Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Monitor polárních září

Monitor polárních září

Polární záře a sob ve Skandinávii . Autor: Ole Salomonsen.
Polární záře a sob ve Skandinávii .
Autor: Ole Salomonsen.
Na této stránce najdete souhrnný přehled aktuálních dat souvisejících s aktivitou polárních září. Díky níže uvedeným informacím můžete vcelku lehce odhadnout, zda je aktivita tak vysoká, aby polární záře byly (či právě jsou) viditelné z našeho území. Viditelnost polárních září se nikdy nedá zcela jistě a včasně předpovědět, existuje jen určitá pravděpodobnost odvislá především na výsledcích z níže uvedených měření. Pro zobrazení aktuálního stavu všech ukazatelů aktualizujte stránku - buďto tlačítkem ve vašem prohlížeči nebo klávesou F5. Některé snímky se automaticky aktualizují samy. U jednotlivých ukazatelů lze kliknout na obrázek, který se vám v novém okně otevře v plném rozlišení.

Mějte na paměti, že výskyt polárních září v České republice je vzácný a v průběhu jednoho slunečního cyklu (tj. v průběhu přibližně 11 let) dochází průměrně k 5-8 polárním zářím takové intenzity, aby byly pozorovatelné od nás.

Pokud nastala silná erupce a je naděje na jasnou polární záři, podívejte se na článek, jak odhadnout, zda bude polární záře z grafů měření slunečního větru a z magnetometrů, a zda má smysl jít ven a sledovat oblohu.

Aurorální ovál Kp Index

Na snímku je zobrazen severní pól a ovál polární záře extrapolovaný z dat družice NOAA POES. Barevná stupnice ukazuje její intenzitu, poloha její největší pravděpodobnost viditelnosti nad zěměmi okolo severního pólu. Pokud se intenzita záře zabarvuje do sytě červené a údaj celkového energetického příkonu (nahoře vpravo) přesahuje 200 GW, je určitá šance ke spatření polárních září v ČR. Pokud dosahuje (přesahuje) příkon hodnoty 400 GW, je šance téměř jistá.
Původní zdroj:  
www.swpc.noaa.gov/products/30-minute-aurora-forecast

Sloupečky v grafu ukazují předpovídaný Kp index výskytu polárních září ve středních zeměpisných šířkách. Kp Index v jednoduchosti vyjadřuje, do jak nízkých zeměpisných šířek se polární záře "ponoří". Aby byla záře viditelná z Prahy, musí se Kp Index pohybovat v hodnotě aspoň 8 a více. Dosahuje-li Kp Index této hodnoty, vyhlížejte na severu polární záři.
Nejslabší od nás fotografovatelné záře nízko nad obzorem nastaly při Kp indexu 4-6 a od indexu 7 již bývaly vidět i pouhým okem.
Původní zdroj: aurorainfo.eu.

Data z družice ACE Sluneční vítr

Na grafech jsou vynesena aktuální data z družice ACE, která sleduje vlastnosti slunečního větru mířícího k Zemi. Nejdůležitějšími údaji jsou Rychlost větru (Speed), Hustota částic (Density) a Polarita větru (Bz). Čím vyšší hodnoty Rychlosti a Hustoty a čím hlubší hudnoty polarity větru (červená křivka), tím je sluneční vítr silnější a tzv. geoefektivnější - způsobuje větší geomagnetickou bouři. Z dat je obecně poznat, zda oblak nabitých částic již dorazil k družici, od které se k Zemi dostane za dalších 20-45 minut podle rychlosti rázové vlny. Při 500 km/s je to 50 minut, ale častěji ty rychlosti jsou 700-800 km/s kdy to je 30-40 minut a jen u výjimečně rychlých 1000-2000 km/s je to 25 až 12,5 minut. Data tedy v případě očekávané geomagnetické bouře udávají asi půlhodinový předstih. Grafy zobrazují vývoj za posledních 6 hodin a pokud jsou hodnoty daleko od normálové křivky (přerušované čáry), je šance spařit polární záři i u nás.
Původní zdroj: www.swpc.noaa.gov/products/ace-real-time-solar-wind

Vírové proudy jsou ve skutečnosti hustotními vlákny slunečního větru. Čím více se barva vláken v horním kruhu ocitá v červené, bílé či černé oblasti, tím, je více nasycená nabitými částicemi. Spodní kruh ukazuje rozdílné rychlosti proudu částic od Slunce (opět čím více do žluta, červena, bíla či černa, tím vyšší hodnoty). Ve výsecích vpravo od kruhů jsou ukázány momentální podmínky v okolí Země. Grafy pak znázorňují vývoj hodnot (hustota nahoře, rychlost dole) naměřených z družic STEREO a v oblasti Země. Čím více se Země nachází v oblasti s intenzivnějšími projevy slunečního větru (hustota částic a rychlost) a čím prudčeji se tyto projevy mění, tím je větší šance polárních září v Česku.
Původní zdroj: www.swpc.noaa.gov/products/wsa-enlil-solar-wind-prediction

  Úroveň geomagnetické bouře
  Střelka ukazuje současnou úroveň geomagnetické bouře. Vpodstatě jde o podobný údaj jako Kp Index. Čím se střelka víc přibližuje k červené úrovni, tím více se odchyluje měřená horizontální složka geomagnetického pole od normálu a tím silnější geomagnetická bouře probíhá. Pokud je střelka vychýlena daleko v červené oblasti, je vysoká šance polárních září u nás.
Původní zdroj:  sprg.ssl.berkeley.edu.
Online kamera

Na snímku je pohled k severnímu obzoru snímaný online kamerou Lebinzova institutu pro atmosférickou fyziku v německém Kuehlungsbornu. Kamera leží na souřadnici 54,12° severní šířky a snímek se obnovuje po 15 minutách. V letních měsících se využívá pro přímou detekci výskytu nočních svítících oblak. V dolní části snímku je uvedeno datum a čas v UT a výška Slunce nad či pod obzorem (je-li údaj záporný, je Slunce pod obzorem). Pokud je na snímku (za tamnějšího jasného počasí) polární záře a zasahuje aspoň do spodní třetiny záběru, měla by být za dobrých podmínek nízko nad obzorem vidtitelná i v ČR. Původní zdroj: www.iap-kborn.de.
 

Doporučené odkazy - české

  • Slunce na Astro.cz
    (Aktuální družicové snímky Slunce)
  • Polar.astro.cz
    (Podrobné informace o polárních zářích v ČR a jejich přehled v minulosti, možnosti zasílání alertů)

Doporučené odkazy - zahraniční

  • Solarham.net
  • (Aktuální snímky, grafy a textové informace o aktivitě Slunce v AJ)
  • Spaceweather.com
    (Aktuální astronomické informace nejen o sluneční aktivitě a vesmírném počasí)
  • Spaceweatherlive.com
    (Detailní monitor polárních září v angličtině)
  • Online Magnetometr
    (Aktuální data z magnetometru v německém Scheggerottu, Kp Index)
  •  


O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Erupce, Sluneční aktivita, Polární záře, Slunce


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »