Monitor polárních září
Autor: Ole Salomonsen.
Mějte na paměti, že výskyt polárních září v České republice je vzácný a v průběhu jednoho slunečního cyklu (tj. v průběhu přibližně 11 let) dochází průměrně k 5-8 polárním zářím takové intenzity, aby byly pozorovatelné od nás.
Pokud nastala silná erupce a je naděje na jasnou polární záři, podívejte se na článek, jak odhadnout, zda bude polární záře z grafů měření slunečního větru a z magnetometrů, a zda má smysl jít ven a sledovat oblohu.
| Aurorální ovál | Kp Index |
|
Na snímku je zobrazen severní pól a ovál polární záře extrapolovaný z dat družice NOAA POES. Barevná stupnice ukazuje její intenzitu, poloha její největší pravděpodobnost viditelnosti nad zěměmi okolo severního pólu. Pokud se intenzita záře zabarvuje do sytě červené a údaj celkového energetického příkonu (nahoře vpravo) přesahuje 200 GW, je určitá šance ke spatření polárních září v ČR. Pokud dosahuje (přesahuje) příkon hodnoty 400 GW, je šance téměř jistá. |
|
| Sluneční aktivita | Geomagnetická aktivita za posledních 24 hodin |
|
Aktivita Slunce je vyjádřena silou nejvýraznější erupce za posledních 24 hodin. Stav popisuje pětistupňová škála (Normal, Active, M Class Flare, X Class Flare!, Mega Flare!). V případě posledních dvou je šance viditelnosti září v ČR v následujících dnech vysoká. Původní zdroj: www.n3kl.org/sun/status.html. |
Geomagnetická aktivita za posledních 24 hodin je vyjádřena 3 stupni - Quiet (Klidná), Unsettled (Nestálá), Storm (Bouře). Nejvyšší stupeň (Storm) znamená šanci spatřit záři i u nás (ovšem v závislosti na ostatních ukazatelích; tento je jen orientační). Původní zdroj: www.n3kl.org/sun/status.html. |
| Data z družice ACE | Sluneční vítr |
|
Na grafech jsou vynesena aktuální data z družice ACE, která sleduje vlastnosti slunečního větru mířícího k Zemi. Nejdůležitějšími údaji jsou Rychlost větru (Speed), Hustota částic (Density) a Polarita větru (Bz). Čím vyšší hodnoty Rychlosti a Hustoty a čím hlubší hudnoty polarity větru (červená křivka), tím je sluneční vítr silnější a tzv. geoefektivnější - způsobuje větší geomagnetickou bouři. Z dat je obecně poznat, zda oblak nabitých částic již dorazil k družici, od které se k Zemi dostane za dalších 20-45 minut podle rychlosti rázové vlny. Při 500 km/s je to 50 minut, ale častěji ty rychlosti jsou 700-800 km/s kdy to je 30-40 minut a jen u výjimečně rychlých 1000-2000 km/s je to 25 až 12,5 minut. Data tedy v případě očekávané geomagnetické bouře udávají asi půlhodinový předstih. Grafy zobrazují vývoj za posledních 6 hodin a pokud jsou hodnoty daleko od normálové křivky (přerušované čáry), je šance spařit polární záři i u nás. |
Vírové proudy jsou ve skutečnosti hustotními vlákny slunečního větru. Čím více se barva vláken v horním kruhu ocitá v červené, bílé či černé oblasti, tím, je více nasycená nabitými částicemi. Spodní kruh ukazuje rozdílné rychlosti proudu částic od Slunce (opět čím více do žluta, červena, bíla či černa, tím vyšší hodnoty). Ve výsecích vpravo od kruhů jsou ukázány momentální podmínky v okolí Země. Grafy pak znázorňují vývoj hodnot (hustota nahoře, rychlost dole) naměřených z družic STEREO a v oblasti Země. Čím více se Země nachází v oblasti s intenzivnějšími projevy slunečního větru (hustota částic a rychlost) a čím prudčeji se tyto projevy mění, tím je větší šance polárních září v Česku. |
| Úroveň geomagnetické bouře | |
 Střelka ukazuje současnou úroveň geomagnetické bouře. Vpodstatě jde o podobný údaj jako Kp Index. Čím se střelka víc přibližuje k červené úrovni, tím více se odchyluje měřená horizontální složka geomagnetického pole od normálu a tím silnější geomagnetická bouře probíhá. Pokud je střelka vychýlena daleko v červené oblasti, je vysoká šance polárních září u nás.Původní zdroj: sprg.ssl.berkeley.edu. |
| Online kamera |
|
Na snímku je pohled k severnímu obzoru snímaný online kamerou Lebinzova institutu pro atmosférickou fyziku v německém Kuehlungsbornu. Kamera leží na souřadnici 54,12° severní šířky a snímek se obnovuje po 15 minutách. V letních měsících se využívá pro přímou detekci výskytu nočních svítících oblak. V dolní části snímku je uvedeno datum a čas v UT a výška Slunce nad či pod obzorem (je-li údaj záporný, je Slunce pod obzorem). Pokud je na snímku (za tamnějšího jasného počasí) polární záře a zasahuje aspoň do spodní třetiny záběru, měla by být za dobrých podmínek nízko nad obzorem vidtitelná i v ČR. Původní zdroj: www.iap-kborn.de. |
Doporučené odkazy - české
- Slunce na Astro.cz
(Aktuální družicové snímky Slunce) - Polar.astro.cz
(Podrobné informace o polárních zářích v ČR a jejich přehled v minulosti, možnosti zasílání alertů)
Doporučené odkazy - zahraniční
- Solarham.net
- (Aktuální snímky, grafy a textové informace o aktivitě Slunce v AJ)
- Spaceweather.com
(Aktuální astronomické informace nejen o sluneční aktivitě a vesmírném počasí) - Spaceweatherlive.com
(Detailní monitor polárních září v angličtině) - Online Magnetometr
(Aktuální data z magnetometru v německém Scheggerottu, Kp Index)
O autorovi
Redakce Astro.cz
Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.
