Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. listopad 2003

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. listopad 2003

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Nejvzdálenější rentgenový výtrysk

Uznání: A. Siemiginowska (CfA) et al., CXC, NASA
Illustration by M.Weiss (CXC)

Vložený rentgenový snímek ve falešných barvách vlevo nahoře ukazuje emisi z kosmického výtrysku vysokoenergetických částic dlouhého 100 000 světelných let, který vychází z kvasaru GB1508+5714. Při odhadované vzdálenosti 12 miliard (12 000 000 000) světelných let se zdá, že jde o nejvzdálenější energetický výtrysk ve známém Vesmíru. Zdá se, že se astrofyzikální výtrysky mnoha velikostí utvářejí v řadě prostředí s významnou akrecí nebo s dovnitř padající hmotou, která se sama uspořádává do disku, od smršťujících se hvězdotvorných mračen až po superhmotné černé díry v jádrech aktivních galaxií. Podle této ilustrace se předpokládá, že akreční disk obklopuje superhmotnou černou díru a urychluje částice téměř na rychlost světla ve dvou výtryscích v pravých úhlech vůči samotnému disku. V případě tohoto kvasaru je výtrysk vůči nám odchýlený a je viditelný v rentgenovém záření, jelikož částice kolidují s nízkoenergetickými fotony záření kosmického pozadí. Srážky vybuzují fotony do vyšších rentgenových energií a některé z nich roztylují i do našeho směru.

Štítky: Rentgenový, Výtrysk, Černá díra, Kvasar


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »