Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Evropská mise Proba-3 vytvořila první umělé zatmění Slunce

Evropská mise Proba-3 vytvořila první umělé zatmění Slunce

Sluneční koróna přítrojem ASPIICS mise Proba-3. Koróna na snímku je zelená díky použitému filtru a vypadá podobně, jak by ji vnímal člověk přes zelený fitr během úplného zatmění Slunce
Autor: ESA/Proba-3/ASPIICS/WOW algorithm

Evropská vesmírná agentura ESA 16. června oznámila, že dvojice družic Proba-3 vytvořila první umělé zatmění Slunce. Je to možné díky tomu, že se jedná o dvojici družic schopných letět ve velmi přesné formaci, přičemž jedna slouží jako umělý Měsíc a druhá jako dalekohled. Jedná se o první praktické prověření technologií schopných udržovat let dvou družic v extrémně přesném a stabilním postavení vůči sobě s významným vědeckým přesahem. Snímky těsného okolí Slunce, jeho koróny, není možné získat takto dokonale pomocí běžných korónografů a blíží se skutečnému zatmění Slunce, jaké pro nás připravila příroda.

Mise Proba-3 začala před půl rokem, startem 5. 12. 2024 pomocí indické rakety PSLV-XL. 14. ledna došlo k rozdělení na dvě části. V březnu 2025 pak byly obě družice schopny demonstrovat autonomní let ve správné pozici vůči sobě a v květnu bylo oznámeno, že bylo dosaženo milníku v podobě letu v extrémně přesné formaci. 16. června byly publikovány první snímky sluneční koróny.

K pořízení snímků je potřeba, aby se jedna z družic, která má tvar kruhového terče o velikosti 1,4 metru, vzdálila na 150 metrů od druhé družice s dalekohledem. V tu chvíli vrhá na druhou družici stín o průměru 8 cm. Dost velký, aby zakryl přímý sluneční svit do citlivých přístrojů, ale aby bylo možné snímat sluneční okolí. V této poloze vůči sobě musí být obě družice schopny letět bez jakéhokoliv zásahu řídícího střediska. Během fáze snímání Slunce musí být vůči sobě zarovnány s přesností pod jeden milimetr. To umožňují inovativní navigační a pointační technologie.

Schematická infografika mise Proba 3 ukazuje dvě části, kdy jedna vrhá stín na druhou a vytváří tak umělé zatmění Slunce Autor: ESA
Schematická infografika mise Proba 3 ukazuje dvě části, kdy jedna vrhá stín na druhou a vytváří tak umělé zatmění Slunce
Autor: ESA

Přístrojové vybavení

Snímky umělého zatmění Slunce zaznamenává přístroj ASPIICS (Association of Spacecraft for Polarimetric and Imaging Investigation of the Corona of the Sun), který pro ESA vyvinulo konsorcium firem vedených Centre Spatial de Liège v Belgii.  Jeho vstupní otvor o průměru 5 cm je zcela zakryt stínem druhé družice a může v klidu sledovat korónu. Zde, jak tušíme, se dějí jevy související se slunečním větrem, které mají poté vliv na okolní prostor, a tedy i vesmírné počasí v okolí Země. Během slunečních erupcí jsou odtud vyvrhována oblaka plazmatu (CME, Coronal Mass Ejection), které po zásahu zemské magnetosféry mohou způsobit polární záře, ale také představují riziko pro komunikační zařízení, rozvody elektřiny a navigační systémy.

Proba-3 nyní bude provádět první fázi pozorování sluneční koróny. Její výhodou je, že může sledovat zatmění po delší dobu, než je tomu při skutečném zatmění na povrchu Země. Oproti běžným koronografům na jiných družicích vidí také blíže k povrchu Slunce a také oproti nim vidí i slabší detaily, které by nebyly jinak viditelné.

Pohled na Slunce a jeho korónu 23. 5. 2025 pomocí přístroje SWAP mise Proba-2 (extrémní ultrafialový obor, oranžově), přístroje ASPIISC mise Proba-3 (zeleně) a koronografu LASCO-C2 vesmírné observatoře SOHO. Autor: ESA/NASA/Proba-2/Proba-3/SOHO/SWAP/ASPIICS/LASCO C2/WOW algorithm
Pohled na Slunce a jeho korónu 23. 5. 2025 pomocí přístroje SWAP mise Proba-2 (extrémní ultrafialový obor, oranžově), přístroje ASPIISC mise Proba-3 (zeleně) a koronografu LASCO-C2 vesmírné observatoře SOHO.
Autor: ESA/NASA/Proba-2/Proba-3/SOHO/SWAP/ASPIICS/LASCO C2/WOW algorithm

Joe Zender, vědecký pracovník projektu Proba-3 k tomu dodává: „Pohled na první data z přístroje ASPIICS je mimořádně vzrušující. Věřím, že společně s dalším přístrojem DARA na palubě, nám pomůže odhalit dlouho nezodpovězené otázky o naší hvězdě.“

DARA, Digital Absolute Radiometer bude měřit celkovou intenzitu záření Slunce (plošnou hustotu zářivého toku), tedy kolik energie Slunce v daném okamžiku aktuálně vydává. Třetí přístroj 3DEES, 3D Energetic Electron Spectrometer bude detekovat elektrony v radiačních pásech v okolí Země, měřit odkud přilétají a jejich energii.

Extrémně dlouhá zatmění

„Jsem absolutně v úžasu, že se nám podobné snímky podařilo získat hned na první pokus,“ říká Andrei Zhukov, vedoucí výzkumného týmu přístroje ASPIICS k Belgické královské observatoře. „Nyní budeme pracovat na tom, abychom fázi zatmění prodloužili až na šest hodin během každého oběhu.“

Andrei vysvětlil, že každý snímek je zpracován ze tří s rozdílným expozičním časem. Ačkoli tato umělá zatmění zatím nejsou schopna nabídnout pohled na sluneční korónu až k úplnému povrchu Slunce, jako při přírodních zatměních, obrovskou výhodou je, že je můžeme vytvořit během každého oběhu obou družic, tedy každých 19,6 hodiny. Oproti tomu v přírodě nastává zatmění jen na krátký okamžik, který můžeme v ideálním případě prodloužit letem v letadle, a to většinou jednou nebo dvakrát za rok.

Pohled na korónu Slunce na snímku přístrojem ASPIICS mise Proba-3. Uvnitř kruhového stínu vytvořeného zakrývací částí obou družic je schematicky vyznačena skutečná poloha kotouče Slunce. Přístroj byl úmyslně nastaven mimo střed, aby okraj Slunce byl tak blízko kraji, jak jen bylo bezpečné. Díky tomu vidíme chladná oblaka plazmatu. Snímek vypadá tak, jak by jej vnímalo lidské oko přes žlutý filtr během úplného zatmění Slunce a zobrazují čáru ionizovaného hélia. Autor: ESA/Proba-3/ASPIICS
Pohled na korónu Slunce na snímku přístrojem ASPIICS mise Proba-3. Uvnitř kruhového stínu vytvořeného zakrývací částí obou družic je schematicky vyznačena skutečná poloha kotouče Slunce. Přístroj byl úmyslně nastaven mimo střed, aby okraj Slunce byl tak blízko kraji, jak jen bylo bezpečné. Díky tomu vidíme chladná oblaka plazmatu. Snímek vypadá tak, jak by jej vnímalo lidské oko přes žlutý filtr během úplného zatmění Slunce a zobrazují čáru ionizovaného hélia.
Autor: ESA/Proba-3/ASPIICS

Nyní je mise Proba-3 ve fázi testování autonomie přesného letu ve formaci. Družice se o to starají samy, ale řídící středisko jejich činnost monitoruje. V budoucnu je v plánu nechat je to provádět zcela autonomně bez potřeby pravidelné kontroly ze Země.

Snímky z mise Proba-3 mají ještě jeden zajímavý přesah pro vědecké bádání. Protože jsou schopny zobrazit korónu až prakticky k povrchu Slunce a v dlouhých časových intervalech, můžeme pomocí nich kontrolovat a zpřesňovat své počítačové modely sluneční koróny. Právě to by mělo pomoci v budoucnu lépe pochopit propojení slunečního magnetického pole s pozemským a tím lépe ochránit naši infrastrukturu.

Digitální model zatmění ukazuje shodu ve strukturách zobrazených na snímku Proba-3, ale chybí informace z oblasti pólů. Autor: T. Baratashvili, KU Leuven, Belgium
Digitální model zatmění ukazuje shodu ve strukturách zobrazených na snímku Proba-3, ale chybí informace z oblasti pólů.
Autor: T. Baratashvili, KU Leuven, Belgium

České zapojení

Na dvou klíčových zařízeních této mise se podílí také české vědecké týmy. Konkrétně jsou to speciální dvířka, která ochrání před Sluncem důležitý přístroje a také optické části samotného koronografu.

Dvířka vyvinul a vyrobil pražský Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) resp. její dceřiná část SERENUM. Musí odolat extrémním teplotám kosmického prostoru v rozpětí od –100 °C do 110 °C. VZLÚ je důkladně otestoval v laboratořích v Praze. Povrch dvířek je pokryt speciální bílou barvou, která pomáhá odrážet sluneční záření a chrání je před přehřátím. Dvířka jsou vyrobena z lehké, ale pevné hliníkové slitiny, nejvíce namáhané části jsou pak vyrobené z titanu, který je velmi odolný.

Optické členy dalekohledu dodalo centrum TOPTEC z Turnova, výzkumné centrum speciální optiky a optoelektronických systémů, které je součástí Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ESA
[2] Czech Space Portal



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Zatmění Slunce, Koróna, Proba-3


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »