Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2021-2030  >  Prstencové zatmění Slunce 10. června 2021

Prstencové zatmění Slunce 10. června 2021

Rozcestník

 

základní informace

Prstencové zatmění Slunce Autor: NASA
Prstencové zatmění Slunce
Autor: NASA
Měsíc se 10. června ve 12:52 SELČ ocitá v novu a nastává zatmění Slunce, které bude v pásu táhnoucím se od Kanady přes Grónsko až na severovýchodní Sibiř pozorovatelné jako prstencové. U nás toto zatmění uvidíme jako částečné s maximální fází přibližně 0,17. Zatmění se u nás odehraje vysoko nad jihovýchodem a jihem. Začíná vstupem Měsíce před sluneční disk v 11:44 SELČ a končí v 13:36 SELČ. Maximum nastává ve 12:39 SELČ. 

Pro obyvatele ČR nastává jako částečné po dlouhých šesti letech od předchozího částečného zatmění Slunce 20. 3. 2015.

Jak pozorovat zatmění bezpečně? Při pozorování Slunce je třeba si chránit oči speciálními brýlemi či filtry (obyčejné sluneční brýle nestačí). Pozorování přes dalekohled je ještě nebezpečnější – opět je třeba mít speciální dalekohled pro pozorování Slunce. Takovými přístroji jsou vybaveny hvězdárny a v době zatmění bude většina z nich pořádat pozorování úkazu pro veřejnost. 

Příští částečné zatmění Slunce pozorovatelné z našeho území nastane 25. října 2022. Těšit se můžeme také na celou sérii zatmění Slunce ve druhé polovině tohoto desetiletí.

 

Zatmění ve světě

Průběh prstencového zatmění Slunce 10. června 2021 Autor: NASA/A.T.Sinclair
Průběh prstencového zatmění Slunce 10. června 2021
Autor: NASA/A.T.Sinclair
Na animaci vidíme, že polostín zasáhne jen severní polokouli a jen jeho okraj zasahuje do střední Evropy, proto u nás uvidíme zatmění jen jako velmi krátké částečné. Za prstencovým zatměním bychom museli cestovat do míst, kterými v animaci prochází červený ovál. Tedy do Kanady, Grónska nebo části severovýchodní Sibiře. Částečné zatmění bude tedy viditelné v části Evropy, ale nejlepší to bude na Britských ostrovech (např. irský Dublin 40% zatmění), na Islandu (Reykjavík asi 70 %) nebo ve Skandinávii (Oslo 43 %). V Praze už bude zákryt jen něco málo více než 17 %.

 

Průběh částečného zatmění v České republice

Maximální fáze částečného zatmění Slunce v ČR 10. 6. 2021 Autor: Martin Gembec
Maximální fáze částečného zatmění Slunce v ČR 10. 6. 2021
Autor: Martin Gembec
Podívejme se na to, jak by zatmění viděl pozorovatel v ČR na 50. stupni severní šířky a 15. stupni východní délky. Slunce se dotkne slunečního kotouče v 11:43 SELČ. Maximální fáze zatmění nastane ve 12:39 a zatmění skončí ve 13:35. Bude tedy trvat 1 hodinu a 52 minut a Slunce zde bude zakryto maximálně ze 16,8 %. (Procento znamená, jak hluboko do kotouče Slunce se Měsíc zanoří. Samotného povrchu Slunce zmizí necelých 10 %).

Karlovy Vary – začátek 11:37, střed 12:34, konec 13:33, délka 1 h 56 min, max. 18,7 %

Ústí nad Labem – příklad velkého města s největším zákrytem a nejdelší dobou trvání: začátek 11:40, střed 12:37, konec 13:37, délka 1 h 57 min, max. 19 %

Liberec – začátek 11:42, střed 12:40, konec 13:39, délka 1 h 56 min, max. 18,7 %

Praha – začátek 11:42, střed 12:37, konec 13:35, délka 1 h 53 min, max. 17,4 %

Ostrava – začátek 11:53, střed 12:46, konec 13:39, délka 1 h 46 min, max. 14,6 %

Brno – začátek 11:50, střed 12:41, konec 13:34, délka 1 h 44 min, max. 13,8 %

 

Akce pro veřejnost v ČR

Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově - v historické části hvězdárny budeme pozorovat pomocí unikátních dalekohledů. Určeno pro širokou veřejnost a pro školní skupiny. S výkladem odborníků a zdarma. Pouze za jasného počasí. Od 11:30 do 13:45. Více informací.

134616.jpg
Hvězdárna Žďánice - pro bezpečné pozorování slunečního zatmění využijeme na naší hvězdárně projekční dalekohled, dalekohled s neutrálním filtrema také chromosférický dalekohled. Podmínkou k uskutečnění pozorování je dobré počasí a dodržení protiepidemických opatření.

Hvězdárna Žebrák - pokud bude 10. června jasno, budeme i na Hvězdárně Žebrák pozorovat částečné zatmění Slunce i za účasti veřejnosti v čase mezi 11. a 14. hodinou. A jak to bude probíhat? K dispozici bude pozorování dalekohledem Lunt v kopuli hvězdárny a další dalekohled bude připraven i před hvězdárnou. Bude tak možné po skupinkách si "ukousnuté" Slunce prohlédnout. Více informací.

Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích, p. o. bude pozorovat zatmění Slunce, a to
- na teplické hvězdárně od 11.15 do 13.45
- na mostecké hvězdárně od 11.00 do 14.00
Rezervace na obě pobočky jsou možné na adrese objednavky@hapteplice.cz.

Zatmění 2021, Planetárium Ostrava
Zatmění 2021, Planetárium Ostrava
Planetárium Ostrava: Ve čtvrtek 10. června 2021 budeme mít možnost pozorovat částečné zatmění Slunce. Stane se tak mezi 11:53 až 13:39 středoevropského letního času, kdy před Sluncem spatříme menší část tmavého měsíčního disku. Akce proběhne od 11:00 do 13:45, kromě pozorování dalekohledy bude součástí živý sférický pořad v Sále planetária věnovaný zatmění a vstup do prostor Experimentária.

Jihlavská astronomická společnost: Veřejné pozorování částečného zatmění Slunce v Jihlavě proběhne na horní části Masarykova náměstí před budovou expozic Muzea Vysočiny Jihlava (Masarykovo náměstí 57/58, Jihlava). Za předpokladu příznivého počasí zde bude možné úkaz pozorovat pomocí několika astronomických dalekohledů Jihlavské astronomické společnosti za doprovodu odborného výkladu. Dalekohledy budou na Masarykově náměstí k dispozici od 11:30 do 13:45 hod. Pozorování zajišťuje Jihlavská astronomická společnost ve spolupráci s Muzeem Vysočiny Jihlava a s Pobočkou Vysočina České astronomické společnosti. Při nepřízni počasí bude pozorování zrušeno. Změna programu vyhrazena. Více na https://www.jiast.cz/.

Hvězdárna Turnov bude 10. 6. 2021 otevřená pro veřejnost od 11.30 do 14.00 za účelem pozorování částečného zatmění Slunce. K dispozici budou hlavní dalekohled o průměru 40 cm a také chromosférický dalekohled (pozorování protuberance a aktivních jevů na povrchu Slunce). V případě něpřízně počasí přenos na internetu a pozorování krajiny.

Částečné zatmění Slunce 10. 6. 2021, přímý přenos Autor: iQLANDIA/Martin Gembec
Částečné zatmění Slunce 10. 6. 2021, přímý přenos
Autor: iQLANDIA/Martin Gembec
iQLANDIA, planetárium - pozorování pro návštěvníky z terasy bude v případě příznivého počasí vysíláno živě na internetu - v případě špatného počasí přednáška na stejném odkazu. Čekají vás informace o různých technikách bezpečného pozorování Slunce - projekce, filtry, speciální hranoly. Ukázky správně vybavených dalekohledů, videonávod zpracování snímků Slunce.

Internetové videopřenosy

Z České republiky jsou připraveny minimálně dva videopřenosy:

Planetárium Science centra iQLANDIA v Liberci

Hvězdárna a planetárium Brno

Virtualtelescope.eu zařadí přenosy z různých míst Kanady, kde nastává výrazné částečné zatmění a snad tedy v přenosu uvidíme i prstencové zatmění.

přenos na NASA TV prý přinese pouze přenos částečného zatmění z USA.

Další webcasty shrnuje web space.com.

 



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Slunce, Zatmění Slunce 2021


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »