Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  29. duben 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 29. duben 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Apollo 17: Srpek Země

Uznání: Apollo 17, NASA; Restoration - Toby Ord

Na této úžasné fotografii naše milá planeta vykazuje zakřivený, slunečním světlem ozářený srpek proti černému pozadí vesmíru. Země je malá a jeví se jako nějaká vzdálená planeta na teleskopickém snímku a z této neznámé perspektivy je v zorném poli celý její obzor. Posádky na palubě Mezinárodní kosmické stanice mohou vidět planetu jen zblízka, jak je to možné z nízké orbity Země. Posádka oběhne planetu každých 90 minut a pod ní v částečném oblouku vzdáleného okraje planety ubíhají mračna, oceány a kontinenty. Ovšem tento digitálně restaurovaný snímek představuje pohled z takové vzdálenosti, kterou dosáhlo pouze 24 lidí, kosmonautů programu Apollo, kteří v letech 1968 až 1972 cestovali k Měsíci a zpět. Původní fotografii AS17-152-23420 pořídila posádka Apolla 17 17. prosince 1972 při svém návratu. Zatím je to poslední snímek Země z takové planetární perspektivy pořízený lidskou rukou.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Earth
  2. APOD: 2018-07-28 Jedna noc, jeden dalekohled, jedna kamera
  3. NASA: International Space Station
  4. APOD: 2021-04-23 Flying Over the Earth at Night II
  5. TobyOrd.com: EARTH RESTORED
  6. NASA: Who has Walked on the Moon?
  7. ApolloInRealTime.org: Apollo 17 - A real-time journey through last landing on the Moon.
  8. NASA: Gateway to Astronaut Photography of Earth: AS17-152-23420

Štítky: Crescent, Země, Apollo 17


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »