Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na stopě vysvětlení, proč je koróna teplejší než povrch Slunce

Na stopě vysvětlení, proč je koróna teplejší než povrch Slunce

Nanoerupce na povrchu Slunce zřejmě ohřívají sluneční korónu
Autor: JAXA/NASA/Hinode/FOXSI

Skupina astronomů z USA, Japonska a Švýcarska objevila důkazy o možných zdrojích energie, které by mohly být odpovědné za ohřev sluneční koróny. Ve svém článku publikovaném v časopise Nature Astronomy výzkumníci popsali studium dat ze sondážní rakety FOXSI-2 (Focusing Optics X-ray Solar Imager) a to, co se jim podařilo odhalit. Procesy, které vedou k zahřátí hvězdné koróny na několik miliónů kelvinů v porovnání s mnohem chladnější fotosférou (u Slunce je to asi 5 800 K), stále nejsou dobře prozkoumány.

Jedním ze zajímavých problémů v kosmickém výzkumu je objasnění záhady, proč je sluneční atmosféra (respektive její koróna) mnohem teplejší než viditelný povrch Slunce (tzv. fotosféra). Hlavní problém v odpovědi na otázku spočívá v nedostatku vhodných nástrojů pro zjištění, co se děje na povrchu Slunce a v jeho atmosféře. V této nové studii použili vědci data z výškové sondážní rakety FOXSI-2, která jako užitečné zatížení nesla sedm dalekohledů zkonstruovaných speciálně k výzkumu Slunce. Jejich úkolem bylo otestovat hypotézu, která předpokládá, že energie je „pumpována“ do koróny četnými drobnými explozemi (velmi malými náhlými vzplanutími) na povrchu Slunce. Takovéto erupce jsou příliš malé na to, abychom je viděli prostřednictví většiny pozorovacích přístrojů. Proto tato představa zůstávala pouze hypotézou. Avšak nová data poskytla poměrně dost důkazů, z kterých vyplývá, že tato hypotéza může být správná.

Záznam světelných křivek rentgenové emise aktivních oblastí Autor: Nature Astronomy
Záznam světelných křivek rentgenové emise aktivních oblastí
Autor: Nature Astronomy
K prověření hypotézy astronomové pozorovali emise rentgenového záření koróny a zjistili, že některé byly velmi energetické. To je podstatné, protože sluneční erupce emitují rentgenové záření. Členové výzkumného týmu se domnívají, že pravděpodobným zdrojem je přehřátá plazma vznikající v důsledkusérii mimořádně malých erupcí – tzv. nanoerupcí.

Přístroje na palubě výškové sondážní rakety FOXSI-2 shromažďovaly potřebná data (rentgenové záření) pouze po dobu asi šesti minut. Avšak i za tuto krátkou dobu detektory poskytly doposud nejlepší důkazy, že na Slunci dochází k miniaturním erupcím, které pomohou vysvětlit letitý problém ohřevu sluneční koróny. Detektory rentgenového záření na palubě rakety registrovaly tvrdé rentgenové záření, které je charakteristické pro extrémně horkou sluneční látku o teplotách kolem 10 miliónů °C. Takové teploty jsou dosahovány obyčejně při slunečních erupcích. Avšak v tomto případě nebyly pozorovány obvyklé sluneční erupce, což znamená, že horký materiál byl vytvářen při sérii nanoerupcí.

Astronomové přiznali, že jejich objev ještě zcela nevyřešil problém ohřevu koróny, ale domnívají se, že jsou již možná blízko k jeho vyřešení. Poznamenávají, že to vyžaduje mnohem více dalších výzkumů – již v příštím roce se uskuteční další starty sondážních raket s přístroji ještě citlivějšími, než byly použity při posledních výzkumech. To otevře cestu k ještě lepší detekci slabých rentgenových erupcí. Rovněž je v plném proudu příprava startu astronomických družic schopných tyto nanoerupce detekovat. Pokud následující výzkumy dokážou zcela jasně identifikovat zdroje rentgenového záření, problém ohřevu koróny může být brzy vyřešen.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Nanoerupce, Slunce, Sluneční korona


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »