52. vesmírný týden 2023
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 12. do 31. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Nejvýraznější objektem večerní oblohy je Jupiter, který stoupá z jihovýchodu vysoko nad jižní obzor. Nad jihozápadem je slabší Saturn. Ráno září nad jihovýchodem Venuše. Aktivita Slunce je stále zvýšená. Počasí konečně umožnilo přistání nákladní verze kosmické lodi Dragon s materiálem z ISS. Starty raket neutichají ani na Vánoce, spíše se to ještě akceleruje a mohlo by vyvrcholit Falconem Heavy před Silvestrem. Už dvacet let pracuje úspěšně na oběžné dráze Marsu evropská sonda Mars Express.
Obloha
Autor: Ján Gajdoš
Planety
Saturn (0,9 mag) v souhvězdí Vodnáře se večer přesouvá od jihu k jihozápadnímu obzoru. Jupiter (−2,7 mag) večer stoupá od východu až vysoko nad jižní obzor. Slabý Neptun (7,9 mag) je na rozhraní Vodnáře a Ryb, Uran (5,6 mag) se nachází v Beranu asi 10° západně od Plejád. Vydáme-li se zrakem od hvězdokupy doprava, potkáme jen tři hvězdy ve tvaru trojúhelníku, viditelné okem. Kousek vpravo dolů pak už je jen jediná slabší hvězda, Uran viditelný pouhým okem. Venuše (−4,1 mag) je vidět ráno nad jihovýchodem. Mars a Merkur jsou planety úhlově blízko Slunci a tedy nepozorovatelné.
Aktivita Slunce je zvýšená, i když nejaktivnější oblast se zatím skrývá na jeho odvrácené straně a během týdne zjistíme, co v ní zbylo, nebo se vyvinulo, až se i se Sluncem natočí k nám. I na polokouli nyní přivrácené jsou pěkné skvrny a erupční aktivita neklesá pod úroveň C1, což by ještě před dvěma roky znamenalo velmi zvýšenou aktivitu. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Autor: Vladimír Hulka / Martin Hulka
Autor: Miroslav Lošťák
Kosmonautika
Přistání nákladní lodi Dragon s nákladem z ISS bylo nakonec odloženo kvůli počasí až na pátek 22. 12. a šlo tak neplánovaně o druhou nejdelší zásobovací misi tohoto typu lodi. Od stanice se posléze odpojila i nákladní loď Cygnus, která v lednu zanikne v atmosféře. Nákladní Progress mezitím pokračoval ve zvyšování oběžné dráhy ISS.
Nejočekávanějším startem týdne má být 29. 12. v 1:00 SEČ start Falconu Heavy s vojenským miniraketoplánem X-37B. SpaceX se pak chce do konce roku pokusit ještě o dva starty se Starlinky, čímž završí rok s téměř stovkou startů raket rodiny Falcon.
Autor: Flickr SpaceX
Několik startů plánují ještě Číňané. Mělo by jít o starty dvou nosičů KZ-1A (první s družicemi nové meteorologické konstelace, druhý s dosud nezveřejněným nákladem), CZ-11H (také s dosud neuvedeným nákladem) a CZ-3B s navigačními družicemi Beidou-3 M25 a M26.
25. 12. je plánováno navedení sondy SLIM na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Cílem japonské robotické mise SLIM je především demonstrovat techniku přesného přistání na Měsíci a ověřit konstrukční prvky sondy, použitelné při následných častějších misích na Měsíc a k planetám Sluneční soustavy.
23. 12. proběhl start Falconu 9 se Starlinky, při kterém byl překonán další milník. První stupeň rakety letěl už po devatenácté. Plánovaná dvacítka se blíží a je možné, že SpaceX půjde ještě za tuto metu. 24. 12. se uskutečnil ještě start Falconu 9 s německými vojenskými družicemi SARah-2 a 3. Ty slouží jako pasivní část tříčlenné formace, sledující povrch v rádiovém oboru.
22. 12. proběhl start rakety Firefly Alpha. Druhý stupeň neumístil náklad na přesně stanovenou dráhu, takže jde o částečný neúspěch, zatímco předchozí start v září 2023 byl zcela úspěšný. Nicméně komunikaci s družicí se navázat podařilo a mise tedy není ztracena.
19. 12. se uskutečnil start suborbitální rakety a lodi New Shepard. Šlo o návrat do služby po havárii nosiče. 12. 9. 2022 totiž tryska nosiče prohořela a mise NS-23 (tehdy zrovna bez posádky) skončila nezdarem (kabina se však nouzově oddělila dle plánu a úspěšně dosedla). Tentokrát se tedy letělo pouze s nákladem tvořeným různými experimenty a vše proběhlo podle plánu. Nosič dosedl zpět v místě startu a kabina se snesla na padácích.
Výročí
25. prosince 1978 (45 let) přistála na Venuši sonda Veněra 11. Podobně jako u sesterské sondy s číslem 12 však i tato „pouze měřila data“ v atmosféře a na povrchu. Snímky okolí nemohly být pořízeny, protože mechanismus sundání krytek nefungoval správně. Jiné zdroje prý uvádí, že krytky měly být sundány již na Zemi před odletem, což se nestalo.
25. prosince 2003 (20 let) sledovala Evropa s napětím příběh sondy Mars Express a přistávacího pouzdra Beagle 2. Zatímco družice Marsu se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a stále přináší skvělé snímky a umožňuje i komunikaci se sondami na povrchu v případě potřeby, tak s pouzdrem Beagle 2 bylo ztraceno spojení po zahájení sestupu na povrch. Dnes už víme, že to bylo způsobeno zčásti i nevhodně umístěnou anténou, která byla schována v rozkládacím systému panelů, ze kterých bylo přistávací pouzdro složeno. Panel s anténou se však nevyklopil. Víme to díky snímkům sondy MRO.
Autor: Spacecraft image: ESA/ATG medialab; Mars: ESA/DLR/FU Berlin
Výhled na příští týden
- Kometa 62P u Deneboly a 12P v Labuti
- výročí: New Horizons kolem Arrokoth
- výročí: Johann Daniel Titius
- výročí: Luna 1, start
- výročí: Stardust kolem jádra 81P/Wild2
- výročí: Chang'e 4 a Yutu 2, odvrácená Měsíce
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzskY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
