačí). Pozorování přes dalekohled je ještě nebezpečnější – opět je třeba mít speciální dalekohled pro pozorování Slunce. Takovými přístroji jsou vybaveny hvězdárny a v době zatmění bude většina z nich pořádat pozorování úkazu pro veřejnost. 

Příští částečné zatmění Slunce pozorovatelné z našeho území nastane 25. října 2022. Těšit se můžeme také na celou sérii zatmění Slunce ve druhé polovině tohoto desetiletí.

 

Zatmění ve světě

Průběh prstencového zatmění Slunce 10. června 2021 Autor: NASA/A.T.Sinclair
Průběh prstencového zatmění Slunce 10. června 2021
Autor: NASA/A.T.Sinclair
Na animaci vidíme, že polostín zasáhne jen severní polokouli a jen jeho okraj zasahuje do střední Evropy, proto u nás uvidíme zatmění jen jako velmi krátké částečné. Za prstencovým zatměním bychom museli cestovat do míst, kterými v animaci prochází červený ovál. Tedy do Kanady, Grónska nebo části severovýchodní Sibiře. Částečné zatmění bude tedy viditelné v části Evropy, ale nejlepší to bude na Britských ostrovech (např. irský Dublin 40% zatmění), na Islandu (Reykjavík asi 70 %) nebo ve Skandinávii (Oslo 43 %). V Praze už bude zákryt jen něco málo více než 17 %.

 

Průběh částečného zatmění v České republice

Maximální fáze částečného zatmění Slunce v ČR 10. 6. 2021 Autor: Martin Gembec
Maximální fáze částečného zatmění Slunce v ČR 10. 6. 2021
Autor: Martin Gembec
Podívejme se na to, jak by zatmění viděl pozorovatel v ČR na 50. stupni severní šířky a 15. stupni východní délky. Slunce se dotkne slunečního kotouče v 11:43 SELČ. Maximální fáze zatmění nastane ve 12:39 a zatmění skončí ve 13:35. Bude tedy trvat 1 hodinu a 52 minut a Slunce zde bude zakryto maximálně ze 16,8 %. (Procento znamená, jak hluboko do kotouče Slunce se Měsíc zanoří. Samotného povrchu Slunce zmizí necelých 10 %).

Karlovy Vary – začátek 11:37, střed 12:34, konec 13:33, délka 1 h 56 min, max. 18,7 %

Ústí nad Labem – příklad velkého města s největším zákrytem a nejdelší dobou trvání: začátek 11:40, střed 12:37, konec 13:37, délka 1 h 57 min, max. 19 %

Liberec – začátek 11:42, střed 12:40, konec 13:39, délka 1 h 56 min, max. 18,7 %

Praha – začátek 11:42, střed 12:37, konec 13:35, délka 1 h 53 min, max. 17,4 %

Ostrava – začátek 11:53, střed 12:46, konec 13:39, délka 1 h 46 min, max. 14,6 %

Brno – začátek 11:50, střed 12:41, konec 13:34, délka 1 h 44 min, max. 13,8 %

 

Akce pro veřejnost v ČR

Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově - v historické části hvězdárny budeme pozorovat pomocí unikátních dalekohledů. Určeno pro širokou veřejnost a pro školní skupiny. S výkladem odborníků a zdarma. Pouze za jasného počasí. Od 11:30 do 13:45. Více informací.

134616.jpg
Hvězdárna Žďánice - pro bezpečné pozorování slunečního zatmění využijeme na naší hvězdárně projekční dalekohled, dalekohled s neutrálním filtrema také chromosférický dalekohled. Podmínkou k uskutečnění pozorování je dobré počasí a dodržení protiepidemických opatření.

Hvězdárna Žebrák - pokud bude 10. června jasno, budeme i na Hvězdárně Žebrák pozorovat částečné zatmění Slunce i za účasti veřejnosti v čase mezi 11. a 14. hodinou. A jak to bude probíhat? K dispozici bude pozorování dalekohledem Lunt v kopuli hvězdárny a další dalekohled bude připraven i před hvězdárnou. Bude tak možné po skupinkách si "ukousnuté" Slunce prohlédnout. Více informací.

Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích, p. o. bude pozorovat zatmění Slunce, a to
- na teplické hvězdárně od 11.15 do 13.45
- na mostecké hvězdárně od 11.00 do 14.00
Rezervace na obě pobočky jsou možné na adrese objednavky@hapteplice.cz.

Zatmění 2021, Planetárium Ostrava
Zatmění 2021, Planetárium Ostrava
Planetárium Ostrava: Ve čtvrtek 10. června 2021 budeme mít možnost pozorovat částečné zatmění Slunce. Stane se tak mezi 11:53 až 13:39 středoevropského letního času, kdy před Sluncem spatříme menší část tmavého měsíčního disku. Akce proběhne od 11:00 do 13:45, kromě pozorování dalekohledy bude součástí živý sférický pořad v Sále planetária věnovaný zatmění a vstup do prostor Experimentária.

Jihlavská astronomická společnost: Veřejné pozorování částečného zatmění Slunce v Jihlavě proběhne na horní části Masarykova náměstí před budovou expozic Muzea Vysočiny Jihlava (Masarykovo náměstí 57/58, Jihlava). Za předpokladu příznivého počasí zde bude možné úkaz pozorovat pomocí několika astronomických dalekohledů Jihlavské astronomické společnosti za doprovodu odborného výkladu. Dalekohledy budou na Masarykově náměstí k dispozici od 11:30 do 13:45 hod. Pozorování zajišťuje Jihlavská astronomická společnost ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Jihlava a s Pobočkou Vysočina České astronomické společnosti. Při nepřízni počasí bude pozorování zrušeno. Změna programu vyhrazena. Více na https://www.jiast.cz/.

Hvězdárna Turnov bude 10. 6. 2021 otevřená pro veřejnost od 11.30 do 14.00 za účelem pozorování částečného zatmění Slunce. K dispozici budou hlavní dalekohled o průměru 40 cm a také chromosférický dalekohled (pozorování protuberance a aktivních jevů na povrchu Slunce). V případě něpřízně počasí přenos na internetu a pozorování krajiny.

Částečné zatmění Slunce 10. 6. 2021, přímý přenos Autor: iQLANDIA/Martin Gembec
Částečné zatmění Slunce 10. 6. 2021, přímý přenos
Autor: iQLANDIA/Martin Gembec
iQLANDIA, planetárium - pozorování pro návštěvníky z terasy bude v případě příznivého počasí vysíláno živě na internetu - v případě špatného počasí přednáška na stejném odkazu. Čekají vás informace o různých technikách bezpečného pozorování Slunce - projekce, filtry, speciální hranoly. Ukázky správně vybavených dalekohledů, videonávod zpracování snímků Slunce.

Internetové videopřenosy

Z České republiky jsou připraveny minimálně dva videopřenosy:

Planetárium Science centra iQLANDIA v Liberci

Hvězdárna a planetárium Brno

Virtualtelescope.eu zařadí přenosy z různých míst Kanady, kde nastává výrazné částečné zatmění a snad tedy v přenosu uvidíme i prstencové zatmění.

přenos na NASA TV prý přinese pouze přenos částečného zatmění z USA.

Další webcasty shrnuje web space.com.

 



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Slunce, Zatmění Slunce 2021


37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »