Zatmění Slunce
… a jejich přehled mezi lety 1971 a 2060
Obsah
- Nejbližší zatmění v ČR
- Nejbližší zatmění ve světě
- Zatmění symbolem apokalypsy
- Perioda SAROS
- Čtyři druhy zatmění
- Proč pozorovat sluneční zatmění
- Doporučujeme
NEJBLIŽŠÍ ZATMĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE do roku 2030
Střední Evropě se úplná zatmění prakticky téměř vyhýbají. Pražané mohli tento úkaz pozorovat naposledy 12. května 1706 a další nás Čechy čeká až 7. října 2135, kdy pás totality bude probíhat 30 km severně od Prahy. Jakožto občané Habsburské monarchie měli naši předkové ještě možnost pozorovat úplné zatmění Slunce 8. července roku 1842.
Z hlediska celé Evropy můžeme vzpomínat jen na úplná zatmění v roce 1990 (jen v severních částech Finska), a v roce 1999, kdy pás totality proťal prakticky celou Evropu.
Poměrně jedinečné období nastane ve Španělsku v letech 2026–2028. 12. 8. 2026 tam nastane úplné zatmění Slunce ve večerních hodinách, o rok později ráno na jihu tohoto státu (toto zatmění bude shodou okolností v nedalekém Egyptě druhé nejdelší v tomto století). Triádu úkazů doplní v lednu 2028 zatmění prstencové, které při západu Slunce spatří opět obyvatelé Španělska. První dvě zatmění budou viditelná v ČR jako částečná.
Níže uvádíme seznam zatmění do roku 2030, která v ČR probíhají jako částečná.
- Částečné zatmění Slunce 29. března 2025
- Úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026 (v ČR částečné)
- Úplné zatmění Slunce 2. srpna 2027 (v ČR částečné)
- Částečné zatmění Slunce 12. června 2029
- Prstencové zatmění Slunce 1. června 2030 (v ČR částečné)
NEJBLIŽŠÍ ZATMĚNÍ VE SVĚTĚ DO ROKU 2030
- Částečné zatmění Slunce 29. března 2025 (viditelné i v Česku)
(viditelné z Evropy, Ameriky a severní Asie) - Prstencové zatmění Slunce 17. února 2026
(viditelné z Antarktidy) - Úplné zatmění Slunce 12. srpna 2026 (viditelné z ČR jako částečné)
(viditelné ze Španělska, Islandu, Grónska) - Prstencové zatmění Slunce 6. února 2027
(viditelné z jižní Ameriky − Chile, Argentina a části Guinejského zálivu v Africe) - Úplné zatmění Slunce 2. srpna 2027 (viditelné z ČR jako částečné)
(viditelné ze Španělska, Maroka, severní Afriky, v Egyptě 6 minut a 23 sekund) - Prstencové zatmění Slunce 26. ledna 2028 (v ČR částečné na západě)
(viditelné ze Španělska, Portugalska, jižní Ameriky) - Úplné zatmění Slunce 22. července 2028
(viditelné z Austrálie a Nového Zéandu) - Částečné zatmění Slunce 12. června 2029 (v ČR při východu Slunce)
(viditelné ze severní Kanady, Skandinávie) - Prstencové zatmění Slunce 1. června 2030 (v ČR jako částečné)
(viditelné ze sev. Afriky, Turecka, střední Asie, Japonska)
Sluneční zatmění v letech 1971–2060 (vyjma částečných ve světě)
Přehledy slunečních zatmění v jednotlivých dekádách |
||
Zatmění symbolem apokalypsy
Autor: Miloslav Druckmüller
První písemný záznam o slunečním zatmění pochází z roku 2138 před Kristem. Najdeme jej v čínské kronice Šu-King ve spojitosti s popravou dvou dvorních astronomů Chi a Ho, kteří měli upozornit císaře na blížící se úplné zatmění. Hvězdáři se ale opili a neučinili tak, proto lid nebyl připraven k zahnání saně, která dle jejich představ chtěla Slunce pozřít. Pro porušení tehdy platného zákona se nevyhnuli trestu smrti.
Perioda SAROS
Později se lidé naučili sluneční zatmění předpovídat. V 7. století před Kristem Chaldejci v Babylónii totiž objevili periodu SAROS, což je doba mezi stejnými zatměními a trvá 18 let, 11 dnů, 7 hodin a 43 minut. Během této periody proběhne přes 40 různých slunečních zatmění, průměrně 15 úplných, 15 částečných a 13 prstencových. Dalšími méně známými periodami jsou TRITOS, která trvá přibližně 11 roků a INEX, která trvá 29 roků (je to součet period SAROS a TRITOS).
Přestože během 18 let se vyskytne zhruba 15 úplných zatmění, je jen málo obyvatel zeměkoule, kteří měli možnost tento zajímavý úkaz vidět. Měsíční stín zasáhne totiž vždy jen malý kousek naší planety – pás, jehož šířka je v průměru kolem 180 kilometrů a délka několik málo tisíc kilometrů . V důsledku pohybů Měsíce a Země přeběhne po zemském povrchu velkou rychlostí (až 4000 km/h), takže zatmění trvá nejdéle asi 7 a půl minuty. Běžně ale nedosáhne délky přes 4 minuty.
Jak dodává sluneční fyzička RNDr. Eva Marková, CSc., „Z výše uvedeného vyplývá, že tento cyklus nesouvisí s cyklem sluneční aktivity, neboť cyklus sluneční aktivity charakterizuje dynamické jevy na Slunci, zatímco cyklus SAROS pohyb těles na obloze.“
Jak je to tedy doopravdy?
Autor: Petr Sobotka
Autor: IAN
ČTYŘI DRUHY ZATMĚNÍ
Pro každého člověka na Zemi nastane během života poměrně dost šancí ke spatření slunečního zatmění. Bude to ale skoro vždycky jen částečné zatmění, které zrovna spatří. Pokud by se totiž někdo rozhodl, že zůstane na nějakém místě, dokud nespatří úplné zatmění Slunce, asi by se nedočkal. Ze statistik totiž vyplývá, že na jednom místě dělí dvě úplná zatmění Slunce přibližně 400 let. Přesto, pokud má nastat někde poměrně nedaleko úplné zatmění Slunce, rozhodně se jej vydejte pozorovat, neboť takový úkaz přinese skutečně neopakovatelný zážitek. V pásu totality budete svědky brilantní show, během které spatříte například úchvatnou sluneční korónu, jež jinak pouhýma očima nikdy nespatříte. Ale ne každé zatmění může být úplné…
Autor: Fred Espenak
Další informace:
Autor: Dennis Mannama. Zdroj: APOD
Autor: Fred Espenak (vlevo) a Stephan Heinsius (vpravo). Zdroj: APOD
Před pozorováním kteréhokoli zatmění Slunce je bezpodmínečně nutné seznámit se z pravidly bezpečného pozorování Slunce. Jinak riskujete nevratné poškození svého zraku. Přečtěte si pravidla bezpečného pozorování Slunce.
Proč pozorovat úplná sluneční zatmění
Sluneční korónu se spoustou útvarů (např. koronální paprsky, koronální díry a další) můžeme sledovat i pomocí koronografů jak pozemských, tak družicových, kdy je Slunce zastíněno uměle. Tento způsob ale neumožňuje sledovat nejvnitřnější část koróny a naopak ne vždy zachytí koronální paprsky v potřebné délce. Kromě toho přístroje na družicích nemají vždy požadované rozlišení a mají jen omezenou životnost. A navíc nelze vyloučit poruchu, která může způsobit, že právě v nejkritičtější době pozorování Slunce neprobíhá. Přitom právě ty části sluneční koróny, které je možné sledovat pouze a jen při úplném zatmění, nám dávají důležité informace o projevech sluneční aktivity a hrají rozhodující roli při jejich odezvách v meziplanetárním prostoru a také na Zemi. Kromě toho na družici je vždy dopředu připraven téměř pevně daný program, zatímco při pozemském pozorování lze program operativně přizpůsobit podmínkám a momentálním požadavkům. Nezanedbatelné je i ekonomické hledisko, kdy náklady spojené s pozemským pozorováním jsou nesrovnatelně nižší než vypuštění družice.
Sluneční aktivita ale probíhá v jedenáctiletých cyklech. Ty se skládají v delší cykly: 22letý, 80letý atd., což je dáno např. na změnou polarity magnetického pole, výškami jednotlivých cyklů atd. A v každém okamžiku cyklu jsou podmínky ve sluneční koróně (její struktura, dynamika, magnetické pole) poněkud jiné, takže mohou být jiné i projevy sluneční aktivity a hlavně její odezvy. Z toho důvodu je zapotřebí co nejvíce pozorování různých zatmění, aby byla postupně k dispozici data získána z pozorování v různých fázích cyklu a různých cyklech.
Doporučujeme
- Současné snímky Slunce ze SOHO
- Nejbližší zatmění nad územím České republiky do roku 2040
(CZ, Expresní astronomické informace) - Přehled všech zatmění v letech 1500–3000
(EN, Eclipses Online) - Přehled všech zatmění a podobných úkazů, podrobné informace
(EN, Fred Espenak) - Přehled všech zatmění od roku 1501 do roku 2100
(EN, Eclipses Online) - Detailní google mapy pro všechna zatmění Slunce
(EN, Xavier Jubier) - Animace nejbližších zatmění
(EN, Larry Koehn) - Unikátní fotografie (nejen) slunečních zatmění Miloslava Druckmüllera
(EN, CZ)