Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. duben 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. duben 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Severka: Polaris a okolní prach

Uznání a copyright: Bray Falls

Proč se hvězdě Polaris říká Severka? Zaprvé, Polaris, neboli Polárka, je nejbližší jasnou hvězdou od severní osy otáčení Země. Proto jak se Země otáčí, tak hvězdy zdánlivě obíhají kolem Polaris, ale ta samotná zůstává vždy na severu a to z ní činí Severku. Jelikož u jižní osy otáčení Země není žádná jasná hvězda, tak také není žádná Jiženka. Před mnoha tisíci lety zemská osa mířila v trochu jiném směru, takže Severkou byla třeba Vega. I když hvězda Polaris není nejjasnější hvězdou na obloze, tak se dá snadno najít, protože je téměř na přímce se dvěma hvězdami ve Velkém vozu. Polaris je téměř ve středu tohoto osm stupňů širokého snímku, který byl digitálně zpracován tak, aby potlačil okolní slabé hvězdy, ale zdůraznil slabý plyn a prach kolektivně ozářené mlhoviny. Povrch Polárky, která je cefeidou, pomalu pulzuje, takže mění svoji jasnost o pár procent v průběhu několika dní.

Portál vesmír: Generátor náhodných APODů.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Polaris
  2. APOD: 2019-06-25 25 nejjasnějších hvězd na noční obloze
  3. Wikipedia: File:AxialTiltObliquity.png
  4. EarthSky.org: Polaris is the North Star
  5. APOD: 2021-01-01 Galaxie a jižní nebeský pól
  6. Cornell.edu: Is there a "South Star"? (Intermediate)
  7. Space.com: Vega: The North Star of the Past and the Future
  8. APOD: 2015-06-02 Polárka a kometa Lovejoy
  9. APOD: 2020-11-16 Světlo a sláva nad Krétou
  10. EarthSky.org: Here’s how to find the Big Dipper and Little Dipper
  11. Wikimedia: Ursa_Minor_IAU.svg
  12. Instagram.com: astrofalls: The North Star, Polaris
  13. PinImg.com: Foto: Kočička :-)
  14. APOD: 2017-06-27 Kupa galaxií M81 přes kolektivně ozářenou mlhovinu
  15. NASA: Cepheids
  16. Youtu.be: Understanding Cepheid Variables
  17. Youtu.be: Astronomy - Ch. 24: Variable Stars (9 of 26) Cepheid Variables: Why Do They Vary?

Štítky: Polaris, Severka, Cefeida


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »