Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. září 2002

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. září 2002

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Simulace akrečního disku

Uznání: Michael Owen, John Blondin (North Carolina State Univ.)

Nenechte se zmást dobře známou symetrií. Vznešená spirální struktura, která je vidět na této počítačové vizualizaci, není portrétem točitých spirálních ramen vzdálené hvězdné galaxie. Místo toho se jedná o spirální rázové vlny v třírozměrné simulaci akrečního disku. Materiál jako ve víru padá na kompaktní centrální objekt, který by mohl být bílým trpaslíkem, neutronovou hvězdou nebo černou dírou. Takové akreční disky pohání jasné rentgenové zdroje v naší galaxii. Vznikají v podvojných soustavách, které se skládají z dárcovské hvězdy (nahoře není vidět), která poskytuje akreční materiál a z kompaktního objektu, jehož silná gravitace nakonec materiál stáhne ke svému povrchu. Pro známé rentgenové podvojné soustavy může být velikost samotného akrečního disku někde mezi průměrem Slunce (asi 1400000 kilometrů) a průměrem dráhy Měsíce (800000 kilometrů). Jedním ze zajímavých výsledků zde ilustrované astrofyziky virtuální reality je, že se u simulovaného disku vyvíjí nestability, které mají tendenci šířit se ven jako výrazné spirální rázy.

Štítky: Binary star, Rentgenový, Neutronová hvězda, Accretion, Blackhole


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »