Jak daleko se mohou sahat výtrysky z černých děr? Právě nedávno byl nalezen nový rekord, když byl objeven výtrysk z černé díry dlouhý 23 milionů světelných roků, který byl aktivní před miliardami let. Impozantní výtrysk nazvaný Porphyrion podle mytologického řeckého obra vytvořil typ černé...
Co se stane, když černá díra pohltí hvězdu? Mnoho detailů zůstává neznámých, ale pozorování přinášejí nová vodítka. Celooblohová přehlídka ASAS-SN (All Sky Automated Survey for SuperNovae) v roce 2014 pozemními robotickými dalekohledy zaznamenala mohutnou explozi, kterou následně sledovala...
Sonda Evropské kosmické agentury Solar Orbiter zkoumá naši životodárnou hvězdu téměř 2 roky. Každých 6 měsíců se přibližuje ke Slunci až na vzdálenost 0,28 AU a v průběhu své mise pořizuje naprosto jedinečná data, která astronomům pomáhají odpovědět na otázky týkající se kosmického počasí a jevů na...
Jedny z nejjasnějších vesmírných objektů jsou nazývány blazary. Sestávají ze supermasivní černé díry, která pohlcuje materiál ze svého akrečního disku, což dává vzniknout dvou silným výtryskům plazmatu kolmým na akreční disk, které směřují přímo k Zemi. Plazma se přitom v těchto výtryscích...
Někomu to může připadat jako včelí úl. Ve skutečnosti je na snímku z Hubblova kosmického dalekohledu zachycen vesmírný pilíř prachu dlouhý dva světelné roky, uvnitř kterého je Herbig-Harův objekt 666, mladá hvězda, ze které vyvěrají silné výtrysky. Tento útvar se nachází v jedné z největších...
Astronomové ze společného projektu Event Horizon Telescope (EHT) zobrazili výtrysk v srdci blízké rádiové galaxie Centaurus A a identifikovali polohu centrální supermasivní černé díry v galaxii s ohledem na rozdělený výtrysk (jet) z jejího jádra. Galaxie Centaurus A je od Země vzdálená zhruba 13...
Jak se vytvářejí výtrysky při vzniku hvězd? Nikdo pořádně neví, ale nedávné snímky mladého hvězdného systému HD 163296 jsou dosti poučné. Centrální hvězda na snímku se stále ještě formuje, ale je již obklopena rotujícím diskem a vně vyvěrajícími výtrysky. Disk je vidět v rádiových...
Co se stane, když se hvězda dostane příliš blízko černé díry? Černá díra ji může roztrhnout, ale jak? Vysoká gravitační přitažlivost není problém, tím je rozdílnost gravitační přitažlivosti přes celou hvězdu, která ji ničí. Takovou dezintegraci ilustruje animované video, kde nejprve vidíte, jak se...
Zdroj 160 000 světelných roků dlouhého výtrysku částic pojmenovaný PSO J352.4034-15.3373 (zkráceně PJ352-15), rychle rostoucí supermasivní černá díra neboli kvasar, se nachází zhruba ve vzdálenosti 12,7 miliardy světelných roků a jeho poloha se promítá do souhvězdí Vodnáře. „Okolo...
SS 433 je jedním z neexotičtějších známých hvězdných systémů. Vůbec ne pozoruhodné jméno pochází z katalogu hvězd v Mléčné dráze, které emitují záření charakteristické pro atomární vodík. Pozoruhodné chování pochází od kompaktního objektu, černé díry nebo neutronové hvězdy, kolem něhož...
Lidstvo s přístroji zamrzlými do ledu pod jižním pólem objevilo daleko ve vesmíru neutrino. Pokud bude tento objev povrzen, tak se bude jednat o první jasnou detekci kosmologicky vzdálených neutrin a začátek pozorované asociace mezi energetickými neutriny a kosmickými paprsky ze silných...
Některým lidem to může připadat jako úl plný zlých včel. Ve skutečnosti se jedná o snímek dva světelné roky dlouhého kosmického prachového pilíře z Hubbla a uvnitř je mladá hvězda, ze které vyvěrají silné výtrysky, označená jako Herbig-Harův objekt 666. Celá tato struktura se...
Kde se berou ohony komet? Na kometárních jádrech nejsou žádná zřejmá místa, kde vznikají výtrysky, odkud by pocházely ohony komet. Nicméně kosmická sonda Rosetta Evropské kosmické agentury loni nejenom že zobrazila výtrysk vyvěrající z komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá), ale...
Co se děje, když černá díra požírá hvězdu? Mnoho podrobností sice zůstává neznámých, ale nedávná pozorování poskytují náznaky. Pozemské robotizované dalekohledy automatizované přehlídky supernov ASAS-SN (All Sky Automated Survey for SuperNovae) zaznamenaly v roce 2014 silnou explozi, kterou...
Pak vybuchla! Názorná demonstrace, jak krátký život mají některé kometární výtrysky koncem července zdokumentovala kosmická sonda Rosetta, která obíhá jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá). Na animaci jsou vidět změny v rotaci komety během tří snímků. I když první snímek neukazuje nic...
Pokud navštívíte HH 24, tak se vyhněte paprsku částic. Takovou radu mohou dostat budoucí cestovatelé, protože ten silný paprsek nejspíš obsahuje elektrony a protony o rychlostech stovek kilometrů za sekundu. Snímek nahoře pořídil Hubblův kosmický dalekohled v infračerveném světle, aby...
Z čeho jsou výtrysky z černé díry? Kolem mnoha černých děr ve hvězdných soustavách jsou disky plynu a plazmatu gravitačně vytahovaného z blízké doprovodné složky dvojhvězdy. Něco z tohoto materiálu po přiblížení k černé díře končí vyvržením z hvězdné soustavy v silných výtryscích, které...
Hvězdy zůstávají tam kde jsou. Mlhoviny se zdají pořád stejné. Den po dni. Rok za rokem. Vzhledem k obrovským astronomickým vzdálenostem není ani u rychle se pohybujících objektů během lidského života vidět změna jejich vzhledu. Typicky. Nedávnou nádhernou vyjímkou je supersonický výtrysk...
Co způsobuje obří výtrysk, který vyvěrá z centra galaxie M87? Přestože tento neobvyklý výtrysk byl poprvé zaznamenán už počátkem dvacátého století, tak o přesné příčině se stále debatuje. Snímek nahoře pořízený v roce 1998 Hubblovým kosmickým dalekohledem ovšem ukazuje zřetelné...
Galaxii Centaurus A na tomto kompozitním snímku rozsvěcují výtrysky proudící plazmy vyvrhované centrální černou dírou hmotné spirální galaxie. Výtrysky, které vyvěrají z Cen A jsou delší než milión světelných let. Jak vlastně centrální černá díra do ní padající hmotu vyvrhává zatím není...
Ve spirálních galaxiích kolem vybouleného galaktického jádra rotují v plochém disku majestátní zavinutá ramena mladých hvězd, plynu a prachu. Ale eliptické galaxie se zdají být jednodušší. Pro formování nových hvězd jim chybí plyn a prach a jejich náhodně obíhající starší hvězdy jim dávají...
Tento kosmický pilíř prachu a plynu je široký téměř 2 světelné roky. Tato struktura se nachází v jedné z největších hvězdotvorných oblastí naší galaxie, v mlhovině Carina, která je vidět na jižní obloze ve vzdálenosti asi 7500 světelných let. Spletité tvary pilířů jsou utvářeny větry a...
Co se děje s hmotou, která padá do energetické černé díry? V případě Cygnus X-1 se možná trochu té hmoty opravdu dostane dovnitř. Plyn, který padá dovnitř se nejprve sráží nejen sám se sebou, ale i s akrečním diskem materiálu, který víří kolem černé díry. Výsledkem může...
Co pohání sluneční vítr? O našem Slunci je známo, že emituje silný vítr částic s poryvy, které mohou ovlivnit dokonce i astronauty a družice na oběžné dráze Země. Příčina vzniku slunečního větru se diskutuje už po desetiletí, ale považuje se za vázanou na Alfvénovy vlny, které generuje...
Kosmické tornádo dlouhé několik světelných let je ve skutečnosti silný výtrysk katalogizovaný jako HH (Herbig-Harův objekt) 49/50 směřující z horní části snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu dolů. Ačkoliv je dobře známo, že se takové energetické výrony výrony váží s utvářením mladých...
Na tomto obrázku nejsou žádné přirozené mraky. Vlevo je vidět letadlo, které za sebou v atmosféře zanechává kondenzační stopu. Kondenzační stopa by byla normálně bílá, ale velký objem atmosféry od zapadajícího slunce moc nepropouští modré světlo, takže odraz stopy má výrazně oranžový...
Toto několik světelných let kosmické tornádo je ve skutečnosti silný výtrysk katalogizovaný jako HH (Herbig-Haro) 49/50, který tryská odshora na obrázku ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Přestože je o takových energetických výtryscích dobře známo, že jsou spojeny se vznikem mladých...
Energetický výtrysk z jádra obří eliptické galaxie M87 vybíhá až do vzdálenosti 5 000 světelných let. Tento monstrózní výtrysk vypadá na panelech nahoře jako zauzlená a nepravidelná struktura, kterou lze detekovat přes celé spektrum, od rentgenových, přes optické, až k rádiovým vlnovým...
Vložený rentgenový snímek ve falešných barvách vlevo nahoře ukazuje emisi z kosmického výtrysku vysokoenergetických částic dlouhého 100 000 světelných let, který vychází z kvasaru GB1508+5714. Při odhadované vzdálenosti 12 miliard (12 000 000 000) světelných let se zdá, že jde o nejvzdálenější...
Pulsar Vela je neutronová hvězda, která se zrodila před více než 10 000 lety při obrovské explozi supernovy. Rentgenové snímky ve falešných barvách pořízené Chandra Observatory odhalují detaily jasné rentgenové mlhoviny společně s emisí z velkolepého výtrysku vysokoenergetických částic. Podle...
Střed dobře prostudované aktivní galaxie Centaurus A před pohledy optických dalekohledů skrývá změť hvězd, plynu a prachu. Ale jak rádiové i rentgenové dalekohledy mohou sledovat význačný výtrysk vysokoenergetických částic, který proudí z galaktického jádra. Tento kompozitní snímek ve...
Kvasar známý jako PKS 1127-145 se nachází deset miliard světelných let od naší planety. Pohled z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope na levém panelu ukazuje tento kvasar spolu s dalšími galaxiemi tak, jak se jeví v optickém světle. Samotný kvasar je jako nejjasnější objekt v...
Energetický výtrysk z jádra obří eliptické galaxie M87 dosahuje na 5000 světelných let. Monstrózní výtrysk vypadá na panelu nahoře jako zauzlená a nepravidelná struktura, viditelná napříč spektrem od rentgenových přes optické k rádiovým vlnovým délkám. Ve všech těchto pásmech je pozorovaná emise...
V této krásné nedávno vzniklé galaktické neboli "otevřené" hvězdokupě jasně září horké modré hvězdy. Otevřená hvězdokupa NGC 3293 se nachází v souhvězdí Lodní kýl (Carina), leží ve vzdálenosti asi 8000 světelných let a má zvláště vysoký výskyt těchto jasných mladých hvězd. Studium NGC...
3C175 není jenom kvazar, je to galaxií poháněné částicové dělo. Kvazar 3C175 viditelný jako středová tečka v aktivním centru galaxie tak vzdálené, že světlo, které vidíme bylo emitováno když Země teprve vznikala. Snímek nahoře byl pořízen v rádiových vlnách polem dalekohledů o velikosti domu...
Čím je způsoben obrovský výtrysk vyvěrající ze středu galaxie M87? Přestože byl tento neobvyklý výtrysk (jet) poprvé zpozorován počátkem dvacátého století, skutečná příčina je stále předmětem debaty. Zřetelné posrobnosti ukazuje nedávno zveřejněný snímek nahoře pořízený kosmickým...
Z galaxie Pictor A vyvěrá výtrysk, jež se roztáhl na skoro milión světelných let. Tenký výtrysk (jet) elektronů a protonů vystřeluje ven téměř rychlostí světla pravděpodobně z velké černé díry ve středu galaxie. Vlevo od snímku nahoře v rentgenových paprscích je rádiová galaxie Pictor...
Komplexní interakce tří hvězd v komplexu molekulárního mračna Orion B vyústila do vyvržení částic podél 12 světelných let dlouhého výtrysku. Jedna z hvězd v systému HH111 byla zjevně též vyvržena a opustila tak dvě těsné svázané hvězdy na binární orbitě. Z jedné z těchto hvězd vyvěrá...
Tato animace s použitím snímků Slunce v rentgenovém záření zaznamenaných 7.července 1998 ukazuje úžasný úkaz - tři blízké simultánní výtrysky spojené se sluneční aktivní oblastí. Dva snímky byly pořízeny s časovým odstupem několika hodin dalekohledem v měkkém rentgenovém záření na palubě oběžné...
Jak daleko se mohou sahat výtrysky z černých děr? Právě nedávno byl nalezen nový rekord, když byl objeven výtrysk z černé díry dlouhý 23 milionů světelných roků, který byl aktivní před miliardami let. Impozantní výtrysk nazvaný Porphyrion podle mytologického řeckého obra vytvořil typ černé...
Co se stane, když černá díra pohltí hvězdu? Mnoho detailů zůstává neznámých, ale pozorování přinášejí nová vodítka. Celooblohová přehlídka ASAS-SN (All Sky Automated Survey for SuperNovae) v roce 2014 pozemními robotickými dalekohledy zaznamenala mohutnou explozi, kterou následně sledovala...
Sonda Evropské kosmické agentury Solar Orbiter zkoumá naši životodárnou hvězdu téměř 2 roky. Každých 6 měsíců se přibližuje ke Slunci až na vzdálenost 0,28 AU a v průběhu své mise pořizuje naprosto jedinečná data, která astronomům pomáhají odpovědět na otázky týkající se kosmického počasí a jevů na...
Jedny z nejjasnějších vesmírných objektů jsou nazývány blazary. Sestávají ze supermasivní černé díry, která pohlcuje materiál ze svého akrečního disku, což dává vzniknout dvou silným výtryskům plazmatu kolmým na akreční disk, které směřují přímo k Zemi. Plazma se přitom v těchto výtryscích...
Někomu to může připadat jako včelí úl. Ve skutečnosti je na snímku z Hubblova kosmického dalekohledu zachycen vesmírný pilíř prachu dlouhý dva světelné roky, uvnitř kterého je Herbig-Harův objekt 666, mladá hvězda, ze které vyvěrají silné výtrysky. Tento útvar se nachází v jedné z největších...
Astronomové ze společného projektu Event Horizon Telescope (EHT) zobrazili výtrysk v srdci blízké rádiové galaxie Centaurus A a identifikovali polohu centrální supermasivní černé díry v galaxii s ohledem na rozdělený výtrysk (jet) z jejího jádra. Galaxie Centaurus A je od Země vzdálená zhruba 13...
Jak se vytvářejí výtrysky při vzniku hvězd? Nikdo pořádně neví, ale nedávné snímky mladého hvězdného systému HD 163296 jsou dosti poučné. Centrální hvězda na snímku se stále ještě formuje, ale je již obklopena rotujícím diskem a vně vyvěrajícími výtrysky. Disk je vidět v rádiových...
Co se stane, když se hvězda dostane příliš blízko černé díry? Černá díra ji může roztrhnout, ale jak? Vysoká gravitační přitažlivost není problém, tím je rozdílnost gravitační přitažlivosti přes celou hvězdu, která ji ničí. Takovou dezintegraci ilustruje animované video, kde nejprve vidíte, jak se...
Zdroj 160 000 světelných roků dlouhého výtrysku částic pojmenovaný PSO J352.4034-15.3373 (zkráceně PJ352-15), rychle rostoucí supermasivní černá díra neboli kvasar, se nachází zhruba ve vzdálenosti 12,7 miliardy světelných roků a jeho poloha se promítá do souhvězdí Vodnáře. „Okolo...
SS 433 je jedním z neexotičtějších známých hvězdných systémů. Vůbec ne pozoruhodné jméno pochází z katalogu hvězd v Mléčné dráze, které emitují záření charakteristické pro atomární vodík. Pozoruhodné chování pochází od kompaktního objektu, černé díry nebo neutronové hvězdy, kolem něhož...
Lidstvo s přístroji zamrzlými do ledu pod jižním pólem objevilo daleko ve vesmíru neutrino. Pokud bude tento objev povrzen, tak se bude jednat o první jasnou detekci kosmologicky vzdálených neutrin a začátek pozorované asociace mezi energetickými neutriny a kosmickými paprsky ze silných...
Některým lidem to může připadat jako úl plný zlých včel. Ve skutečnosti se jedná o snímek dva světelné roky dlouhého kosmického prachového pilíře z Hubbla a uvnitř je mladá hvězda, ze které vyvěrají silné výtrysky, označená jako Herbig-Harův objekt 666. Celá tato struktura se...
Kde se berou ohony komet? Na kometárních jádrech nejsou žádná zřejmá místa, kde vznikají výtrysky, odkud by pocházely ohony komet. Nicméně kosmická sonda Rosetta Evropské kosmické agentury loni nejenom že zobrazila výtrysk vyvěrající z komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá), ale...
Co se děje, když černá díra požírá hvězdu? Mnoho podrobností sice zůstává neznámých, ale nedávná pozorování poskytují náznaky. Pozemské robotizované dalekohledy automatizované přehlídky supernov ASAS-SN (All Sky Automated Survey for SuperNovae) zaznamenaly v roce 2014 silnou explozi, kterou...
Pak vybuchla! Názorná demonstrace, jak krátký život mají některé kometární výtrysky koncem července zdokumentovala kosmická sonda Rosetta, která obíhá jádro komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko(vá). Na animaci jsou vidět změny v rotaci komety během tří snímků. I když první snímek neukazuje nic...
Pokud navštívíte HH 24, tak se vyhněte paprsku částic. Takovou radu mohou dostat budoucí cestovatelé, protože ten silný paprsek nejspíš obsahuje elektrony a protony o rychlostech stovek kilometrů za sekundu. Snímek nahoře pořídil Hubblův kosmický dalekohled v infračerveném světle, aby...
Z čeho jsou výtrysky z černé díry? Kolem mnoha černých děr ve hvězdných soustavách jsou disky plynu a plazmatu gravitačně vytahovaného z blízké doprovodné složky dvojhvězdy. Něco z tohoto materiálu po přiblížení k černé díře končí vyvržením z hvězdné soustavy v silných výtryscích, které...
Hvězdy zůstávají tam kde jsou. Mlhoviny se zdají pořád stejné. Den po dni. Rok za rokem. Vzhledem k obrovským astronomickým vzdálenostem není ani u rychle se pohybujících objektů během lidského života vidět změna jejich vzhledu. Typicky. Nedávnou nádhernou vyjímkou je supersonický výtrysk...
Co způsobuje obří výtrysk, který vyvěrá z centra galaxie M87? Přestože tento neobvyklý výtrysk byl poprvé zaznamenán už počátkem dvacátého století, tak o přesné příčině se stále debatuje. Snímek nahoře pořízený v roce 1998 Hubblovým kosmickým dalekohledem ovšem ukazuje zřetelné...
Galaxii Centaurus A na tomto kompozitním snímku rozsvěcují výtrysky proudící plazmy vyvrhované centrální černou dírou hmotné spirální galaxie. Výtrysky, které vyvěrají z Cen A jsou delší než milión světelných let. Jak vlastně centrální černá díra do ní padající hmotu vyvrhává zatím není...
Ve spirálních galaxiích kolem vybouleného galaktického jádra rotují v plochém disku majestátní zavinutá ramena mladých hvězd, plynu a prachu. Ale eliptické galaxie se zdají být jednodušší. Pro formování nových hvězd jim chybí plyn a prach a jejich náhodně obíhající starší hvězdy jim dávají...
Tento kosmický pilíř prachu a plynu je široký téměř 2 světelné roky. Tato struktura se nachází v jedné z největších hvězdotvorných oblastí naší galaxie, v mlhovině Carina, která je vidět na jižní obloze ve vzdálenosti asi 7500 světelných let. Spletité tvary pilířů jsou utvářeny větry a...
Co se děje s hmotou, která padá do energetické černé díry? V případě Cygnus X-1 se možná trochu té hmoty opravdu dostane dovnitř. Plyn, který padá dovnitř se nejprve sráží nejen sám se sebou, ale i s akrečním diskem materiálu, který víří kolem černé díry. Výsledkem může...
Co pohání sluneční vítr? O našem Slunci je známo, že emituje silný vítr částic s poryvy, které mohou ovlivnit dokonce i astronauty a družice na oběžné dráze Země. Příčina vzniku slunečního větru se diskutuje už po desetiletí, ale považuje se za vázanou na Alfvénovy vlny, které generuje...
Kosmické tornádo dlouhé několik světelných let je ve skutečnosti silný výtrysk katalogizovaný jako HH (Herbig-Harův objekt) 49/50 směřující z horní části snímku ze Spitzerova kosmického dalekohledu dolů. Ačkoliv je dobře známo, že se takové energetické výrony výrony váží s utvářením mladých...
Na tomto obrázku nejsou žádné přirozené mraky. Vlevo je vidět letadlo, které za sebou v atmosféře zanechává kondenzační stopu. Kondenzační stopa by byla normálně bílá, ale velký objem atmosféry od zapadajícího slunce moc nepropouští modré světlo, takže odraz stopy má výrazně oranžový...
Toto několik světelných let kosmické tornádo je ve skutečnosti silný výtrysk katalogizovaný jako HH (Herbig-Haro) 49/50, který tryská odshora na obrázku ze Spitzerova kosmického dalekohledu. Přestože je o takových energetických výtryscích dobře známo, že jsou spojeny se vznikem mladých...
Energetický výtrysk z jádra obří eliptické galaxie M87 vybíhá až do vzdálenosti 5 000 světelných let. Tento monstrózní výtrysk vypadá na panelech nahoře jako zauzlená a nepravidelná struktura, kterou lze detekovat přes celé spektrum, od rentgenových, přes optické, až k rádiovým vlnovým...
Vložený rentgenový snímek ve falešných barvách vlevo nahoře ukazuje emisi z kosmického výtrysku vysokoenergetických částic dlouhého 100 000 světelných let, který vychází z kvasaru GB1508+5714. Při odhadované vzdálenosti 12 miliard (12 000 000 000) světelných let se zdá, že jde o nejvzdálenější...
Pulsar Vela je neutronová hvězda, která se zrodila před více než 10 000 lety při obrovské explozi supernovy. Rentgenové snímky ve falešných barvách pořízené Chandra Observatory odhalují detaily jasné rentgenové mlhoviny společně s emisí z velkolepého výtrysku vysokoenergetických částic. Podle...
Střed dobře prostudované aktivní galaxie Centaurus A před pohledy optických dalekohledů skrývá změť hvězd, plynu a prachu. Ale jak rádiové i rentgenové dalekohledy mohou sledovat význačný výtrysk vysokoenergetických částic, který proudí z galaktického jádra. Tento kompozitní snímek ve...
Kvasar známý jako PKS 1127-145 se nachází deset miliard světelných let od naší planety. Pohled z kosmického dalekohledu Hubble Space Telescope na levém panelu ukazuje tento kvasar spolu s dalšími galaxiemi tak, jak se jeví v optickém světle. Samotný kvasar je jako nejjasnější objekt v...
Energetický výtrysk z jádra obří eliptické galaxie M87 dosahuje na 5000 světelných let. Monstrózní výtrysk vypadá na panelu nahoře jako zauzlená a nepravidelná struktura, viditelná napříč spektrem od rentgenových přes optické k rádiovým vlnovým délkám. Ve všech těchto pásmech je pozorovaná emise...
V této krásné nedávno vzniklé galaktické neboli "otevřené" hvězdokupě jasně září horké modré hvězdy. Otevřená hvězdokupa NGC 3293 se nachází v souhvězdí Lodní kýl (Carina), leží ve vzdálenosti asi 8000 světelných let a má zvláště vysoký výskyt těchto jasných mladých hvězd. Studium NGC...
3C175 není jenom kvazar, je to galaxií poháněné částicové dělo. Kvazar 3C175 viditelný jako středová tečka v aktivním centru galaxie tak vzdálené, že světlo, které vidíme bylo emitováno když Země teprve vznikala. Snímek nahoře byl pořízen v rádiových vlnách polem dalekohledů o velikosti domu...
Čím je způsoben obrovský výtrysk vyvěrající ze středu galaxie M87? Přestože byl tento neobvyklý výtrysk (jet) poprvé zpozorován počátkem dvacátého století, skutečná příčina je stále předmětem debaty. Zřetelné posrobnosti ukazuje nedávno zveřejněný snímek nahoře pořízený kosmickým...
Z galaxie Pictor A vyvěrá výtrysk, jež se roztáhl na skoro milión světelných let. Tenký výtrysk (jet) elektronů a protonů vystřeluje ven téměř rychlostí světla pravděpodobně z velké černé díry ve středu galaxie. Vlevo od snímku nahoře v rentgenových paprscích je rádiová galaxie Pictor...
Komplexní interakce tří hvězd v komplexu molekulárního mračna Orion B vyústila do vyvržení částic podél 12 světelných let dlouhého výtrysku. Jedna z hvězd v systému HH111 byla zjevně též vyvržena a opustila tak dvě těsné svázané hvězdy na binární orbitě. Z jedné z těchto hvězd vyvěrá...
Tato animace s použitím snímků Slunce v rentgenovém záření zaznamenaných 7.července 1998 ukazuje úžasný úkaz - tři blízké simultánní výtrysky spojené se sluneční aktivní oblastí. Dva snímky byly pořízeny s časovým odstupem několika hodin dalekohledem v měkkém rentgenovém záření na palubě oběžné...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder. Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a
Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
