Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2031-2040

Zatmění Slunce v letech 2031-2040

Přehled plní zároveň funkci rozcestníku. Je-li Datum odkazem, kliknutím na něj se vám objeví detailní informace o daném zatmění včetně plánovaných expedic a odkazů na články na astro.cz. Pakliže kliknete na údaj Viditelnost, dostanete se na interaktivní google mapu daného zatmění ze stránek pod správou Xaviera M. Jubiera. Pokud kliknete na Typ, dostanete se na stránky Eclipse online věnující se právě danému zatmění. Na těchto stránkách kromě mapky průběhu úkazu naleznete i animace průběhu zatmění v některých zvolených lokalitách.
 
Údaje pro Českou republiku platí pro geografický střed Evropy, tj. 50° severní šířky a 15° západní délky (což odpovídá poloze nedaleko města Kouřim). Pro zjištění průběhu daného zatmění nad vámi zvolenou lokalitou doporučujeme využít interaktivní Google mapy (kliknutím na Viditelnost). Na mapě si pak stačí přiblížit vámi zvolenou polohu a myší na ní kliknout. Hned se objeví tabulka s časy jednotlivých fází zatmění a další potřebné informace.
 
Zařazena jsou všechna úplná, prstencová a hybridní zatmění. Částečná zatmění jsou uvedena pouze viditelná z České republiky.
 
Svět  Česká republika
Datum Max.1) Délka2) Typ Viditelnost Vel.3) Max.4) Výška5)
21. 05. 2031 07:16:04 05:26 Prstencové Angola, Kongo, Zambie, Tanzánie, Indický oceán, jižní Indie, Malajsie, Indonésie
14. 11.  2031 21:07:30 01:08 Hybridní severní Pacifik, Panama
09. 05. 2032 13:26:42 00:22 Prstencové jižní Atlantský oceán
30. 03. 2033 18:02:35 02:37 Úplné Rusko (Kamčatka), Aljaška
20. 03. 2034 10:18:45 04:09 Úplné Niger, Kamerun, Čad, Súdán, Egypt, Saúdská Arábie, Írán, Afgánistán, Pákistán, Indie, Čína 13,5 % 11:39 39,6°
12. 09. 2034 16:19:27 02:58 Prstencové východní Pacifik, Chile, Bolívie, Argentina, Paraguay, Brazílie, jižní Atlantský oceán

09. 03. 2035

23:05:53

00:48

Prstencové

Nový Zéland, jižní Pacifik

02. 09. 2035 01:56:46 02:54 Úplné Čína, Korea, Japonsko, západní a centrální Pacifik _ _ _
21. 08. 2036 17:25:45 _ Částečné Aljaška, Kanada, Arktida, západní Evropa, severozápadní Afrika 70,4 % 20:06 -00,8°
16. 01. 2037 09:48:55 _ Částečné severní Afrika, Evropa, Střední Východ, západní Asie 61,1 % 10:25 15,4°
13. 07. 2037 02:40:35 03:58 Úplné Indický oceán, Austrálie, Nový Zéland, jižní Pacifik
05. 01. 2038 13:47:10 03:18 Prstencové Kuba, Dominik. republika, Atlantský oceán, Pobřeží slonoviny, Ghana, Niger, Čad, Egypt 24,6 % 15:52 01,8°
02. 07. 2038 13:32:54 01:00 Prstencové Kolumbie, Venezuela, Atlantský oceán, Mauritánie, Moroko, Mali, Niger, Chad, Sudan, Ethiopia, Kenya 10,5 % 16:21 43,3°
26. 12. 2038 01:00:10 02:18 Úplné Indický oceán, Austrálie, Nový Zéland, jižní Pacifik
21. 06. 2039 17:12:53 04:05 Prstencové
 
Aljaška, severní Kanada, Severní ledový oceán, Norsko, Švédsko, Finsko, Estonsko, Rusko 80,5 % 20:31 04,6°
15. 12. 2039 16:23:46 01:51 Úplné Antarktida
1) Geocentrický čas okamžiku maxima zatmění v UT, tj. okamžik nabytí největší délky v pásu totality (úplné zatmění) nebo annularity (prstencové zatmění)
2) Maximální délka dosažená v maximu v pásu annularity
3) Velikost maximální fáze zatmění (v procentech slunečního průměru)
4) Čas okamžiku maxima zatmění (v SEČ / SELČ dle aktuálně platného času)
5) Výška Slunce nad obzorem v době maximální fáze zatmění

 

DOPORUČUJEME



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Slunce, Zatmění Slunce


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »