Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. leden 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. leden 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Černé díry jsou černé

Uznání: M. Garcia, J. McClintock, R. Narayan, S. Murray (CfA), P. Callanan (University College, Cork, Ireland)
Illustration Uznání: M. Weiss, CXC

Otázka: Proč jsou černé díry černé? Odpověď: Protože mají horizont událostí. Horizont událostí je jednosměrná hranice předpovězená obecnou teorií relativity zpoza níž se nic, ani světlo nemůže vrátit. Rentgenoví astronomové pracující s vesmírnou observatoří Chandra věří, že mají přímý důkaz horizontu událostí a proto i černých děr a to v binárních hvězdných soustavách, které lze detekovat v rentgenovém světle. O těchto binárních hvězdách, někdy též nazývaných rentgenové novy, je známo, že se skládají z poměrně normálních hvězd vyvrhujících materiál na masivní kompaktní složku. Jak je patrné z ilustrace, materiál víří k doprovodné složce v akrečním disku, jež samotný rentgenově září. Jestliže je kompaktní složka neutronová hvězda (vpravo), tak materiál nakonec dopadne na pevný povrch a září ještě jasněji vysokoenergetickým rentgenovým světlem. Pokud se ale vskutku jedná o černou díru s definovaným horizontem událostí, tak se horký rentgenový materál přiblíží rychlostí světla k povrchu a projde ním bez návratu a ztratí se z dohledu. Nedávné práce popisují pozorování dvou tříd rentgenových dvojhvězd, jedna třída je 100krát slabší než druhá. Výsledky ukazují na přítomnost horizontu událostí u slabší třídy, jež způsobuje extrémní rozdíl v rentgenové jasnosti.

Štítky: Černá díra, Neutronová hvězda, X-ray binary


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »