Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. duben 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. duben 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Animation: Černá díra drtičem hvězd

Uznání ilustračního videa: DESY, Science Communication Lab

Co se stane, když se hvězda dostane příliš blízko černé díry? Černá díra ji může roztrhnout, ale jak? Vysoká gravitační přitažlivost není problém, tím je rozdílnost gravitační přitažlivosti přes celou hvězdu, která ji ničí. Takovou dezintegraci ilustruje animované video, kde nejprve vidíte, jak se hvězda přibližuje k černé díře. Vzrůstá orbitální rychlost a při nejtěsnějším přiblížení se odtrhne vnější atmosféra hvězdy. Většina atmosféry hvězdy se rozptýlí do hlubokého vesmíru, ale část pokračuje na orbitě černé díry a vytváří akreční disk. Animace vás pak přivede do akrečního disku, přičemž pohlíží směrem k černé díře. Můžete vidět zvláštní vizuální jevy způsobované zobrazováním gravitační čočkou a dokonce můžete vidět i odvrácenou stranu disku. A nakonec se podíváte na jeden z výtrysků vyvržených podél osy rotace. Teoretické modely ukazují, že tyto výtrysky nejenom že vyvrhují energetický plyn, ale vytvářejí i energetická neutrina, z nichž jedno mohlo být nedávno vidět na Zemi.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Black holes
  2. CWRU.edu: Gravitational Tides
  3. Desy.de: Ghost particle from shredded star reveals cosmic particle accelerator
  4. Wikipedia: Stellar_atmosphere
  5. APOD: 2017-03-27 Akrece černou dírou s výtryskem
  6. Youtu.be: _Animace_
  7. MTU.edu: Black Holes and Neutron Stars
  8. Wikipedia: Gravitational_lens
  9. APOD: 2020-08-25 Vizualizace: Akreční disk černé díry
  10. Vetbabble.com: Foto: Kočička vzhlíží :-)
  11. APOD: 2021-04-15 Galaxie, výtrysk a slavná černá díra
  12. Harvard.edu: A concordance scenario for the observed neutrino from a tidal disruption event
  13. Tumblr.com: You’re Always Surrounded by Neutrinos!
  14. NewScientist.com: We've spotted a neutrino blasted out by a black hole shredding a star
  15. NASA: Earth Observatory - Image of the Day

Štítky: Černá díra, Hvězda, Výtrysk


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »