Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  7. vesmírný týden 2026

7. vesmírný týden 2026

Mapa oblohy 4. února 2026 v 19:00 SEČ.
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 9. 2. ve 13:43 SEČ. Ve středu 11. února ráno bude poblíž hvězdy Antares v souhvězdí Štíra.
Planety
Merkur (−1 mag) je nízko na večerní obloze a není snadné ho pozorovat.
Venuše (–4 mag) zatím není pozorovatelná (teoreticky pouze na denní obloze).
Mars (1,2 mag) není pozorovatelný, je úhlově blízko Slunci.  
Jupiter (–2,6 mag) je večer vysoko nad východem v souhvězdí Blíženců. Nyní jsou ideální podmínky jeho večerní viditelnosti.
Saturn (1,1 mag) už je večer nízko nad západním obzorem. Úhlově se blíží Neptunu.
Uran (5,7 mag) pod Plejádami je vidět slabě i pouhým okem. Ideální pohled je přes triedr, nebo velkým dalekohledem.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu a vzájemně se tyto planety k sobě úhlově blíží. Koncem týdne už klesne rozestup pod jeden stupeň.

Aktivita Slunce je vysoká. Může za to aktivní oblast AR 4366, byť kanonáda velmi silných erupcí byla dočasně potlačena. Zajímavostí je, že kromě nejsilnější erupce X8 se žádná další nesetkala i s výronem plazmatu, takže nemohly nastat polární záře. Ta jediná, kdy Zemi zasáhl slabší oblak hmoty, nastala v noci ze středy na čtvrtek 4./5. 2. a v severských zemích z toho byla pěkná polární záře. Osobně ji zažili také pozorovatelé z Klubu astronomů Liberecka. Silná erupce ještě není vyloučena, ale postupem týdne očekáváme snížení aktivity. Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.

Polární záře 4. února 2026 ve Švédsku Autor: Jakub Kuřák
Polární záře 4. února 2026 ve Švédsku
Autor: Jakub Kuřák

Kosmonautika a sondy

Mise Crew-12 směřuje ke startu, který má nejdřívější plánovaný termín zatím 11. února. Zajímavostí je, že na rampě LC-39A probíhají úpravy, a tak se má startovat z rampy SLC-40. A nejde o jednorázový akt, naopak budou odsud pokud možno startovat i další mise s posádkou i komerční mise Falconů 9. LC-39A by měla být primárně k dispozici pro Falcon Heavy a možná ještě v druhé polovině tohoto roku také pro starty Super Heavy Starship. Startovní věž a další vybavení pro tyto starty je již téměř plně k dispozici.

Kabina Freedom kosmické lodi Crew Dragon na špici rakety Falcon 9 před startem z rampy SLC-40 Autor: SpaceX
Kabina Freedom kosmické lodi Crew Dragon na špici rakety Falcon 9 před startem z rampy SLC-40
Autor: SpaceX

Mise Artemis II má odklad nejméně na březen. Test WDR (plnění palivem a odpočet) nedopadl 2. 2. úplně špatně, raketa byla v podstatě natankována, ale úniky v přívodu kapalného vodíku nedovolily se pustit do ostrého odpočtu a startu lodi Orion k Měsíci. Máme tu tedy odklad na březen a termíny startu zde jsou v období od 7. do 11. března.

Výročí

12. února 1961 (65 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 1. Byla to první sonda vyslaná k jiné planetě. Kolem Venuše pouze proletěla v květnu 1961 ve vzdálenosti asi 100 tisíc kilometrů. Přesné údaje o průletu nejsou známy, protože sonda se na meziplanetární dráze brzy odmlčela, výše uvedený údaj je odhadem z předchozí telemetrie.

12. února 2001 (25 let) se podařilo dosednout sondě NEAR Shoemaker na povrch planetky (433) Eros. K planetce se vydala 17. února 1996. Při letu k planetce se jí podařilo vyfotografovat také planetku (253) Mathylde a poté dva roky zkoumala Eros z oběžné dráhy. Planetka má nepravidelný tvar o rozměrech 13×13×33 km.

NEAR u Erosu před dosednutím
NEAR u Erosu před dosednutím

14. února 2011 (15 let) proletěla sonda Stardust kolem jádra komety 9P/Tempel-1. Sonda v letech 2002 a 2004 minula planetku (5535) Annefrank a kometu Wild 2. V tomto období sonda sbírala vzorky meziplanetárního prachu a kometárního prachu, které se vrátily na Zemi v roce 2006.

15. února 1826 (200 let) se narodil francouzský astronom Emmanuel Liais. Zpočátku amatérský vědec a meteorolog z Cherbourgu později přesídlil do Paříže, kde asistoval Le Verrierovi. 7. září 1858 pozoroval v Brazílii úplné zatmění Slunce a pořídil jeho celkem kvalitní kresbu. V Brazílii poté působil a pracoval na observatoři v Rio de Janieru. Podařilo se mu objevit kometu C/1860 D1 (Liais).

Výhled na příští týden 

Měsíc a planety na večerní obloze

Výročí: Kaspar Gottfried Schweizer

Výročí: start mise NEAR-Shoemaker

Výročí: Přistání Perseverance na Marsu

Výročí: první modul stanice Mir

Výročí: asteroid (588) Achilles

Výročí: Kosmos 110, Veterok a Ugoljok

Výročí: švédská družice Viking

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: NEAR-Shoemaker, Veněra 1, Stardust, Emmanuel Liais, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »