Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2051-2060

Zatmění Slunce v letech 2051-2060

Přehled plní zároveň funkci rozcestníku. Je-li Datum odkazem, kliknutím na něj se vám objeví detailní informace o daném zatmění včetně plánovaných expedic a odkazů na články na astro.cz. Pakliže kliknete na údaj Viditelnost, dostanete se na interaktivní google mapu daného zatmění ze stránek pod správou Xaviera M. Jubiera. Pokud kliknete na Typ, dostanete se na stránky Eclipse online věnující se právě danému zatmění. Na těchto stránkách kromě mapky průběhu úkazu naleznete i animace průběhu zatmění v některých zvolených lokalitách.
 
Údaje pro Českou republiku platí pro geografický střed Evropy, tj. 50° severní šířky a 15° západní délky (což odpovídá poloze nedaleko města Kouřim). Pro zjištění průběhu daného zatmění nad vámi zvolenou lokalitou doporučujeme využít interaktivní Google mapy (kliknutím na Viditelnost). Na mapě si pak stačí přiblížit vámi zvolenou polohu a myší na ní kliknout. Hned se objeví tabulka s časy jednotlivých fází zatmění a další potřebné informace.
 
Zařazena jsou všechna úplná, prstencová a hybridní zatmění. Částečná zatmění jsou uvedena pouze viditelná z České republiky.
 
Svět  Česká republika
Datum Max.1) Délka2) Typ Viditelnost Vel.3) Max.4) Výška5)
30. 03. 2052 18:31:52 04:08 Úplné jižní Pacifik, Mexiko, jihovýchod USA, severozápadní Atlantský oceán
22. 09. 2052 23:39:09 02:51 Prstencové Austrálie, jižní Pacifik
20. 03. 2053 07:08:19 00:50 Prstencové centrální Indický oceánn, Indonésie
12. 09. 2053 09:34:09 03:04 Úplné Azorské ostrovy, Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye, Egypt, Saúdská Arábie, Indonésie 52,1 % 10:27 34,2°
24. 07. 2055 09:57:49 03:17 Úplné jižní Atlantský oceán, Jihoafr. republika, jižní Indický oceán _  _ _
16. 01. 2056 22:16:45 02:52 Prstencové centrální Pacifik, Mexiko, jih USA

12. 07. 2056

20:21:58

01:26

Prstencové

centrální Pacifik, Kolombie, Ekvádor, Peru, Brazílie

05. 01. 2057 09:47:51 02:29 Úplné jižní Atlantský oceán, jižní Indický oceán _ _
01. 07. 2057 23:40:15 04:22 Prstencové Čína, Mongolsko, Rusko, Kanada, sever USA 49,5 % 12:49 43,3°
26. 12. 2057 01:14:35 01:50 Úplné Antarktida
11. 05. 2059 19:22:15 02:23 Úplné centrální Pacifik, Ekvádor, Peru, Brazílie
05. 11. 2059 09:18:14 07:00 Prstencové Francie, Libye, Egypt, Súdán, Etiopie, Eritrea, Somálsko, Indonésie 68,5 % 08:44 13,4°
30. 04. 2060 10:09:59 05:15 Úplné Brazílie, Atlantský oceán, Pobřeží slonoviny, Togo, Benin, Nigérie, Niger, Čad, Libye, Egypt, Turecko, Kazachstán, Rusko 41,8 % 12:30 54,6°
24. 10. 2060 09:24:10 08:06 Prstencové Guinea, Sierra Leone, Libérie, Pobřeží slonoviny, Angola, Namibie, Botswana, Jihoafrická republika, jižní Indický oceán
1) Geocentrický čas okamžiku maxima zatmění v UT, tj. okamžik nabytí největší  délky v pásu totality (úplné zatmění) nebo annularity (prstencové zatmění)
2) Maximální délka dosažená v maximu v pásu annularity
3) Velikost maximální fáze zatmění (v procentech slunečního průměru)
4) Čas okamžiku maxima zatmění (v SEČ / SELČ dle aktuálně platného času)
5) Výška Slunce nad obzorem v době maximální fáze zatmění

 

DOPORUČUJEME



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Slunce, Zatmění Slunce


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »