Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2041-2050

Zatmění Slunce v letech 2041-2050

Přehled plní zároveň funkci rozcestníku. Je-li Datum odkazem, kliknutím na něj se vám objeví detailní informace o daném zatmění včetně plánovaných expedic a odkazů na články na astro.cz. Pakliže kliknete na údaj Viditelnost, dostanete se na interaktivní google mapu daného zatmění ze stránek pod správou Xaviera M. Jubiera. Pokud kliknete na Typ, dostanete se na stránky Eclipse online věnující se právě danému zatmění. Na těchto stránkách kromě mapky průběhu úkazu naleznete i animace průběhu zatmění v některých zvolených lokalitách.
 
Údaje pro Českou republiku platí pro geografický střed Evropy, tj. 50° severní šířky a 15° západní délky (což odpovídá poloze nedaleko města Kouřim). Pro zjištění průběhu daného zatmění nad vámi zvolenou lokalitou doporučujeme využít interaktivní Google mapy (kliknutím na Viditelnost). Na mapě si pak stačí přiblížit vámi zvolenou polohu a myší na ní kliknout. Hned se objeví tabulka s časy jednotlivých fází zatmění a další potřebné informace.
 
Zařazena jsou všechna úplná, prstencová a hybridní zatmění. Částečná zatmění jsou uvedena pouze viditelná z České republiky.
 
Svět  Česká republika
Datum Max.1) Délka2) Typ Viditelnost Vel.3) Max.4) Výška5)
30. 04. 2041 11:52:20 01:51 Úplné jižní Atlantský oceán, Angola, Kongo, Uganda, Keňa, Somálsko, Indický oceán
25.10. 2041 01:36:21 06:07 Prstencové Mongolsko, Čína, Korea, Japonsko, Pacifik
20. 04. 2042 02:17:30 04:51 Úplné Malajsie, Indonésie, Filipíny, severní Pacifik
14. 10. 2042 02:00:41 07:44 Prstencové Thajsko, Malajsie, Indonésie, Austrálie, Nový Zéland, jižní Pacifik
09. 04. 2043 18:57:49 01:46 Úplné severní Rusko (Kamčatka, Čukotka) _ _ _
03. 10. 2043 6) 03:01:48 02:17 Prstencové jižní Indický oceán

28. 02. 2044

20:24:39

02:27

Prstencové

jižní Atlantský oceán

23. 08. 2044 01:17:01 02:04 Úplné Grónsko, severní Kanada, sever USA (Montana, Sev. Dakota) _ _ _
16. 02. 2045 23:56:06 07:47 Prstencové Nový Zéland, Pacifik _ _ _
12. 08. 2045 17:42:39 06:06 Úplné východní Pacifik, centrální USA, Haiti, Dominikánská republika, Venezuela, Franc. Guayana, Surinam, Brazílie, jižní Atlantský oceán
05. 02. 2046 23:06:26 09:42 Prstencové Papua Nová Guinea, Pacifik, Hawaj, západ USA (Californie, Oregon, Idaho)
02. 08. 2046 10:21:13 04:51 Úplné Brazílie, Atlantský oceán, Angola, Namibie, Botswana, Jihoafr. republika, Svazijsko, Mozambik _ _ _
11. 06. 2048 12:58:52 04:58 Prstencové středozápad USA (Quebec, Ontario), Grónsko, Island, Severní ledový oceán, Norsko, Švédsko, Rusko, Afgánistán 76,4 % 15:48 47,8°
05. 12. 2048 15:35:27 03:28 Úplné jižní Pacifik, Chile, Argentina, Namibie, Botswana
31. 05. 2049 13:59:58 04:45 Prstencové Peru, Ekvádor, Kolumbie, Venezuela, Guyana, Senegal, Mali, Atlantský oceán, Burkina Faso, Ghana, Nigérie
25. 11. 2049 05:33:47 00:38 Hybridní Saudská Arábie, Jemen, Malajsie, Indonésie
20. 05. 2050 20:42:50 00:21 Hybridní jižní Pacifik _ _ _
14. 11. 2050 13:30:52 _ Částečné severovýchod USA, východní Canada, severní Afrika, Evropa 75,6 % 15:09 08,1°
1) Geocentrický čas okamžiku maxima zatmění v UT, tj. okamžik nabytí největší délky v pásu totality (úplné zatmění) nebo annularity (prstencové zatmění)
2) Maximální délka dosažená v maximu v pásu annularity
3) Velikost maximální fáze zatmění (v procentech slunečního průměru)
4) Čas okamžiku maxima zatmění (v SEČ / SELČ dle aktuálně platného času)
5) Výška Slunce nad obzorem v době maximální fáze zatmění
6) Část prstencového zatmění nastane pod obzorem

 

DOPORUČUJEME



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Slunce, Zatmění Slunce


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »