Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. leden 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. leden 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Černé díry jsou černé

Uznání: M. Garcia, J. McClintock, R. Narayan, S. Murray (CfA), P. Callanan (University College, Cork, Ireland)
Illustration Uznání: M. Weiss, CXC

Otázka: Proč jsou černé díry černé? Odpověď: Protože mají horizont událostí. Horizont událostí je jednosměrná hranice předpovězená obecnou teorií relativity zpoza níž se nic, ani světlo nemůže vrátit. Rentgenoví astronomové pracující s vesmírnou observatoří Chandra věří, že mají přímý důkaz horizontu událostí a proto i černých děr a to v binárních hvězdných soustavách, které lze detekovat v rentgenovém světle. O těchto binárních hvězdách, někdy též nazývaných rentgenové novy, je známo, že se skládají z poměrně normálních hvězd vyvrhujících materiál na masivní kompaktní složku. Jak je patrné z ilustrace, materiál víří k doprovodné složce v akrečním disku, jež samotný rentgenově září. Jestliže je kompaktní složka neutronová hvězda (vpravo), tak materiál nakonec dopadne na pevný povrch a září ještě jasněji vysokoenergetickým rentgenovým světlem. Pokud se ale vskutku jedná o černou díru s definovaným horizontem událostí, tak se horký rentgenový materál přiblíží rychlostí světla k povrchu a projde ním bez návratu a ztratí se z dohledu. Nedávné práce popisují pozorování dvou tříd rentgenových dvojhvězd, jedna třída je 100krát slabší než druhá. Výsledky ukazují na přítomnost horizontu událostí u slabší třídy, jež způsobuje extrémní rozdíl v rentgenové jasnosti.

Štítky: Černá díra, Neutronová hvězda, X-ray binary


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »