Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2051-2060

Zatmění Slunce v letech 2051-2060

Přehled plní zároveň funkci rozcestníku. Je-li Datum odkazem, kliknutím na něj se vám objeví detailní informace o daném zatmění včetně plánovaných expedic a odkazů na články na astro.cz. Pakliže kliknete na údaj Viditelnost, dostanete se na interaktivní google mapu daného zatmění ze stránek pod správou Xaviera M. Jubiera. Pokud kliknete na Typ, dostanete se na stránky Eclipse online věnující se právě danému zatmění. Na těchto stránkách kromě mapky průběhu úkazu naleznete i animace průběhu zatmění v některých zvolených lokalitách.
 
Údaje pro Českou republiku platí pro geografický střed Evropy, tj. 50° severní šířky a 15° západní délky (což odpovídá poloze nedaleko města Kouřim). Pro zjištění průběhu daného zatmění nad vámi zvolenou lokalitou doporučujeme využít interaktivní Google mapy (kliknutím na Viditelnost). Na mapě si pak stačí přiblížit vámi zvolenou polohu a myší na ní kliknout. Hned se objeví tabulka s časy jednotlivých fází zatmění a další potřebné informace.
 
Zařazena jsou všechna úplná, prstencová a hybridní zatmění. Částečná zatmění jsou uvedena pouze viditelná z České republiky.
 
Svět  Česká republika
Datum Max.1) Délka2) Typ Viditelnost Vel.3) Max.4) Výška5)
30. 03. 2052 18:31:52 04:08 Úplné jižní Pacifik, Mexiko, jihovýchod USA, severozápadní Atlantský oceán
22. 09. 2052 23:39:09 02:51 Prstencové Austrálie, jižní Pacifik
20. 03. 2053 07:08:19 00:50 Prstencové centrální Indický oceánn, Indonésie
12. 09. 2053 09:34:09 03:04 Úplné Azorské ostrovy, Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye, Egypt, Saúdská Arábie, Indonésie 52,1 % 10:27 34,2°
24. 07. 2055 09:57:49 03:17 Úplné jižní Atlantský oceán, Jihoafr. republika, jižní Indický oceán _  _ _
16. 01. 2056 22:16:45 02:52 Prstencové centrální Pacifik, Mexiko, jih USA

12. 07. 2056

20:21:58

01:26

Prstencové

centrální Pacifik, Kolombie, Ekvádor, Peru, Brazílie

05. 01. 2057 09:47:51 02:29 Úplné jižní Atlantský oceán, jižní Indický oceán _ _
01. 07. 2057 23:40:15 04:22 Prstencové Čína, Mongolsko, Rusko, Kanada, sever USA 49,5 % 12:49 43,3°
26. 12. 2057 01:14:35 01:50 Úplné Antarktida
11. 05. 2059 19:22:15 02:23 Úplné centrální Pacifik, Ekvádor, Peru, Brazílie
05. 11. 2059 09:18:14 07:00 Prstencové Francie, Libye, Egypt, Súdán, Etiopie, Eritrea, Somálsko, Indonésie 68,5 % 08:44 13,4°
30. 04. 2060 10:09:59 05:15 Úplné Brazílie, Atlantský oceán, Pobřeží slonoviny, Togo, Benin, Nigérie, Niger, Čad, Libye, Egypt, Turecko, Kazachstán, Rusko 41,8 % 12:30 54,6°
24. 10. 2060 09:24:10 08:06 Prstencové Guinea, Sierra Leone, Libérie, Pobřeží slonoviny, Angola, Namibie, Botswana, Jihoafrická republika, jižní Indický oceán
1) Geocentrický čas okamžiku maxima zatmění v UT, tj. okamžik nabytí největší  délky v pásu totality (úplné zatmění) nebo annularity (prstencové zatmění)
2) Maximální délka dosažená v maximu v pásu annularity
3) Velikost maximální fáze zatmění (v procentech slunečního průměru)
4) Čas okamžiku maxima zatmění (v SEČ / SELČ dle aktuálně platného času)
5) Výška Slunce nad obzorem v době maximální fáze zatmění

 

DOPORUČUJEME



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Slunce, Zatmění Slunce


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos).

Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.

Další informace »