Proč se hvězdě Polaris říká Severka? Zaprvé, Polaris, neboli Polárka, je nejbližší jasnou hvězdou od severní osy otáčení Země. Proto jak se Země otáčí, tak hvězdy zdánlivě obíhají kolem Polaris, ale ta samotná zůstává vždy na severu a to z ní činí Severku. Jelikož u jižní osy otáčení Země není žádná...
Pulzující hvězda RS Puppis je ta nejjasnější hvězda ve středu obrázku, asi 10 krát hmotnější než naše Slunce a v průměru 15 000 krát svítivější. RS Pup je cefeida, což je třída proměnných hvězd, jejichž jasnosti se využívá k odhadu vzdálenosti blízkých galaxií jako jedné z prvních...
Ve středu dobře komponovaného nebeského zátiší je pěkná modrá mlhovina vdB 9, 9. objekt v katalogu reflexních mlhovin Sidneyho van den Bergha z roku 1966. Teleskopické zorné pole dvakrát větší než úplněk sdílí s hvězdami a tmavými neprůhlednými prachovými mračny v severním souhvězdí...
Astronomové pracující s přehlídkovým dalekohledem VISTA na observatoři ESO/Paranal objevili dosud neznámou strukturu v naší Galaxii. Při mapování rozložení proměnných hvězd Cefeid se jim podařilo odhalit disk mladých hvězd skrytý za hustými oblaky prachu v centrální výduti Galaxie. ...
Spirální galaxie NGC 3370 se co do velikosti a celkového tvaru podobá naší vlastní Mléčné dráze a nachází se asi 100 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva. Kamera ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu zachytila tuto velkou krásnou galaxii, která je...
Edwin Hubble ve dvacátých letech dvacátého století na základě porovnávání fotografických desek ze 100 palcového dalekohledu (2,54m) observatoře Mt. Wilson určil vzdálenost k mlhovině v Andromedě a přesvědčivě dokázal existenci jiných galaxií mimo naši Mléčnou dráhu. Na vloženém obrázku z...
Velká a krásná galaxie NGC 5548 měří přes 50 000 světelných let a nachází se 72 miliónů světelných let v souhvězdí Panny (Virgo). Zavinutá spirální ramena tohoto nádherného vesmírného ostrova jsou plná zářivých mladých hvězdokup a tmavých prachových pásů. Přesto NGC 5548 není pro pozemské...
Jak daleko leží spirální galaxie NGC 4921? Ačkoliv se její vzdálenost v současnosti odhaduje na asi 320 miliónů světelných let, tak přesnější určení vzdálenosti by ve spojení s její známou decelerační rychlostí lidstvu pomohlo kalibrovat expanzní rychlost celého viditelného vesmíru. S tímto...
Tato prachová reflekční mlhovina obklopuje pulzující hvězdu RS Pup, která je zhruba 10 krát hmotnější než Slunce a v průměru je 15 000 svítivější. RS Pup je proměnná hvězda - cefeida, což je třída hvězd, jejichž jasnost se využívá pro odhad vzdálenosti blízkých galaxií jako jeden z prvních...
Spirální galaxie NGC 3370 je co do velikosti a celkového vzhledu podobná naší vlastní Mléčné dráze a nachází se asi 100 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva (Leo). Kamera Advanced Camera for Surveys Hubblova kosmického dalekohledu ji zde zachytila do skvělých podrobností jako velkou,...
Spirální galaxie NGC 3370 se velikostí a celkovým tvarem podobá naší Mléčné dráze a leží asi 100 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva (Leo). Pozornost přitahuje velká, tváří přivrácená spirální galaxie, zde zachycená do jedinečných podrobností kamerou Advanced Camera for Surveys na...
Polárka je docela neobvyklá hvězda. Zaprvé je Polárka nejbližší jasnou hvězdou k zemské severní rotační ose. Proto, jak se Země otáčí, tak se zdá, že hvězdy rotují kolem Polárky a činí ji tak Severní hvězdou. Jelikož poblíž jižní rotační osy Země není žádná jasná hvězda, tak též není v...
NGC 4603 je galaxie s majestátními spirálními rameny a spletitými prachovými pásy vzdálená 108 miliónů světelných let. Astronomové přesně změřili její vzdálenost jedním ze základních měřítek extragalaktických vzdáleností - pulsujících proměnných hvězd známých jako Cefeidy. Ačkoliv...
Hvězdokupa NGC 206 uhnízděná v prachovém rameni velké spirální galaxie v Andromedě (M31), je jedna z největších známých hvězdných formací v naší místní skupině galaxií. Krásné jasné modré hvězdy NGC 206 prozrazují její mládí - ale bližší systematické studium proměnných hvězd uvnitř a okolo NGC...
Proč se hvězdě Polaris říká Severka? Zaprvé, Polaris, neboli Polárka, je nejbližší jasnou hvězdou od severní osy otáčení Země. Proto jak se Země otáčí, tak hvězdy zdánlivě obíhají kolem Polaris, ale ta samotná zůstává vždy na severu a to z ní činí Severku. Jelikož u jižní osy otáčení Země není žádná...
Pulzující hvězda RS Puppis je ta nejjasnější hvězda ve středu obrázku, asi 10 krát hmotnější než naše Slunce a v průměru 15 000 krát svítivější. RS Pup je cefeida, což je třída proměnných hvězd, jejichž jasnosti se využívá k odhadu vzdálenosti blízkých galaxií jako jedné z prvních...
Ve středu dobře komponovaného nebeského zátiší je pěkná modrá mlhovina vdB 9, 9. objekt v katalogu reflexních mlhovin Sidneyho van den Bergha z roku 1966. Teleskopické zorné pole dvakrát větší než úplněk sdílí s hvězdami a tmavými neprůhlednými prachovými mračny v severním souhvězdí...
Astronomové pracující s přehlídkovým dalekohledem VISTA na observatoři ESO/Paranal objevili dosud neznámou strukturu v naší Galaxii. Při mapování rozložení proměnných hvězd Cefeid se jim podařilo odhalit disk mladých hvězd skrytý za hustými oblaky prachu v centrální výduti Galaxie. ...
Spirální galaxie NGC 3370 se co do velikosti a celkového tvaru podobá naší vlastní Mléčné dráze a nachází se asi 100 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva. Kamera ACS (Advanced Camera for Surveys) Hubblova kosmického dalekohledu zachytila tuto velkou krásnou galaxii, která je...
Edwin Hubble ve dvacátých letech dvacátého století na základě porovnávání fotografických desek ze 100 palcového dalekohledu (2,54m) observatoře Mt. Wilson určil vzdálenost k mlhovině v Andromedě a přesvědčivě dokázal existenci jiných galaxií mimo naši Mléčnou dráhu. Na vloženém obrázku z...
Velká a krásná galaxie NGC 5548 měří přes 50 000 světelných let a nachází se 72 miliónů světelných let v souhvězdí Panny (Virgo). Zavinutá spirální ramena tohoto nádherného vesmírného ostrova jsou plná zářivých mladých hvězdokup a tmavých prachových pásů. Přesto NGC 5548 není pro pozemské...
Jak daleko leží spirální galaxie NGC 4921? Ačkoliv se její vzdálenost v současnosti odhaduje na asi 320 miliónů světelných let, tak přesnější určení vzdálenosti by ve spojení s její známou decelerační rychlostí lidstvu pomohlo kalibrovat expanzní rychlost celého viditelného vesmíru. S tímto...
Tato prachová reflekční mlhovina obklopuje pulzující hvězdu RS Pup, která je zhruba 10 krát hmotnější než Slunce a v průměru je 15 000 svítivější. RS Pup je proměnná hvězda - cefeida, což je třída hvězd, jejichž jasnost se využívá pro odhad vzdálenosti blízkých galaxií jako jeden z prvních...
Spirální galaxie NGC 3370 je co do velikosti a celkového vzhledu podobná naší vlastní Mléčné dráze a nachází se asi 100 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva (Leo). Kamera Advanced Camera for Surveys Hubblova kosmického dalekohledu ji zde zachytila do skvělých podrobností jako velkou,...
Spirální galaxie NGC 3370 se velikostí a celkovým tvarem podobá naší Mléčné dráze a leží asi 100 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva (Leo). Pozornost přitahuje velká, tváří přivrácená spirální galaxie, zde zachycená do jedinečných podrobností kamerou Advanced Camera for Surveys na...
Polárka je docela neobvyklá hvězda. Zaprvé je Polárka nejbližší jasnou hvězdou k zemské severní rotační ose. Proto, jak se Země otáčí, tak se zdá, že hvězdy rotují kolem Polárky a činí ji tak Severní hvězdou. Jelikož poblíž jižní rotační osy Země není žádná jasná hvězda, tak též není v...
NGC 4603 je galaxie s majestátními spirálními rameny a spletitými prachovými pásy vzdálená 108 miliónů světelných let. Astronomové přesně změřili její vzdálenost jedním ze základních měřítek extragalaktických vzdáleností - pulsujících proměnných hvězd známých jako Cefeidy. Ačkoliv...
Hvězdokupa NGC 206 uhnízděná v prachovém rameni velké spirální galaxie v Andromedě (M31), je jedna z největších známých hvězdných formací v naší místní skupině galaxií. Krásné jasné modré hvězdy NGC 206 prozrazují její mládí - ale bližší systematické studium proměnných hvězd uvnitř a okolo NGC...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu
