Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Evropská mise Proba-3 přináší revoluci ve studiu koróny i díky Čechům

Evropská mise Proba-3 přináší revoluci ve studiu koróny i díky Čechům

Sluneční koróna z koronografu ASPIICS mise Proba-3. Červeně jsou v čáře ionizovaného hélia znázorněny filamenty unikajícího plazmatu.
Autor: ESA/Proba-3/ASPIICS/Simeon Schmauß

Unikátní mise Proba-3 Evropské vesmírné agentury ESA je tvořena dvojicí družic na hodně výstředné eliptické dráze kolem Země. Díky tomu, že obě družice jsou schopny letět v bezprecedentně přesně udržované formaci, vytváří první z nich stín, a druhá se chová jako dalekohled sledující sluneční koronu. Nyní byla díky týmu koronografu ASPIICS a nadšenců do zpracování snímků publikována fantastická animace zachycující 5 hodin vývoje koróny v těsném okolí Slunce, včetně výronů plazmatu do kosmického prostoru. Čeští vědci a inženýři z optoelektronického centra TOPTEC AV ČR v Turnově na tom mají významný podíl, neboť jsou konstruktéry objektivu tohoto koronografu.

Díky tomu, že tým koronografu ASPIICS mise Proba-3 uvolnil RAW snímky známému kouzelníkovi s daty ze stran amatérských nadšenců Simeonu Schmaußovi, můžeme obdivovat fantastický snímek a animaci korony v extrémním detailu. Dříve bylo možné takové snímky vidět jen v případě úplných zatmění zpracovaných Miroslavem Drucmüllerem. Z povrchu Země je však zatmění dlouhé maximálně několik minut a ani v případě pozorování z více stanovišť nedosáhneme dost plynulé animace snímků, která by ukázala změny v nejvnitřnější části koróny těsně nad povrchem Slunce.

Úplná zatmění Slunce způsobovaná naším přirozeným sousedem Měsícem, jsou zatím nepřekonatelná, pokud jde o pohled do koróny až k povrchu Slunce. Ovšem Proba-3, byť limitovaná ohybovými jevy světla, vidí také velmi blízko ke slunečnímu povrchu a díky letu ve formaci, dlouhému až šest hodin, dostávají vědci úplně nová, dosud nepozorovaná data. A díky týmu ASPIICS a Simeonovi můžeme nyní i my lehce nahlédnout, jak tato data vypadají. A je to neuvěřitelné.

Mise Proba-3 Evropské vesmírné agentury ESA má i výrazné zapojení českých vědců a inženýrů. V optoelektronickém centru TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV ČR v Turnově byl vyvinut a vyroben objektiv pro samotný koronograf ASPIICS a v Brně ve společnosti Honeywell vyvinuli tříosý gyroskop pro tuto misi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Evropská mise Proba-3 vytvořila první umělé zatmění Slunce
[2] Tříosý gyroskop z Česka poletí na letošní evropské misi Proba-3
[3] Proba-3 – pravidelné zatmění Slunce díky přesnému letu ve formaci



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sluneční korona, Koronograf, Proba-3


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »