Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. leden 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. leden 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Černé díry jsou černé

Uznání: M. Garcia, J. McClintock, R. Narayan, S. Murray (CfA), P. Callanan (University College, Cork, Ireland)
Illustration Uznání: M. Weiss, CXC

Otázka: Proč jsou černé díry černé? Odpověď: Protože mají horizont událostí. Horizont událostí je jednosměrná hranice předpovězená obecnou teorií relativity zpoza níž se nic, ani světlo nemůže vrátit. Rentgenoví astronomové pracující s vesmírnou observatoří Chandra věří, že mají přímý důkaz horizontu událostí a proto i černých děr a to v binárních hvězdných soustavách, které lze detekovat v rentgenovém světle. O těchto binárních hvězdách, někdy též nazývaných rentgenové novy, je známo, že se skládají z poměrně normálních hvězd vyvrhujících materiál na masivní kompaktní složku. Jak je patrné z ilustrace, materiál víří k doprovodné složce v akrečním disku, jež samotný rentgenově září. Jestliže je kompaktní složka neutronová hvězda (vpravo), tak materiál nakonec dopadne na pevný povrch a září ještě jasněji vysokoenergetickým rentgenovým světlem. Pokud se ale vskutku jedná o černou díru s definovaným horizontem událostí, tak se horký rentgenový materál přiblíží rychlostí světla k povrchu a projde ním bez návratu a ztratí se z dohledu. Nedávné práce popisují pozorování dvou tříd rentgenových dvojhvězd, jedna třída je 100krát slabší než druhá. Výsledky ukazují na přítomnost horizontu událostí u slabší třídy, jež způsobuje extrémní rozdíl v rentgenové jasnosti.

Štítky: Černá díra, Neutronová hvězda, X-ray binary


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »