Monitor polárních září

Na snímku je zobrazen severní pól a ovál polární záře extrapolovaný z dat družice NOAA POES. Barevná stupnice ukazuje její intenzitu, poloha její největší pravděpodobnost viditelnosti nad zěměmi okolo severního pólu. Červená šipka zobrazuje směr, kde zrovna Slunce prochází merediánem (tj. je tam poledne). Pokud se intenzita záře zabarvuje do sytě červené a poloha vnějšího okraje zasahuje až k okraji měřené oblasti, je vysoká šance viditelnosti polární záře u nás.
Původní zdroj:  www.swpc.noaa.gov/products/30-minute-aurora-forecast

Graf ukazuje maximální hodnotu tzv. Kp Indexu za poslední 3 hodiny. Toto číslo v jednoduchosti vyjadřuje, do jak nízkých zeměpisných šířek se polární záře "ponoří". Vzhledem k tomu, že magnetický pól Země je na severní polokouli více přikloněn ke Kanadě, mají obyvatelé USA větší šanci spatřit polární září z 50° severní šířky než obyvatelé ČR. Aby byla záře viditelná z Prahy, musí se Kp Index pohybovat v hodnotě aspoň 8 a více. Dosahuje-li Kp Index této hodnoty, vyhlížejte na severu polární záři. Původní zdroj: www.n3kl.org/sun/noaa.html.

Aktivita Slunce je vyjádřena silou nejvýraznější erupce za posledních 24 hodin. Stav popisuje pětistupňová škála (Normal, Active, M Class Flare, X Class Flare!, Mega Flare!). V případě posledních dvou je šance viditelnosti září v ČR v následujících dnech vysoká. Původní zdroj: www.n3kl.org/sun/status.html.

Geomagnetická aktivita za posledních 24 hodin je vyjádřena 3 stupni - Quiet (Klidná), Unsettled (Nestálá), Storm (Bouře). Nejvyšší stupeň (Storm) znamená šanci spatřit záři i u nás (ovšem v závislosti na ostatních ukazatelích; tento je jen orientační). Původní zdroj: www.n3kl.org/sun/status.html.

Na grafech jsou vynesena aktuální data z družice ACE, která sleduje vlastnosti slunečního větru mířícího k Zemi. Nejdůležitějšími údaji jsou Rychlost větru (Speed), Hustota částic (Density) a Polarita větru (Bz). Čím vyšší hodnoty Rychlosti a Hustoty a čím hlubší hudnoty polarity větru (červená křivka), tím je sluneční vítr silnější a tzv. geoefektivnější - způsobuje větší geomagnetickou bouři. Z dat je obecně poznat, zda oblak nabitých částic již dorazil k družici, od které se k Zemi dostane za dalších 20-45 minut podle rychlosti rázové vlny. Při 500 km/s je to 50 minut, ale častěji ty rychlosti jsou 700-800 km/s kdy to je 30-40 minut a jen u výjimečně rychlých 1000-2000 km/s je to 25 až 12,5 minut. Data tedy v případě očekávané geomagnetické bouře udávají asi půlhodinový předstih. Grafy zobrazují vývoj za posledních 6 hodin a pokud jsou hodnoty daleko od normálové křivky (přerušované čáry), je šance spařit polární záři i u nás.
Původní zdroj: www.swpc.noaa.gov/products/ace-real-time-solar-wind

Vírové proudy jsou ve skutečnosti hustotními vlákny slunečního větru. Čím více se barva vláken v horním kruhu ocitá v červené, bílé či černé oblasti, tím, je více nasycená nabitými částicemi. Spodní kruh ukazuje rozdílné rychlosti proudu částic od Slunce (opět čím více do žluta, červena, bíla či černa, tím vyšší hodnoty). Ve výsecích vpravo od kruhů jsou ukázány momentální podmínky v okolí Země. Grafy pak znázorňují vývoj hodnot (hustota nahoře, rychlost dole) naměřených z družic STEREO a v oblasti Země. Čím více se Země nachází v oblasti s intenzivnějšími projevy slunečního větru (hustota částic a rychlost) a čím prudčeji se tyto projevy mění, tím je větší šance polárních září v Česku.
Původní zdroj: www.swpc.noaa.gov/products/wsa-enlil-solar-wind-prediction

Testovací předpovědní model k viditelnosti polární záře umožňuje okénko do krátké budoucnosti (cca 20-30 minut) viditelnosti polární záře nad vybranými lokalitami. Model vychází z napozorovaných dat družicemi ACE a POLAR, rovněž z dat o intenzitě a dalších fyzikálních vlastnostech současného slunečního větru. Na obrázku vidíte severní zemskou polokouli (případně rozhraní dne a noci) a intenzitu aurorálního oválu (zelená "podkova"). Důležitá je červená linie obepínající podkovovitý tvar z vnějšku, která ukazuje oblast, z níž už by měla být za teoretických ideálních podmínek záře vidět nad severním obzorem. Pokud tato linie prostupuje střední Evropou (či leží níže), měla by být záře vidět od nás. Původní zdroj: www.swpc.noaa.gov/products/aurora-forecast-–-3-day-experimental.
 

Na snímku je pohled k severnímu obzoru snímaný online kamerou Lebinzova institutu pro atmosférickou fyziku v německém Kuehlungsbornu. Kamera leží na souřadnici 54,12° severní šířky a snímek se obnovuje po 15 minutách. V letních měsících se využívá pro přímou detekci výskytu nočních svítících oblak. V dolní části snímku je uvedeno datum a čas v UT a výška Slunce nad či pod obzorem (je-li údaj záporný, je Slunce pod obzorem). Pokud je na snímku (za tamnějšího jasného počasí) polární záře a zasahuje aspoň do spodní třetiny záběru, měla by být za dobrých podmínek nízko nad obzorem vidtitelná i v ČR. Původní zdroj: www.iap-kborn.de.