Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  19. leden 2001

Astronomický snímek dne (APOD) - 19. leden 2001

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Černé díry jsou černé

Uznání: M. Garcia, J. McClintock, R. Narayan, S. Murray (CfA), P. Callanan (University College, Cork, Ireland)
Illustration Uznání: M. Weiss, CXC

Otázka: Proč jsou černé díry černé? Odpověď: Protože mají horizont událostí. Horizont událostí je jednosměrná hranice předpovězená obecnou teorií relativity zpoza níž se nic, ani světlo nemůže vrátit. Rentgenoví astronomové pracující s vesmírnou observatoří Chandra věří, že mají přímý důkaz horizontu událostí a proto i černých děr a to v binárních hvězdných soustavách, které lze detekovat v rentgenovém světle. O těchto binárních hvězdách, někdy též nazývaných rentgenové novy, je známo, že se skládají z poměrně normálních hvězd vyvrhujících materiál na masivní kompaktní složku. Jak je patrné z ilustrace, materiál víří k doprovodné složce v akrečním disku, jež samotný rentgenově září. Jestliže je kompaktní složka neutronová hvězda (vpravo), tak materiál nakonec dopadne na pevný povrch a září ještě jasněji vysokoenergetickým rentgenovým světlem. Pokud se ale vskutku jedná o černou díru s definovaným horizontem událostí, tak se horký rentgenový materál přiblíží rychlostí světla k povrchu a projde ním bez návratu a ztratí se z dohledu. Nedávné práce popisují pozorování dvou tříd rentgenových dvojhvězd, jedna třída je 100krát slabší než druhá. Výsledky ukazují na přítomnost horizontu událostí u slabší třídy, jež způsobuje extrémní rozdíl v rentgenové jasnosti.

Štítky: Černá díra, Neutronová hvězda, X-ray binary


27. vesmírný týden 2026

27. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 6. do 5. 7. 2026. Měsíc bude v úplňku. Na večerní obloze svítí už pouze Venuše. Ráno je stále výš Saturn a velmi nízko na obloze se potkají Mars a Uran. Na Slunci jsou velké skvrny. Zemi míjí větší blízkozemní planetka. Do volného kosmu mají vystoupit z ISS astronauti Williams a Meir(ová). Před 110 lety se narodila československá astronomka Ludmila Pajdušáková. Před 10 lety začala u Jupiteru pracovat sonda Juno.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »