Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Malé výtrysky by mohly pohánět sluneční vítr
Adam Denko Vytisknout článek

Malé výtrysky by mohly pohánět sluneční vítr

Mozaika ukazující několik malých výtrysků, jejichž životnost se pohybuje od 20 do 100 sekund. Ty se na fotografii jeví tmavě, protože se jedná o „inverzní“ snímek.
Autor: ESA/SolO

Sonda Evropské kosmické agentury Solar Orbiter zkoumá naši životodárnou hvězdu téměř 2 roky. Každých 6 měsíců se přibližuje ke Slunci až na vzdálenost 0,28 AU a v průběhu své mise pořizuje naprosto jedinečná data, která astronomům pomáhají odpovědět na otázky týkající se kosmického počasí a jevů na povrchu Slunce. Pozorování koronální díry na jižním pólu z 30. března loňského roku tentokrát odkryla další zajímavý objev. 

Detailní data bylo možné zachytit díky tomu, jak blízko se kosmická sonda dostává ke Slunci. Byla totiž obdržena zhruba 4 dny po přiblížení Solar Orbiteru k naší hvězdě. Hlavní roli hrál špičkový přístroji EUI (Extreme Ultraviolet Imager), který pracuje v ultrafialovém s vlnovou délkou 17,4 nanometrů. Fotografie mimo úchvatného pohledu na rozpálené atmosférické vrstvy nad fotosférou skrývají velké množství cenných informací, včetně nově detekovaných malých výtrysků, jež by podle vědců mohly pohánět sluneční vítr.

Sluneční vítr je jakýsi proud tvořený nabitými částicemi. Ty z naší hvězdy unikají až do meziplanetárního prostoru. Jejich rychlost se u Země průměrně pohybuje kolem 450 km/s, může však přesahovat i 750 km/s. Pokud mračno takových částic narazí na magnetické pole naší planety, vzniká polární záře. Rychlý sluneční vítr je již dlouho úzce spojován s koronálními dírami. Jedná se o místa, kde se siločáry magnetického pole neuzavírají, ale protahují do Sluneční soustavy, což umožňuje částicím proudit do dalekého prostoru. Jedna z takových oblastí se stala cílem pozorování. 

Předmětem mnoha studií zůstává, jakými procesy jsou částice uvolňovány, aby dosáhly již zmíněných rychlostí stovek km/s. Existuje několik teorií popisujících tento mechanismus, většinou souvisí s teplotou korony. Přispívat by k tomu mohly právě objevené výtrysky, jejichž životnost se pohybuje od 20 do 100 sekund. Výtrysky totiž urychlují plazma na rychlost kolem 100 km/s. V porovnání s erupcemi nejsou moc energetické. Jeden z  nejslabších typů erupcí (tzv. nanoerupce) bývá až 1000× silnější. Vědci dosud předpokládali, že sluneční vítr tvoří nepřetržité proudění, což detekce tohoto jevu zpochybňuje. Objev výtrysků je podle astronomů značným pokrokem k vysvětlení urychlování slunečního větru.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int
[2] Aldebaran.cz



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Plazma, Sluneční korona, Výtrysk, Slunce, Solar Orbiter


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »