7. vesmírný týden 2026
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 2. do 15. 2. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a je viditelný ráno a dopoledne. Nízko na večerní oblohu se dostává Merkur, velké planety jsou zatím vidět všechny. Aktivita Slunce byla vysoká, ale polární záře byla vidět jen v severských zemích. Chystá se start mise Crew-12 k ISS. Před 65 lety se na cestu k Venuši vydala Veněra 1. Před 25 lety přistála NEAR-Shoemaker na planetce Eros a před 15 lety minula mise Stardust kometu 9P/Tempel.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 9. 2. ve 13:43 SEČ. Ve středu 11. února ráno bude poblíž hvězdy Antares v souhvězdí Štíra.
Planety
Merkur (−1 mag) je nízko na večerní obloze a není snadné ho pozorovat.
Venuše (–4 mag) zatím není pozorovatelná (teoreticky pouze na denní obloze).
Mars (1,2 mag) není pozorovatelný, je úhlově blízko Slunci.
Jupiter (–2,6 mag) je večer vysoko nad východem v souhvězdí Blíženců. Nyní jsou ideální podmínky jeho večerní viditelnosti.
Saturn (1,1 mag) už je večer nízko nad západním obzorem. Úhlově se blíží Neptunu.
Uran (5,7 mag) pod Plejádami je vidět slabě i pouhým okem. Ideální pohled je přes triedr, nebo velkým dalekohledem.
Neptun (7,9 mag) je poblíž Saturnu a vzájemně se tyto planety k sobě úhlově blíží. Koncem týdne už klesne rozestup pod jeden stupeň.
Aktivita Slunce je vysoká. Může za to aktivní oblast AR 4366, byť kanonáda velmi silných erupcí byla dočasně potlačena. Zajímavostí je, že kromě nejsilnější erupce X8 se žádná další nesetkala i s výronem plazmatu, takže nemohly nastat polární záře. Ta jediná, kdy Zemi zasáhl slabší oblak hmoty, nastala v noci ze středy na čtvrtek 4./5. 2. a v severských zemích z toho byla pěkná polární záře. Osobně ji zažili také pozorovatelé z Klubu astronomů Liberecka. Silná erupce ještě není vyloučena, ale postupem týdne očekáváme snížení aktivity. Dění na Slunci a polární záře popisují anglicky weby Spaceweather.com, Solarham a česky lze vše sledovat na Spaceweatherlive. Výskyt skvrn ukazuje aktuální snímek SDO.
Autor: Jakub Kuřák
Kosmonautika a sondy
Mise Crew-12 směřuje ke startu, který má nejdřívější plánovaný termín zatím 11. února. Zajímavostí je, že na rampě LC-39A probíhají úpravy, a tak se má startovat z rampy SLC-40. A nejde o jednorázový akt, naopak budou odsud pokud možno startovat i další mise s posádkou i komerční mise Falconů 9. LC-39A by měla být primárně k dispozici pro Falcon Heavy a možná ještě v druhé polovině tohoto roku také pro starty Super Heavy Starship. Startovní věž a další vybavení pro tyto starty je již téměř plně k dispozici.
Autor: SpaceX
Mise Artemis II má odklad nejméně na březen. Test WDR (plnění palivem a odpočet) nedopadl 2. 2. úplně špatně, raketa byla v podstatě natankována, ale úniky v přívodu kapalného vodíku nedovolily se pustit do ostrého odpočtu a startu lodi Orion k Měsíci. Máme tu tedy odklad na březen a termíny startu zde jsou v období od 7. do 11. března.
Výročí
12. února 1961 (65 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 1. Byla to první sonda vyslaná k jiné planetě. Kolem Venuše pouze proletěla v květnu 1961 ve vzdálenosti asi 100 tisíc kilometrů. Přesné údaje o průletu nejsou známy, protože sonda se na meziplanetární dráze brzy odmlčela, výše uvedený údaj je odhadem z předchozí telemetrie.
12. února 2001 (25 let) se podařilo dosednout sondě NEAR Shoemaker na povrch planetky (433) Eros. K planetce se vydala 17. února 1996. Při letu k planetce se jí podařilo vyfotografovat také planetku (253) Mathylde a poté dva roky zkoumala Eros z oběžné dráhy. Planetka má nepravidelný tvar o rozměrech 13×13×33 km.
14. února 2011 (15 let) proletěla sonda Stardust kolem jádra komety 9P/Tempel-1. Sonda v letech 2002 a 2004 minula planetku (5535) Annefrank a kometu Wild 2. V tomto období sonda sbírala vzorky meziplanetárního prachu a kometárního prachu, které se vrátily na Zemi v roce 2006.
15. února 1826 (200 let) se narodil francouzský astronom Emmanuel Liais. Zpočátku amatérský vědec a meteorolog z Cherbourgu později přesídlil do Paříže, kde asistoval Le Verrierovi. 7. září 1858 pozoroval v Brazílii úplné zatmění Slunce a pořídil jeho celkem kvalitní kresbu. V Brazílii poté působil a pracoval na observatoři v Rio de Janieru. Podařilo se mu objevit kometu C/1860 D1 (Liais).
Výhled na příští týden
Měsíc a planety na večerní obloze
Výročí: Kaspar Gottfried Schweizer
Výročí: start mise NEAR-Shoemaker
Výročí: Přistání Perseverance na Marsu
Výročí: první modul stanice Mir
Výročí: asteroid (588) Achilles
Výročí: Kosmos 110, Veterok a Ugoljok
Výročí: švédská družice Viking
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
